Koukej, se mnou si píseň mňoukej
„Alík a Micka byli první, kdo mě utvrdil v myšlence, že kočka se psem můžou najít společnou řeč. Jen si teď nejsem jistý, jestli to bylo doopravdy, nebo to bylo jenom divadlo.“ (str. 9)
Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!
Na světě je nepřeberné množství kočičích ras a leckdy je těžké se v nich vyznat. Kromě vzhledu mají i povahová specifika a co se líbí jedné, může druhá nesnášet. Poté, co se autorově Micce rozvázal jazyk a dozvěděl se spoustu podrobností o těchto kočkovitých šelmách, rozhodl se o nich napsat publikaci.
Titul obsahuje šestnáct pojmenovaných kapitol, kde každá pojednává o konkrétním druhu. V různorodých příhodách poznáme např. kočku bengálskou, egyptskou, klapouchou, ruskou, habešskou aj. Krátký příběh zavede zvíře do více či méně pohádkové situace, zakončen je básničkou. Dirigent Mňouk, na stromě uvízlý Kája, planetami fascinovaný Uran, tajemná Nefertiti či velký matematik Mikeš.
Zdroj: web nakladatelství
Styl vyprávění je veden prostým popisem ve formě zainteresovaného pozorovatele. Ač spolu jednotlivé epizody nesouvisí, pokaždé je nám průvodcem skrytá osoba, jež však historky směřuje k sobě či své rodině. Pomocí krátkých jednoduchých vět v kombinaci s větším fontem písma se jedná o přístupné čtení pro začínající čtenáře.
To už se rozkřiklo, že kocour paní učitelky Procházkové vylezl na nejvyšší větev nejvyššího stromu v kraji. Sedí tam, klepou se mu pacičky a nemůže dolů. Paní učitelka připomněla Kájovi jeho vzácný původ i nemalou cenu. Bylo to důstojné a inteligentní, ale málo platné. (str. 11)
Tempo je víceméně statické, bez výrazných dějových zvratů. I když se kromě domoviny dostaneme taktéž do cizokrajných končin, skromnost podaného stylu nám neumožní prožít větší emoce. O charakterech jako takových se ani nedá mluvit, poněvadž s každou kapitolou končí i daný protagonista, o němž se dozvíme pouze informace vztahující se k danému příběhu. Mezi předěly nedochází k prolínání a o vývoji postav tedy nemůže být řeč.
Uvedené básničky částečně reflektují předchozí text a svým způsobem ho shrnují. Použitý sdružený rým zjednodušuje pochopení hlavní myšlenky a činí verše přehlednými, byť někdy ne úplně libozvučnými.
Přijel vlakem z Afriky,když byl ještě malinký.Pak byl doma ve Zlíněv nádražácké rodině.Do Lužné pak ze Zlínapřivezla ho drezína. (str. 48)
Jazyk je bez gramatických či stylistických chyb, v případě výskytu složitějšího slova dochází k rozdělení na slabiky (la-za-ret, fel-ča-ři, fla-ši-ne-tář, pra-chár-na, u-šlech-ti-lá apod.).
Dominantou je zábavný, nikoliv naučný charakter. Přestože si můžeme vydedukovat některé povahové rysy, explicitně zmíněný je pouhý zlomek z nich. Chápu, že se jedná o pohádky, ale nevnímám pozitivně mystifikaci, že když standardní kočku zbavím srsti, jedná se o stav trvalý, a pokud ji zkřížím, narodí se kvůli tomu holá koťata.
Ilustrace má na svědomí Zuzana Dreadka Krutá. Zabírají velkou část publikace a tvoří výrazný prvek. Celostránkové i kresby menšího rozsahu doprovází obsahovou stránku a kontinuálně navazují. Barevné provedení má snahu vystihnout přednosti jednotlivých plemen a jejich specifika.
Celkový koncept a vyznění je slabé. Než se do vyprávění ponoříte, jste na konci. To, co obdržíte mezi tím, je pouhý souhrn událostí, nikoli text, který by vás zaujmul zajímavostmi či vzbudil lásku ke kočkám. Díky jednoduchému slovosledu a krátkému rozsahu se jedná o vhodné doplňkové první čtení nebo k předčítání před spaním pro unavené rodiče.
Václav Bárta se od Zvířátek ze zoo a Knížky o psech přesunul ke Knížce o kočkách. Po absolvování měšťanky byl žákem vojenského gymnázia. Kromě psaní a skládání básniček se věnoval i režii. Mezi textařsky nejznámější písně patří ty, jež zazněly v Princezně ze mlejna 1 a 2. Titul Jak se chodí za holkama obdržel cenu literárního fondu Československého svazu spisovatelů. Má sedm dětí, osmnáct vnoučat a čtyři pravnoučata.
Knížka o kočkách mě velmi zklamala. Už tak tenké dílo postrádalo výraznější dějovou linku. Humoru bylo poskrovnu, zápletky bez nápadu, informační obohacení minimální. Částečně to zachraňují ilustrace, avšak jako matku ani jako milovnici koček mě kniha neoslovila, ani nikterak neohromila. Vítězí spíše rozpačitost než snaha o doporučení.
Závěrečné hodnocení: 59 %
Co kočkám dělá největší radost? Když si s nimi povídáte a vyslechnete si, co mají na srdci. Do každého příběhu pořádně zatnou drápky a vydrží mňoukat celé hodiny. A jejich historky jsou plné legrace a zábavy. Nevěříte? Naštěstí známe někoho, kdo vás o jejich vypravěčském talentu přesvědčí.
Přečtěte si o lásce k rybaření norské lesní kočky, o kuchařském umění mainského mývalího kocoura nebo o ruském modrém kocourovi, který se chtěl dostat ke hvězdám.
Nakladatelství: Bambook
Ilustrace: Zuzana Dreadka krutá
Rok vydání: 2023
Žánr: dětské
Počet stran: 80
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat