Recenze: ZVÍŘÁTKA ZE ZOO (Václav Bárta)

 Rozumět zvířecí řeči je rozhodně zábava

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada.

Chci zakoupit tento titul!

Václav Bárta má rád zvířátka už od dětství. Již v devíti letech o nich napsal básničku, která mu dokonce vyšla v Mateřídoušce. V roce 2022 mu v nakladatelství Grada pod značkou Bambook vychází počin Zvířátka ze ZOO, který o ilustrace doplnila talentovaná Zuzana Dreadka Krutá. Spoustu dalších děl o zvířatech má v šuplíku připravených k vydání, a tak se snad můžeme těšit na nějakou další jeho pohádkovou knížku. Jako zajímavost je určitě třeba zmínit, že nejde pouze o shodu jmen, ale spisovatel je tatínkem Václava Noida Bárty. 

Zdroj: archiv recenzentky

Pohádkovým čtením nás provází vypravěč, který rozumí řeči zvířat. Jednotlivé kapitoly jsou vlastně převyprávěné zážitky zvířátek, na které můžeme v zoologické zahradě narazit. Některé příhody jsou přímo ze ZOO, ale u některých se ocitneme v přirozeném prostředí onoho tvora. Knížka slibuje legraci a mnoho až neuvěřitelných příběhů.  

V zoologické zahradě jsem si nejdřív popovídal s papouškem. Takový papoušek je někdy pěkně upovídaný. To jistě víte. Pak jsem se dal do rozhovoru s opicemi a řekl jim, o co mi jde, Promluvil jsem na ně znakovou řečí. Opice se začaly po mně opičit a já se opičil po nich. Nakonec jsme si výborně rozuměli. A proč by ne. Jsme přece z jednoho rodu. Opice a papoušek pak šířili po zoo, že je se mnou řeč. A postupně jsem si začal rozumět i s dalšími zvířaty. Takže se z nás stali kamarádi a oni mi pak vyprávěli historky. No, a ty jsem pak zapsal do téhle knížky… (str. 8) 

Zdroj: archiv recenzentky

Postupně se setkáváme s šestnácti zástupci zvířecí říše, kterým je vždy věnována jedna kapitola. Své historky nám povypráví bizon, dikobraz, gorila, hroch, klokan, krokodýl, lachtan, lední medvěd, panda červená, tygr, pelikán, slon, surikata, vlk, zebra a naposledy žirafa. Každý z nich se vypravěči svěří se svým trápením, zážitkem, veselou příhodou nebo i zajímavostí ze svého života. Dozvíme se tak, že bizona trápí nastydnutí, klokan býval v buši skvělým atletem, že tygřice je velmi vybíravá a její nápadníci zatím neuspěli, anebo třeba, že zebry jsou velmi vzdělané. Nejen to čeká na malé čtenáře. Každý příběh je zakončený hravou básničkou. 

Mladá tygřice dnes s díky
odmítla dva nápadníky.
I třetího tygra,
řekla mu, že švidrá.
Tři šance už měla,
ale neuspěla (str. 51)

Zvířátka ze ZOO jsou řazeny do sekce čtení pro prvňáčky. Kapitoly jsou velmi krátké, doplněné o spoustu ilustrací. Autor navíc víceslabičná slova cíleně slabikuje, aby se začínajícím čtenářům lépe četly. Závěrečná rýmovačka skvěle shrnuje celý děj vyprávění, a tak si naše ratolesti skvěle uvědomí, o čem právě teď četly. 

Zdroj: archiv recenzentky

Možná znáte tu básničku, která končí: tihle lední medvědi, ze školy nic nevědí. Řeknete si, to někdo napsal, protože se mu líbilo, jak se to pěkně rýmuje. A víte, že to tak není? Lední medvědi jsou vlastně, to si vyslabikujeme, an-al-fa-be-ti. Neumějí číst a počítat. A ke všemu neznají kalendář. I když se podle kalendáře chovají.  (str. 39)

Dle mého jsou některá vyprávění až přitažená za vlasy a i pro ty nejmenší jednoznačně nereálná. V tomto případě ale šlo nejspíš o autorův záměr. Pohádky mají děti namotivovat ke čtení zejména tím, že je pobaví. Naučný charakter v tomto počinu hledat nemůžeme. Vlastně ale proč ne. Však naše dětičky nemusíme neustále jen vzdělávat, ale můžeme jim dopřát i čtivo plné fantazie a bláznivostí. Pokud jim dostatečně vysvětlíme, že jde čistě o vtip, rozhodně přečtení neuškodí. Sloní historka navíc poukazuje na současnou dobu, kdy byly zoologické zahrady zavřené kvůli koronaviru, a tak je kniha dokonce aktuální. 

Zdroj: archiv recenzentky

„Jezdila jsem s cirkusem,“ začala. „Naši měli číslo. Máma dělala osla a táta koně. Když jsem se narodila, těšili se, že jim budu dělat zebru. Jenže. Jak jsem rostla, těšení přešlo. Jen se na mě podívejte. Moc jsem nevyrostla a ty nepravidelné pruhy po těle! Na uměleckou dráhu v manéži to nebylo. A tak mě naši poslali do školy. Užili si velkou slávu. Pak ale cirkus zkrachoval a rodiče přestal bavit život. Nedokázali bez manéže žít a brzy umřeli.“ 

„A co bylo dál?“ zeptal jsem se. 

„Bydlela jsem na internátě a chodila do školy. Na vysokou jsem to se svou postavou nedotáhla, ale maturitu mám. „

„No, a pak?“ zeptal jsem se.

„No, a pak…,“ řekla, „před maturitou přišla do školy nabídka na náčelnici zebřího stáda v zoo. Podmínkou bylo umět číst, psát a vyplňovat denní hlášení o stavu zeber. To jsem uměla, a tak mě vzali. A taky jsem byla široko daleko jediná, která se na to hodila,“ dodala. (str. 69)

Zvířátka ze Zoo bych doporučila začínajícím čtenářům, kteří si vztah k literatuře teprve budují a o čtení nejeví moc zájem. Věřím, že legrační obsah je upoutá a že snad ke knížkám najdou svou cestu. 

Anotace:
Promluvili jste si někdy se zvířaty v zoologické zahradě? Pokud ne, přicházíte o velkou legraci! Mají pro vás řadu neuvěřitelných příběhů, kterými vás rozveselí. Naštěstí se našel někdo, kdo jejich řeči rozumí.

Přečtěte si o žirafí výpravě do kina, neposedném klokanovi, zamilovaném dikobrazovi nebo o podivném vztahu mezi ledním medvědem a kalendářem.

Nakladatelství: Grada – Bambook
Ilustrátorka:  Zuzana Dreadka Krutá
Rok vydání: 2022
Žánr: pohádkové čtení pro prvňáčky
Počet stran: 80
Vazba: pevná