Recenze: JÁ, SMRT (Aleš Novotný)

 Srdcervoucí a překombinované melodrama s velkým potenciálem

Já, Smrt (Aleš Novotný, nakladatelství Grada – Cosmopolis)

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!


Aleš Novotný není na české literární scéně žádným nováčkem. Debutoval románem Pamatuj na svou smrt, který nás připravil na témata a žánr, jemuž se spisovatel bude i nadále věnovat – young adult thriller až psychologické drama. Následoval úspěšný titul Zvěsti (Yoli, 2021) či Šepot v bouři (Cosmopolis, 2021). Letos zaujal románem To přichází děsy z nakladatelství XYZ a také nejnovějším počinem Já, smrt, který vyšel naopak u GradyCosmopolis.

Tvorbu Novotného si můžete přečíst rovněž i ve vánoční Yoli antologii s názvem Nejkrásnější dárek, kam přispěl povídkou Od mámy z lásky. Dnes se ale zaměřím na již zmiňovaný thriller pro dospívající Já, Smrt.

Vypravování v er-formě nabízí poměrně mnoho úhlů pohledů, jelikož představuje pořádnou dávku postav. Styl psaní je velmi příjemný. Je poznat, že autor psát umí. Trochu se vyžívá v občasné květnatosti a rozepsanosti, která však není na škodu. Tempo je dynamické a napětí cítíte prakticky už od prvních stran – nikde nestagnuje a postupně se vhodně zvyšuje, jak je třeba.

Problém může nastat v přehršli hrdinů, kteří jsou nám postupně představováni. Ne každý dostane prostor a bohužel obě linie nejsou tak propracované, i když rozhodně nepozbývají komplikovanosti. Autor se totiž rozhodl pro pár zamotaných dějových linek, z nichž každá má své vlastní vyústění. 

První a nejpodstatnější se týká party dospívajících, kteří spolu hrají kontroverzní hru, sahající na hranici zákona a někdy až za ni.

Mezi ústřední postavy patří identická dvojčata Sabina a Julie, jejich kamarádi Bára, Patrik, Eliška, David, Jonáš, Erik a Vojta. Většina z nich se potýká se závažnými problémy, které je nutí hrát a doufají, že hra jim alespoň na chvíli přinese úlevu. Mezi témata patří kupříkladu rakovina, smrt v rodině, vražda, nevěra, záměrná a nebezpečná tajemství, chudoba atd. Nemohu vyjmenovávat všechny náměty, jelikož bych vás tím navedla k rozhřešení, a to by byla škoda.

Námětů je ale opravdu velké množství a Novotný je všelijak kříží a postupem času i tlačí na pilu, aby byly co nejvíce dojemné až srdcervoucí. Pokud máte v oblibě melodramatické scény, které hraničí s účelovostí a nadbytečnou efektností, budete si přehnané kvantum užívat. Pokud však chcete věrohodnější osudy, čeká vás spíše zklamání.

Působivé však je, že má spisovatel příběh promyšlený až do detailu. Vše pěkně navazuje. Některé osudy mají vlastní řešení, není potřeba dalších postav, aby se uzavřely. Jiné naopak musí završit až detektiv, který má rovněž individuální pasáže. Sám vyšetřovatel je sice sympatický, avšak velmi standardní hrdina, jenž se utápí v alkoholu a trpí nočními můrami kvůli krimi případům, ať už vyřešeným či nevyřešeným. Takový kriminalista bývá ve většině knih – jedno z klišé, jichž je také dosti. Teď jen záleží na vás, jestli se vám zalíbí, či nikoliv. 

Kriminální případy jsou zajímavé. Určitě vás potěší aktivní vyšetřování, kdy policisté navštěvují místa činu, ale dočkáte se i spousty rozhovorů s podezřelými. Zatímco detektiv se utápí v myšlenkách na vraždy, které se staly, a snaží se je vyřešit, děj pokračuje směle dál…

Někdo vycítí pointu už dříve, než nastane. Díky rozehrané partii se jedna její část přímo nabízí a mně přišla hodně okatá, takže jsem překvapená nebyla – odkryla jsem vše díky indiciím. Jste-li náročnější čtenář a běžně čtete thrillery a detektivky, odhalíte motiv i pachatele ústřední kriminální zápletky možná dříve než samotný detektiv.

Druhá příběhová linie je o něco méně propracovaná a možná i navíc, alespoň co se některých postav týče. Hrdina Dominik měl velký potenciál. Jeho život byl celkem dost představen, a především byl opravdu tragický. Smůla ho doprovázela všude, kam se vrtnul, ovšem zakončení jeho osudu je vlastně bez závěrečného významu. A nebylo jediné. Proč autor načrtl tolik lidských osudů, když ne každému měl možnost se věnovat, a některé nakonec zůstaly neuzavřené?

Když jedna část knihy nabízí tolik, očekáváte stejnou kvalitu a péči i u vedlejší linie, která je však spíše od toho, aby mátla a působila nedotaženým dojmem. Což je škoda. První polovina románu byla opravdu napínavá a dechberoucí, předpokládala jsem, že Novotný mě hodně překvapí, ale bohužel nakonec sklouzával k vyšším a vyšším dávkám dramatu, jako by ho bylo stále málo, menší propracovanosti a spoustě klišé k udržení pozornosti. Kdo má otřepané prvky rád, užije si – já jsem byla někdy nadšená, jindy mi to připadalo až příliš. 

Řekla bych, že druhá linka by byla úspěšná, kdyby jí autor věnoval samostatnou knihu. Osobně bych si ji rozhodně ráda přečetla, potenciál rozhodně má. Navíc by se čtenář tolik neztrácel v postavách, kterých bylo tím pádem zbytečně hodně, a měl by možnost vše řádně zpracovat. V tomto případě však bohužel asi platí, že méně je někdy více. 

Já, smrt má velký, opravdu velký potenciál, který se však pro některé čtenáře ztratí ve změti lidských osudů spolu s některými vyzrálými pointami. Pokud nemáte rádi, když autor tlačí na pilu a snaží se vás dojmout za každou cenu, titul si neoblíbíte… Ale toužíte-li po zajímavé a dojemné detektivce a thrilleru v jednom, který je napínavý a má spousty emocí, pak věřím, že vás příjemně překvapí.

Já jsem si opravdu moc užila první polovinu knihy, kdy to vypadalo, že snad půjde o pětihvězdičkové dílo a autor se dostane do seznamu mých nejoblíbenějších českých autorů. Ovšem pak vše tak překombinoval a přehnal to s množstvím témat i klišé, až mě to zarazilo. Zápletku jsem odhalila, jelikož celou dobu bila přímo do očí a Aleš Novotný na ni při každé příležitosti dával důraz, což nevadí, byla působivá. Druhá linie měla ale naprosto nevyužitý potenciál. Těšila jsem se, co se bude dít, ale vlastně se všechno nějak samo vyřešilo, některé otázky zůstaly dokonce bez odpovědí a činy vyšuměly do ztracena. Škoda, ohromná škoda. Jak už jsem zmínila, druhá linka by si podle mě zasloužila i samostatné nebo rozšířené zpracování. Ubrat efektnost a účelovou srdceryvnost, přirozenost udělá větší dojem. Snad příště. Jelikož autorova tvorba má opravdu hodně co do sebe, doufám, že najde tu správnou rovinu, aby svá díla vyvážil – aby byla pestrá, ale nepřehnaná. 

Závěrečné hodnocení: 60 %


Anotace:
NĚKDY JSME SCHOPNI ČEHOKOLIV, ABYCHOM DOSÁHLI SPRAVEDLNOSTI

Místní gymnázium se potýká s vandalismem nebývalého rozsahu. Souvisí nějak posprejovaná zeď školy, vyplavené záchody a rozbité okno ředitelny s nedávnou brutální vraždou studentky Julie Formanové? Vše ukazuje na partičku teenagerů soustředěnou kolem Julčina dvojčete Sabiny.

Tajemství, které spojuje nesourodou skupinu přátel, roztočí kolotoč krutých událostí. Na povrch začíná vyplouvat skutečnost, že někteří z nás jsou schopni zabíjet druhé bez mrknutí oka…

Jenže i tam, kde vládnou nenávist a lži, může přežívat naděje.


Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2022
Žánr: young adult, thriller
Počet stran: 368
Vazba: brožovaná

Komentáře