Recenze: HROBAŘ (Jaroslav Irovský)

Chytne zhýralý muzikant druhý dech, anebo vydechne naposledy?

Za recenzní výtisk děkuji autorovi Jaroslavu Irovskému.
Chci zakoupit tento titul!

Jaroslav Irovský má coby nezávislý olomoucký spisovatel na kontě již tři povídkové a dvě básnické sbírky, román …s duší beadníka (recenze) a v neposlední řadě novelu Hrobař. Pokud se vám právě v hlavě vybavil kultovní song kapely Premier, pak vás nejspíše překvapí, že autor působí od roku 2018 jako jejich dvorní textař a kniha opravdu vznikla na základě někdejšího hitu.

„Vím, že pro tebe to může znamenat jen obyčejné kopání jámy, u kterého si odrovnáš záda a na prstech ti popraskají naběhlé puchýře, ale pro mě je tahle práce posvátná, rozumíš? Už ode dne, kdy jsem k ní přičuchnul. Není to totiž jen obyčejná jáma. Je to lože. Lože pro každého, co na tomto světě dýchal jako my dva a prožíval totéž, co my dva.“ (str. 72)

Jindřich Bukovský si užívá všech potěšení a neřestí, jaké mu život frontmana zlínské rockové bandy Ask the Dust může nabídnout. Jenže přitom nebere příliš ohledy na svou přítelkyni Moniku, které zahýbá na každém rohu, ať už jde o náhodnou fanynku nebo učitelku kytary jejího syna… A když se jednoho dne se vše provalí, Jindřichovi nezbyde nic než pár kufrů a nocleh ve zkušebně.

Naneštěstí se zpěvákovo vztahové drama promítá i do jeho pěveckých výkonů, takže se ho manažer kapely rozhodne na chvíli uklidit na samotu u lesa, konkrétně na hřbitov ke známému Duškovi. Dokáže tamní prostředí pomoci Jindřichovi najít múzu a vnitřní klid? Zvládne se odrazit ode dna jámy, kterou pro sebe vykopal?

„Pohřebním vozem jsem ještě nejel,“ zmínil se Jindřich, který nakonec usedl k Duškovi na místo spolujezdce. 

„Dříve či později se jím svezou všichni,“ opáčil chraplavým hlasem Dušek. (str. 31)

Vyprávění se odehrává v er-formě minulého času, přičemž se zaměřuje na dění kolem Jindřicha a jeho kapely. Krátké kapitoly popisují události v časovém horizontu cirka jednoho roku – a je jisté, že na konci pomyslné cesty čeká buďto absolutní vrchol kariéry, anebo totální propadák. 

Autor navzdory užívání dnes ne tolik obvyklých přechodníků píše docela čtivě, má smysl pro humor a ve svém díle kombinuje syrovou všednost s jakousi filosofickou rovinou, kdy postavy poukazují na zkaženost moderní doby či polemizují o věcech mezi nebem a zemí.

Zdroj: archiv recenzentky

Z hlediska žánru se Hrobař velmi těsně dotýká psychologického románu, ovšem s rozsahem a tempem novely. Jak příběh graduje, v určitém okamžiku dokonce budí dojem hororu! Ponurá atmosféra hřbitova se spolu s vedlejší zápletkou o Duškově tajemství postarají o vskutku silný čtenářský zážitek a ozvláštní jinak fádní klišé o „opětovném nalezení sebe sama“. A protože se Irovského básnické střevo nezapře ani v próze, vsunul mezi řádky i pár textů písní od Ask the Dust.

Dívám se kolem. Žádné změny

Jsem cizák ve svém vlastním bytu

Z IKEA stolek, pár piv z Penny

v nichž topím zbytky vlastních citů

(str. 120)

Hlavní hrdina Jindřich ztělesňuje archetyp zhýralého muzikanta, děvkaře a namyšlence. Zatímco jeho kolegové z kapely dospěli, usadili se a zklidnili, on stále zůstává stejný jako před dvaceti lety. Také se za ním táhnou stíny minulosti, neb kráčí ve stopách svého otce, rovněž slavného rockera (a ochlasty, kurevníka…), který však nedobře dopadl. Dokáže Jindřich neopakovat stejné chyby a polepšit se? A pokud ano, nebude již pozdě?

S psychologickým vývojem charakteru Jindřichovi hodně pomáhá právě hrobař, samotářský podivín Jaromír Dušek (parodie na herce a ezodivadelníka Jaroslava Duška?). Co se ale doopravdy skrývá za jeho ochotou postarat se o zhrzeného frontmana? A co znamenají všechny ty řeči o jiných světech a léku proti bolesti?

Zdroj: archiv recenzentky

Nejslabší stránku textu představují bezesporu ženské postavy, šablonovité a povrchní – rozdělení na hodné přítelkyně a mrchy milenky evokuje spíše Charlese Baudelaira (Bílá Venuše vs. Černá Venuše) než autorova oblíbeného Bukowskiho. Plus sexuální scény mají blíže k mokrým snům panice než uvěřitelnému aktu.

Jak moc je zasazení děje do Zlína věrohodné bohužel nemohu posoudit, leč přinejmenším kulisy zaplivaných putyk či klubů se povedlo vykreslit na výbornou. A když se k tomu přidají precizní, realistické popisy koncertů s notnou dávkou zvukomalebných jinotajů, čtenář se rázem ocitá v první řadě stage.

„Honza hrábne do strun a nechává tak všem tónům akordu volnost rozprchnout se po sále a vsáknout se každému z přítomných do ušních bubínků. A znovu… Při třetím opakování se Josef rozehrává do hutného baskytarového sóla, čímž znásilňuje mysl těch, kterým v uších rezonují zbytky kytarové ozvěny, nutí je skákat či kývat hlavou čím dál rychleji a intenzivněji, zatímco Adamovy paličky stupňují tempo v podobě exploze paradiddlů.“ (str. 63)

Knihu provází ilustrace Karolíny Wellartové a výsledek je poněkud rozpačitý. Obálka i kresba s lesní krajinou jsou nádherné, kéž by se stejného stylu držel i zbytek… Namísto toho se připravte na přehlídku pitoreskních figurek věkově průměrně kolem třicítky/čtyřicítky, zatímco na papíře vypadají na patnáct.

Zdroj: archiv recenzentky

Ačkoliv mi nebyl hlavní hrdina příliš sympatický, čtení jsem si užila, zejména pro jazyk, atmosféru a myšlenky. Irovský mě rozesmál i dojal; též oceňuji, že se nebojí do díla promítnout své názory, které jdou často proti proudu dnešní přehnané korektnosti.

Pokud očekáváte podobnou temnou šílenost jako v klipu stejnojmenné skladby, dost možná budete zklamaní – prvků fantastiky se objevuje minimum; a přestože hřbitov a hrobník hrajou klíčovou úlohu, příběh se netočí jen kolem nich.

Titul se pravděpodobně netrefí do vkusu každému, nejvíce by se však mohl zavděčit poetickým duším, milovníkům drsné hudby a napínavých lidských osudů.

Anotace:
Příběh slavné rockové písně, jak ho neznáte…

Psychologické drama s prvky fantaskna, v němž se mísí životní osudy členů zlínské rockové kapely Ask the Dust v čele s hlavním hrdinou knihy – frontmanem Jindřichem Bukovským. Ten svým nezřízeným způsobem muzikantského života bourá základy rodinného zázemí tvořeného jeho přítelkyní Monikou, aby poté nedobrovolně opustil byt a dostal se do „péče“ Jaromíra Duška, samotářského, podivínského hrobaře, pracujícího na zlínském Lesním hřbitově a bydlícího jen pár stovek metrů za jeho hranicí v odlehlém starém domě.

Jaký bude mít ponuré lednové počasí, atmosféra prostředí ztichlého hřbitova i samotný hrobař vliv na Jindřichovo smýšlení? Dokáže si zpětně uvědomit určité věci a především chyby, kvůli kterým skončil právě na tomto místě? A dokáže se vůbec změnit a být zodpovědnějším ve vztahu nejen ke své přítelkyni a k sobě samému, ale i ke kamarádům z kapely, s nimiž jej v létě čeká největší koncert jejich života?

A co samotný hrobař, který většinu volného času tráví v obývacím pokoji u teplých kamen za četby starých knih či poslechu klasické hudby? Neskrývá náhodou uvnitř svého zchátralého domu nějaké tajemství?

Nakladatelství: Jonathan Livingston
Ilustrátorka: Karolína Wellartová
Rok vydání: 2022
Žánr: psychologická novela

Počet stran: 192
Vazba: pevná s přebalem