Když sudičky vyhoří, může to znamenat konec světa…
Víc už promyslet nedokázala, neboť její hlava se naplnila sytou a hlasitou hudbou. Dvořákova devátá symfonie se jí rozlévala vědomím a svou razancí ji málem omráčila. Stačila si uvědomit poslední tři myšlenky. Dcero, co jsi to jenom provedla! Co jsme to my provedli, když jsme ji stvořili! Ten zatracený osud s námi pěkně vyjebal. (str. 177)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
Myslíte si, že máte osud ve svých rukou? Chyba! Mezi námi smrtelníky se totiž pohybují takzvané sudičky, které mohou vaším životem pěkně zacloumat. Platí staré pořekadlo, že peníze hýbou světem – a na sudbě dítěte byste jimi neměli šetřit. Ani pomerančovým džusem. Mytická stvoření, temní strážci, hodnotitelé i dohlížející. Jenže kdekoho povolání po čase omrzí a začne ho více či méně flákat. Užírající stereotyp, obzvlášť pokud jste prakticky nesmrtelní. Z vyjetých kolejí se ale dostaneme díky informaci, že planetu Zemi mají napadnout inteligentní chobotnice. Lze střetu ještě zabránit, nebo jsme svou možnost propásli?
Titul se dělí do dvou částí po čtyřech kapitolách, současně obsahuje i dvě intermezza. Seznámíme se s profesí sudičky, náplní času i určitými specifiky. Ovlivňují a mění životní cestu čerstvě narozených dětí, vidí budoucnost, dokáží se přeměnit na dým, čímž se regenerují a jsou skoro nesmrtelné, mají nadpozemský šarm a dokáží stvořit další svého druhu. Každá sudička má ještě speciální nadání, na něž si přijde až během služby. Ze srdce nesnáší vysavače, poněvadž je to jediná možnost, jak je zničit, avšak teď se obávají i vesmírných protivníků.
Zdroj: archiv recenzentky
Styl vyprávění je veden nezainteresovaným pozorovatelem ve třetí osobě. Pozorný a detailně komentující jak oku viditelné situace, tak i vnitřní rozpoložení. Ústřední trojice záhy pochopí, že na tak těžký úkol sama nestačí a rozhodne se do svých řad povolat posilu. Zakladatelé Moira a Vladislav zvažují požadavky na dalšího adepta, protože se chtějí vyhnout předchozímu omylu u „syna“. Původní záměr naverbovat Ježíše ztroskotal, když je zmátly dlouhé vlasy a sandály. Snaží se vnímat Draculu jako právoplatného člena, ale někdy to jde ztěžka, když nadání vyplňuje jen alkoholem a jednorázovými známostmi. Když ale přivede Moniku, pracovnici výzkumného astrofyzikálního institutu, začne hrát Dvořákova devátá symfonie, což je osudové znamení a provází celý příběh.
Korunou toho všeho bylo dětské hřiště, přes den využívané domácími mazlíčky jako toaleta a přes noc sloužící jako útočiště pro životem znavené feťáky. Hlavně houpačky se jim líbily, takže každý den ráno byla kolem nová vrstva jehel a prázdných sáčků, ze kterých by zkušený narkoman ještě pár dávek štěstí zaručeně vykřesal. Pokud by existoval skutečný Bůh, musel by se z každého městského parku pozvracet. (str. 71-72)
Román předkládá dvě časová ukotvení. První ukazuje naši relativní současnost (2014), jež až na přítomnost sudiček ničím nevybočuje. Druhá se vyskytne o sto let později, kdy je lidstvo po třetí světové válce zasažené populační sterilitou a přežila jen skupina zvaná Archiváři, pátrající po věcech hodných uchování. Členka Elizabeth představuje spojující prvek mezi liniemi i naději na změnu.
Text pracuje se situačním humorem. Protagonisté jsou glosátoři, u nichž platí „co na srdci, to na jazyku“. Trefné, kousavé, nekorektní a uštěpačné poznámky s řadou barvitých i peprných přirovnání. Někomu může vadit přemíra vulgarit, které však mají své místo a činí postavy, navzdory zaměstnáním, lidskými. Kniha pracuje s reálnými historickými daty, takže se třeba dozvíte, že nad Hitlerovou kolébkou byli posilněni alkoholem a snažili se trumfnout, kdo vyvěští větší úchylku a deviaci.
Zdroj: archiv recenzentky
Hlavní základnu tvoří kasino Lucky Destiny, byť se z České republiky podíváte prakticky do celého světa. Přeměna v dým slouží i jako relativně rychlý, byť vysilující dopravní prostředek. Dynamické tempo, střídající se akční scény, kde to řinčí kulkami i sečnými zbraněmi, se srandovními až bizarními scénami. Přece jen už základní premisa, že na Zemi zaútočí chobotnice, je tak trochu šílená. Řízné dialogy, budování atmosféry i návrat na úplný počátek, abyste pochopili, jak to celé vlastně vzniklo.
Být druhem Marrgy byla náročná dřina. Na jednu stranu se ukázala jako skvělá žena, která i přes své požehnané stáří stále nachází pochopení pro jeho mužský chtíč, ale na druhou stranu byla stejně atraktivní jako seschlá větev. Mnohokrát přemýšlel, že by ji shodil z útesu a vybral si nějakou mladší, ale nebyl si jistý, jestli by jej Marrga nepřeprala. Přece jen, i jemu už bylo pětačtyřicet. (str. 179-180)
Přestože je román řazen do ranku space opera, dalo by se diskutovat také o urban fantasy či přímo hnutí New Weird. Dle mého názoru obsahuje prvky sci-fi, fantasy i hororu zasazené do městských lokalit. Nicméně opravdu obrovskou komponentou je vtip, tedy není dobré brát všechno moc vážně.
Vladislav přezdívaný Senil, Dracula aka Drak či Moira, jež když se naštve, tak lítá všechno a všichni. Emotivní skupinu uzavírá pragmatická Monika, i když nechat se strhnout k bláznovství je lákavé. Ať již rozdílný vzhled, povahové vlastnosti, či různorodé projevy jsou natolik signifikantní, že nebudete mít problém si protagonisty zapamatovat. Autor uchopil charakteristiku i vzájemnou interakci s citem, takže sice vznikla na první pohled pestrá čtveřice, avšak umí kooperovat a hezky se doplňovat.
Zdroj: archiv recenzentky
Vzhledem k tomu, že se jedná o žánrové dílo, odpovídající je i stylistika. Jednoduchá, až na pár zatoulaných překlepů bez gramatických či pravopisných chyb. I když z výše uvedeného vyplývá, že počin je svéhlavý a originální, na konci první části je znát, že mu trochu dochází dech. Akční scény jsou až moc na sílu. Čtenář se může ztrácet v pasážích o vědomí a Zdroji a vnímat překombinovanost některých řešení. Štěstí leckdy hraje příliš do karet, vyústění je oproti tomu až triviální, byť se zde promítnou preference čitatele. Někdo nemusí vyhledávat ani přemíru vulgarismů a násilí.
„Fakt dík, holka,“ poplácal ji laškovně po zadku Drak, když procházel dovnitř. „Ve většině variant, ve kterých s ní máš sex, pak následujícího dne zemřeš, protože nebudeš mí síly změnit se v dým a uhnout střelbě,“ informovala ho skrz vysílačku Monika. Drak si odfrkl: „Od tý doby, co seš jako nadčasová wikipedie, fakt dokážeš zkurvit každou radost.“ (str. 360)
Strážci osudu snoubí mix žánrů s jednoznačným jmenovatelem – zábava. Generátor vtipných označení nabitý hláškami, jež vám mnohokrát vykouzlí úsměv na tváři, neřkuli nerozesmějí. Pokud rádi přistupujete na netradiční zápletku, chcete zrelaxovat a nezatěžovat hlavu, přesto hledáte poutavě napsaný rukopis, právě jste ho našli. Nečekejte milé sudičky, kdy dvě jsou dobrácké a jedna přidá trochu zla, tady to můžou osolit všechny čtyři.
Černobílé ilustrace doplňují tématiku osudu, vesmíru a chobotnic. Koncepčně se hodí a umně přiléhají k celku.
L. B. Arling, jihomoravský rodák, pořadatel larpů i vášnivý hráč her na hrdiny. Milovník fantastiky je relativně skoupí na informace zabývající se jeho osobou, takže už mohu přidat jen zmínku, že vystudoval gymnázium a občas zajde na houby.
Už dlouho jsem nečetla něco tak promyšleného a zároveň přitaženého za vlasy (v dobrém slova smyslu). Mírně bych ubrala akce, poněvadž někdy už to skřípalo nesmyslností. Paradoxně mě mnohem více bavily umírněnější, popisující a vysvětlující části. Pátý svazek edice Jiné světy mě jen utvrdil v tom, že ji budu bedlivě sledovat, protože ze stejné řady vycházející Přístav u řeky Styx byl skvělý a Strážce osudu si budu také rozhodně pamatovat. Za předpokladu, že se jedná o debut, opravdu dobrá práce. Vřele doporučuji.
Závěrečné hodnocení: 85 %
Myslíte si, že historie je jen souhrou za sebou jdoucích náhod? Předpokládáte, že geniální lidé ovlivňující dějiny jsou dílem přírody a statistiky? Omyl!
Za všemi důležitými událostmi lidské historie stojí šedé eminence, které trpělivě pozorují, hodnotí a zasahují. Předurčují životy čerstvě narozených dětí, dohlížejí na nás, řídí naše kroky i vývoj. Jsou tu pořád. Stály za vznikem jaderné bomby, zasadily se o vytvoření jahodového müsli a donutily Evropskou unii zakázat příliš výkonné vysavače.
Jak vznikly? Proč to dělají? To zatím nikdo neví. Stala se z nich mytická stvoření, vystupující snad jen v prastarých slovanských bájích. Jsou to temní strážci, často považovaní za příbuzné samotného ďábla.
Jejich úhlavní nepřítel?
Firma Electrolux, prachové filtry ve ventilaci a rasa super inteligentních chobotnic útočící na planetu Zemi.
Vesmírné invaze jsou snad ještě horší než helikon.
Nakladatelství: Epocha
Ilustrace: Jiří Arbe Miňovský
Rok vydání: 2024
Žánr: space opera
Počet stran: 408
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat