Když vás touha po lásce změní až příliš
Musela Kristiána mít. Musela ho získat a přinutit jej, aby ji zbožňoval. Neměl-li ji zbožňovat, pak s ní alespoň zůstat, protože je k němu milá. A když už ani pro její dobrou povahu, pak z lítosti. Nutně však potřebovala dokázat své rodině a kolegům, že ještě není odepsaná, a že všechny ty předsudky a soudy, které o její osobě mají, mohou být mylné. Bylo jí dvaatřicet. (str. 57)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MaHa.
Učitelka Alena je typická šedá myška. Většinu času tráví o samotě, nemá partnera ani příliš přátel – a už vůbec ne mezi kolegy ve škole. Matka ji neustále srovnává s úspěšnější (a vdanou) sestrou. Její život ale nabere úplně jiný směr, když jí cestu zkříží pohledný, šarmantní, vzdělaný muž jménem Kristián. Alena se do něj téměř okamžitě zamiluje a pod jeho vlivem se začíná pomalu měnit. Postupem času se však začínají objevovat drobné potíže, jako například Kristiánovo mlžení o zaměstnání, či skutečnost, že často bez vysvětlení zmizí. Ovšem toto není ani zdaleka největší nesrovnalostí v jejich vztahu…
Rodinná setkání znamenala otevírání starých ran a šrámů. Všechen ten léty nahromaděný hnis mohl při takových setkáních každičkou chvíli vytrysknout na povrch. (str. 35)
Mamince se budeš líbit je útlá knížečka, již zdatný čtenář zdolá ani ne za dvě hodiny. Z romantického dílka s příchutí hořkosti se však vyklube téměř thriller s koncem, jenž neočekává snad nikdo. Děj plyne poměrně rychle, a to i přes ne úplně optimální styl vyprávění, zejména v úvodu. To se dá přičíst na vrub autorovy nevyzrálosti a faktu, že ještě není příliš „vypsaný“.
Dalším prvkem, který dílu na kráse nepřidává, jsou situace totálně přitažené za vlasy, v nichž se protagonistka ocitá v závěru. Přestože papír snese hodně, zde zůstává člověku rozum stát. Jinak relativně povedená novela tak místy balancuje na hranici braku.
Na druhou stranu je třeba ocenit mírně sarkastický humor, jímž je Mamince se budeš líbit protkáno. Svým rychlým spádem, na němž mají podíl mimo jiné i krátké kapitoly, naplňuje definici žánru. Vtipné pasáže se střídají s melancholickými úseky, kdy hlavní postava osamělostí vzbuzuje soucit. I na malém prostoru dokázal spisovatel vystihnout pocity třicátnice, jež spíše přežívá, než žije, a je terčem posměchu okolí.
Možná to bylo tím, že ji ty dlouhé roky, během kterých se cítila jako páté kolo u vozu, utrýznily natolik, že se zachovala jinak. Možná to bylo tím, že už v Kristiánovi neviděla pouze muže svých snů, ale taky dveře do nového, lepšího života. (str. 93)
Kristián, který se na scéně zdánlivě objeví v pravou chvíli, aby ji zachránil, je ztělesněním muže snů. I skrze stránky si rychle získá ženské sympatie, snad až na přílišnou tajemnost a mlžení ohledně vlastní osoby. Jeho jménem Konvička mimochodem vytváří paralelu ke známému filmovému svůdníkovi, také s oblibou mizejícímu po anglicku, s nímž je ne úplně vše v pořádku. Rodina Aleny, stejně jako toxické kolegyně v práci, působí rovněž velmi realisticky. Některé scény vyvolávají úsměv, jiné vztek kvůli chování k ústřední postavě.
Dialogy zvládnul autor poměrně slušně, až na pár menších zaškobrtnutí. Jazyk je jednoduchý, v ústech protagonistky i jejího vysněného protějšku spisovný v souladu s charakteristikou obou. Jinak se v promluvách ostatních postav setkáme i s hovorovými či lehce ostřejšími výrazy.
Mamince se budeš líbit potěší příznivce oddechové literatury, zejména ženských románů. I přes výše uvedené nedostatky stojí za přečtení – a to především díky již zmíněnému, naprosto neočekávanému konci. V závěru totiž čtenáři bez nadsázky bude běhat mráz po zádech a donutí jej zpětně přemýšlet o celém ději.
Jaroslav Konvička vystudoval anglickou filologii. V současnosti pracuje jako učitel, lektor a překladatel. Kromě toho se věnuje i literární činnosti – na svém kontě má již čtyři díla. Debutoval v roce 2013 filozofický počinem Myšlenkami tvoříme svět, k němuž brzy přibyla sbírka povídek Kdysi dávno v budoucnu. Jeho zatím poslední tvorbou je román ze školního prostředí Učytelskej (recenze).
Navzdory počátečním rozpakům a potížím začíst se jsem s novelou byla spokojená. Podstatná část plusových bodů má ovšem původ v několika posledních stranách, jež od základu mění vyznění celé knihy.
Závěrečné hodnocení: 70 %
Anotace:
Alenka je učitelka. Tato „diagnóza“ jí na sebevědomí nepřidává. Večery tráví s knihami nad sklenkou červeného, protože kouzlo její osobnosti se patrně zatoulalo k někomu jinému. Nemá moc přátel a rozhodně nepatří mezi ženy, za kterými se každý otočí. Navíc ji maminka neustále kritizuje a srovnává s úspěšnější sestrou. Vše ale od základu změní náhodné setkání s elegantním gentlemanem Kristiánem, do kterého se Alenka bezhlavě zamiluje. Je až neobvykle zdvořilý, sečtělý a taky vzdělaný. Navíc má lukrativní zaměstnání, které však zůstává opředeno tajemstvím. Co když ale Kristián není tím, za koho se vydává? Může se za jeho jekyllovskou uhlazeností skrývat bezpáteřnost pana Hyda? Zatímco Kristián postupem času odhaluje svou pravou tvář, Alenka se mění…
Nakladatelství: MaHa
Rok vydání: 2020
Žánr: novela ze života
Počet stran: 152
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat