Konec samurajské éry a zrod moderního Japonska
Samurajové jsou natolik významnou součástí japonských dějin, že ztělesňují jeden z hlavních symbolů Země vycházejícího slunce. Příběhy o příslušnících vojenské vrstvy se staly námětem mnoha literárních a filmových děl a inspirovaly celou řadu dalších kulturních fenoménů. (str. 17)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
Český japanolog Roman Kodet nám prostřednictvím svých prací přináší jedinečný a komplexní pohled na éru samurajů. Tito legendární mistři boje a příkladní následovníci přísného morálního kodexu bušidó se stali nejen symbolem nezdolné vůle, disciplíny a loajality, především ale zanechali nesmazatelnou stopu v asijských dějinách. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí japonské kultury, která nám je hrdě představuje prostřednictvím kinematografie, literatury a dalších (nejen) uměleckých forem.
Zatímco předešlé dílo Příběh samurajů (recenze zde) uvádí zmiňované válečníky do širšího historického kontextu, Soumrak samurajů s podtitulem Válka, velmoci, revoluce a vznik moderního Japonska (1850-1880) se zaměřuje na vymezenější a specifičtější období a události, které se týkají především šógunátu a jeho konce nebo dopadu otevření se světu, japonskou politiku i společnost.
Svazek je rozdělen do úvodu, jenž doplňuje krátká předkapitola Příběh lodi Phaeton, následuje devět tematicky rozličných kapitol a závěr. Pro snazší orientaci slouží obsah a ani tentokrát nechybí slušná řádka příloh – od poznámek, rejstříku či slovníčku přes dějinný přehled nebo chronologické uspořádání významných událostí až po všeliké mapy, tabulky a rodokmeny. Ilustrace, opět z tvorby Žanety Kortusové, a doprovodné obrázky či fotografie jsou samozřejmostí. Po grafické stránce je Soumrak samurajů znovu velice povedený.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Následný přehled vám přiblíží témata jednotlivých kapitol.
Příběh lodi Phaeton
Úvodní část vypráví o dramatické události s britskou lodí, která vedla nejen k narušení obchodů Japonska s Nizozemskem, ale také k sebevraždě guvernéra přístavu Nagasaki. Roman Kodet touto zdánlivě nepodstatnou součástí japonských dějin upozorňuje na tehdejší nepřipravenost vůči evropské technologické modernizaci, což zásadně udávalo směr budoucím změnám.
Kapitola 1: Pax Tokugawa
Jak název napovídá, tento oddíl nahlíží do období Tokugawského šógunátu (jinak také bokufu). Seznamuje nejen s tehdejším politickým systémem či byrokratickou strukturou, ale například i s otázkou náboženství. Autor dále mimo jiné uvádí do souvislostí tehdejší proměnlivost života samurajů, a to nejen v ohledu k jejich roli, ale také například z ekonomického hlediska. Poslední podkapitolu pak věnoval tématu „rangaku“ (holandské vědy nebo učení) a představil tak českému čtenáři střet tradičního konfuciánského vzdělávání s novými a modernějšími formami učení.
Kapitola 2: Barbaři u japonských břehů
Další pasáž poukazuje na proměnu dosud poměrně izolovaného Japonska v důsledku rozvoje evropské mořeplavby. Kodet s působivými znalostmi předává informace o konfliktech s Ruskem probíhajících na přelomu 18. a 19. století či snahách dalších západních zemí vstoupit na území Země vycházejícího slunce. Následně zavádí čtenářstvo do éry Tenpó, která je známá především pro krize, hladomor a několik povstání, taktéž předkládá několik situací, které vedly ke konci politiky izolace (sakoku, „uzamčená země“).
Kapitola 3: Otevření Japonska
Kapitolu uvádí přiblížení nejznámější americké expedice, tzv. Perryho mise, během níž měl M. C. Perry za úkol přinutit Japonsko k otevření přístavů modernímu světu. R. Kodet s příznačnou detailností provádí od prvotního vylodění až po Kanagawskou smlouvu, následovanou dohodami s dalšími západními zeměmi či prvními výpravami Japonců do těchto dálav.
Kapitola 4: Sonnó džói
Zpřístupnění Západu však neznamenalo jen pokrok kupředu, což kromě jiného dokazuje například i hnutí sonnó džói („Ctěte císaře! Vyžeňte barbary!“) – významné množství spiklenců tvořili právě samurajové. Na vnitropolitické dění a kritiku nejen tokagawského šogunátu, ale i cizinců historik plynule navazuje problémy vzniklými v průběhu japonské zlaté horečky a počátky proticizineckých útoků.
Zdroj: archiv recenzentky
Kapitola 5: Vzestup a pád extrémistů
Téma pokračuje i v tomto úseku. Autor zevrubně popisuje dějinné události s výše zmíněným hnutím nejen spojené, ale též odehrávající se na pozadí. Dozvíte se například o důsledcích narůstající krize v mezinárodních vztazích, o sílícím napětí či prvních otevřených bojích.
Kapitola 6: Formování koalic
Japonské politické scéně a vratkosti vztahů se západními velmocemi se věnuje i šestá sekce. Moc šógunátu začala být ohrožená, vojenská reforma se setkala s neúspěchem, v Čóšú vypukla občanská válka… a politika se potýkala s nemalými změnami.
Kapitola 7: Restaurace Meidži
V této kapitole se dočtete o smrti císaře, dalších diplomatických jednání, či dokonce o odstoupení tehdejšího šóguna a nadcházejícím převratu.
Kapitola 8: Pád šogunátu
Jak název napovídá, osmý oddíl se zaobírá obdobím zániku bakufu. Stanete se svědky několika krvavých bojů mezi císařskými a šógunovými vojsky, následné občanské války Bošin či pádu Eda (starý název Tokia). Na konci této části naleznete barevnou přílohu na lesklém papíře, sestávající ze souboru historických maleb vyobrazujících dějinné výjevy tehdejšího Japonska.
Kapitola 9: Vstříc Západu?
Modernizace dosud zastaralého Japonska vrcholí. Cesta to byla dlouhá a neobešla se bez řady bouřlivých a bolestivých konfliktů. V poslední části pan Kodet představuje navazující reformy i změny, které Zemi vycházejícího slunce prostoupily. Dále také kupříkladu líčí, co vedlo ke konci proslulých válečníků, jejich konečné boje i osud posledního samuraje.
Válka Bošin zmítala Japonskem více než rok. Přestože se dotkla prakticky celé centrální a severní části země, a boje byly místy vedeny se značnou prudkostí a brutalitou, byly celkové ztráty relativně malé. Podle odhadů zahynulo 8200 mužů (včetně těch, kteří podlehli různým nemocem) a dalších 5000 bylo zraněno. (str. 556)
Zatímco předešlý Příběh samurajů se snad téměř v každé kapitole zaobíral zmíněnými bojovníky, Soumrak samurajů je více orientovaný na pozadí posledních let jejich existence, tedy na japonské vztahy s tehdejšími velmocemi a jejich následný vliv, občanské boje a především na pád šógunátu. To ovšem neznamená, že samurajové v této knize nemají významnou roli – například jejich zapojení do výše zmíněného hnutí rozhodně nebylo zanedbatelné a úsek věnovaný poslednímu samuraji je více než zajímavý.
Velkou výhodou tohoto vědeckého opusu je bezesporu čtivost a přístupnost laické veřejnosti. Japonská jména i místní názvy jsou nadále psaná v tradičním českém přepisu, styl psaní je i přes celkovou vědeckost srozumitelný a dostupný širšímu publiku. Veškerá fakta jsou řádně ozdrojovaná – tentokrát je soupis zdrojů i poznámek pod čarou vložen na konci s ostatními přílohami.
Zdroj: archiv recenzentky
Díla předního českého japanologa jsou takřka nutností pro milovníky historie exotického Japonska – představuje jej vskutku s neochvějnou a úctyhodnou detailností. Střípky, které se k nám dostanou prostřednictvím umění či výkladů ve školách, zasazuje do mnohem širších souvislostí a pečlivě je propojuje s historickými fakty. Kodetova neuvěřitelná práce je výsledkem bezpochyby rozsáhlého bádání a důkladného studia, díky čemuž se nám dostává možnosti získat hluboký a autentický vhled do éry samurajů a jejich vlivu na japonskou kulturu i dějiny.
Toužíte-li spíše po vědomostech o kodexu bušidó či jak a v jakém prostředí tito věhlasní válečníci žili, sáhněte po předchozí publikaci. Pokud vás ale zajímá, jak samurajové skončili, jak se Japonsko postupně přeměňovalo vlivem moderního Západu a potýkalo se s vnitřními nepokoji, určitě si nenechte Soumrak samurajů ujít.
Roman Kodet přistoupil k tvorbě obou přehledů s mimořádným nadšením. Výsledkem je jedinečná a vysoce kvalitní faktografie, která je sice vyčerpávajícně podrobná, zároveň ale přehledná, čtivá a vizuálně atraktivní.
PhDr. Roman Kodet, Ph.D. (*1981) je český historik, japanolog a vysokoškolský pedagog. Dlouhodobě se zabývá mezinárodním vztahům v 19. a na počátku 20. století a dějinami Japonska, o kterých napsal již tři odborné knihy – Války samurajů: Konflikty starého Japonska 1156–1877 (Epocha, 2015), Příběh samurajů (Epocha, 2018 a 2024) a recenzovaný Soumrak samurajů. Další dílo (Poslední plavba: Zánik bitevní lodi Jamato) se připravuje. Od roku 2009 působí na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2018 zde založil Centrum japonských studií, které spolupracuje s Doshisha University v Kjótu. Je autorem několika historických přehledů a publikací a jako výkonný redaktor se spolupodílí na vydávání mezinárodního časopisu West Bohemian Historical Review.
Subjektivní hodnocení: Snad nikdy, ani za studentských let, mi nesnilo, že by mě vědecká práce mohla takhle zaujmout. Rozhodně se nejedná o snadnou četbu, ale pan Kodet veškeré informace o milovaném Japonsku předává s takovou dávkou zanícení, že vás nenechá jen tak přestat číst. Jediné, co bych tentokrát vytkla, je přesunutí poznámek na konec – osobně bych je pro lepší orientaci od zdrojů oddělila a nechala pod čarou.
Závěrečné hodnocení: 92 %
Po dlouhá staletí dominovali Zemi vycházejícího slunce příslušníci vojenské vrstvy – samurajové. Pod jejich vládou Japonsko zaznamenalo od počátku 17. století období prosperity, vnitřní stability a míru. To vše za cenu izolace země od „zhoubného“ vlivu cizinců ze západu a vojenské diktatury na domácí scéně. Od počátku 19. století však zájem „jižních barbarů“ o japonské ostrovy neustále stoupal. Po roce 1854 muselo Japonsko otevřít své přístavy evropským a americkým plavidlům a následně navázat i oficiální styky se západními mocnosti. Tento střet s naprosto odlišnou kulturou destabilizoval systém vojenské vlády tokugawského šógunátu, který se otřásl v samotných základech. Následovalo období dvou dekád vnitřních i vnějších konfliktů, které Japonsko nenávratně změnily. Tváří v tvář západní hrozbě se vojenská vrstva ukázala jako neschopná zemi efektivně bránit a se vznikem moderních institucí a ozbrojených sil se stala anachronismem. Po letech otřesů, úkladných vražd, válek a revolucí se samurajové náhle stali minulostí a Japonsko se vydalo vstříc modernímu světu. Tato kniha vůbec poprvé nabízí pohled na tento složitý a bouřlivý proces v českém jazyce. Českému čtenáři se tak otevírá zcela nový svět Japonska na konci doby samurajů v éře tzv. restaurace Meidži, která znamenala zásadní přelom v dějinách celého Dálného východu.
Nakladatelství: Epocha
Ilustrace: Žaneta Kortusová
Rok vydání: 2024
Žánr: naučná literatura, historie
Počet stran: 800 stran + 16 stran barevné přílohy
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat