Co po nás zůstane, až tady jednou nebudeme?
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
Radek „Sterakdary“ Starý pochází z Ostravy, kde na Vysoké škole báňské vystudoval obor Krajinné vodní hospodářství. Se svým kamarádem Pavlem Mlejnkem se proslavil na YouTube kanále sophy.cz, kde zveřejňovali novinky, recenze a ukázky z herního světa. Jeho nynější kanál má přes tři sta tisíc odběratelů. V roce 2021 vyšla jeho knižní prvotina, fantasy román Arila: Stříbrné město (recenze). O rok později následovalo jeho pokračování Arila: Poslední hvězda (recenze). My se dnes společně podíváme na jeho nejnovější titul s názvem Odkaz lidské mysli.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Když na Zemi roku 2043 přistálo mimozemské plavidlo, po celém světě se rozšířil černý sliz, stavějící kolem sebe zbroj. Různě vypadající Gorové mívají nejčastěji podobu čtyřnohých bestií. Po následně prohrané válce se lidstvo ponořilo do naprostého chaosu. Zrádkyně lidské rasy Moly Griffin vytvořila virus, který ovládl všechnu důležitou techniku. Nejmodernější stroje, které měly obyvatele Země spasit, začaly sabotovat své fungování a lidé již neměli proti Gorům nejmenší šanci. Nyní, v roce 2212, nastal čas, aby si původní obyvatelé vzali svou planetu zpět. Ať to stojí cokoliv.
„Proč se lidé vzdali?“ zeptala se Lin, jedna ze tří mladých studentů, kteří se snažili vyškrábat na skálu za ním. Byl to jejich první opravdový výlet mimo bezpečí vesnice a první krok v dlouhé cestě bojového výcviku.
Eled ji i ostatním pomohl nahoru. „Musíš se zeptat teď už mrtvé Moly Griffin, zvané Lady G. Lidé se neshodnou v mnoha věcech, ale neexistuje nikdo, kdo by ji obhajoval. Zradila celou lidskou rasu.“ (str. 17)
Vyprávění se odehrává v er-formě přítomného času, přičemž prolog se zaměřuje na události z dob o dvě stě let dříve. Kapitoly se vždy soustředí na jednu z postav – Eleda, Dreye či Alvu. Autorův styl psaní je poněkud jednoduchý, avšak čtivý. Problém nacházím v dialozích, které v některých případech působí vycpávkově a neautenticky. Rozumím tomu, že nám bylo nutno nějakým způsobem předat potřebné informace, ale nepovažuji tento způsob za nejrozumnější. Do kontextu rozhovory občas neseděly a zbytečně na sebe upozorňovaly. I konverzace mezi otcem a synem byly připraveny o vzájemnou familiárnost. Z jejich přístupu bych si spíš tipla, že se jedná o dva cizince ne-li roboty bez emocí.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Kniha má pomalý rozjezd, a jak už tomu u sci-fi žánru bývá, můžete mít chvíli problém se do ní, kvůli značnému množství nových informací, začíst. Proto velmi oceňuji charakteristiku jednotlivých postav napomáhající si v nich udělat pořádek. Hrdinové si sice jsou navzájem podobní, ale díky jejich pozicím vám nebude dělat problém se zorientovat. Mimoto jsme seznámeni s jejich minulostí a motivy pohánějících je vpřed. Propracovanost jim ovšem kazí jejich dokonalost. Každý zádrhel vyřeší a před ničím se nezastaví. Na svou stranu si jsou schopni získat prakticky všechny, což nepůsobí úplně důvěryhodně, ale když vezmeme v potaz jejich situaci, kdy je jakýkoli plán možnou záchranou, můžeme nad tímto faktem přivřít oči.
Tvor vypadal jako lev, ale se špičatější hlavou a dvojicí velkých očí. Měl dlouhé uši a dokonale elegantní končetiny barvy písku. Šelma seděla jako poslušný pes a zírala na dvojici před sebou. Ze zad jí nevycházel žádný dým, nebyla to tedy první generace. Tělo bylo úzké a ladné, jakoby ho vytvaroval sám vítr. Za žádných okolností se do klubů nemohly vejít elektromotory, nebyla to tedy druhá generace. Musel to být arak třetí generace. (str. 167)
Šanci zaujmout má zejména hlavní myšlenka. Už jste někdy uvažovali nad tím, co po sobě jednou zanecháte? Pokud ne, po dočtení tohoto počinu vám to bude vrtat hlavou. Fascinující jsou taktéž všemožné v příběhu se objevující technologie. Jde vidět, že si při jejich vymýšlení dal Radek Starý záležet, neboť je jejich fungování popsáno dost věrohodně. Co můžou čtenáři vnímat různorodě, je ústřední zápletka. Ta je brzy odsunuta do pozadí a do větší míry se dění zabývá araky, tvory vypuštěnými na Zemi. Já to brala jako plus, jelikož mě bavilo sledovat, jak se jejich funkce a role postupně proměňuje.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Je proto škoda, že si v redakci nedali více záležet na celkové práci s textem. V některých pasážích chybí slova a v jiných se naopak objevují překlepy. Pokud se ale od nedostatků oprostíte, čeká na vás poměrně zdařilý začátek plánované trilogie.
Ačkoliv má titul své chyby, čtení jsem si užila. Děj byl plný akce, moderní techniky a zajímavých zvratů. Nechá vás s mnoha podněty k zamyšlení a přiměje vás začít uvažovat o budoucnosti. Oceňuji fantazii probouzející celostránkové ilustrace napomáhající se vcítit do dění. Stejně jako u ostatních autorových děl, je má na svědomí František Sedláček a musím uznat, že oběma tato spolupráce velmi prospívá. Máte-li rádi sci-fi, určitě bych vám doporučila se po Odkazu lidské mysli poohlédnout.
Závěrečné hodnocení: 80 %
Na Zemi roku 2043 přistálo mimozemské plavidlo a vypustilo černý sliz rozežírající všechno okolo. Ke zděšení lidstva tato hmota dokázala přebrat kontrolu i nad nejmodernějšími technologiemi. Planetu měli spasit robotičtí ochránci, jenže nastal problém – jejich stvořitelka Molly Griffin veškeré obranné snahy sabotovala. O dvě stovky let později nastává čas, aby si lidé vzali svůj svět zpátky. Podaří se jim v událostech dávné minulosti najít klíč k přežití?
Nakladaltelství: CooBoo
Rok vydání: 2022
Ilustrace: František Sedláček
Žánr: sci-fi
Série: Odkaz lidské mysli (1.)
Počet stran: 384
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat