Spisovatel Ladislav Klimeš na českou literární scénu vstoupil s akční military postapo sérií se sci-fi prvky. Trilogii Příliš divokou zem jsme vám představili jak formou recenzí, tak i prostřednictvím rozhovorů.
Autor se netají tím, že píše brakovou literaturu – dokonce ho naleznete pod podobně znějící FB stránkou, kde baví své čtenáře a sdílí s nimi úspěchy nejen na literární scéně. Autorův potenciál je poznat už od prvního dílu zmiňované trilogie a my jsme moc rády, že se Ladislav Klimeš i nadále věnuje psaní a opět přišel s osvěžujícím, akčním, dramatickým military, které na Příliš divokou zem volně navazuje.
Jestli jste Projekt Bouře (recenze) ještě nečetli, rozhodně si na něj udělejte čas, ale nejprve si s námi o něm počtěte v rozhovoru. Za rozhovor i poskytnutí fotografií děkuji Ladislavu Klimešovi.
 |
| Zdroj: autorův archiv |
Vaše nejnovější kniha Projekt Bouře není postapo jako předešlá trilogie Příliš divoká zem, ale naopak čistokrevná military. Proč ta změna? Některé čtenáře může mást, že se děj odehrává až v roce 2025, takže se o military z přítomnosti nejedná. Jak to vidíte vy? Má zvolený rok 2025 nějaký konkrétní význam?
Napadlo mě zkusit trochu něco jiného, nic zvláštního v tom opravdu není.
Rok 2025 jsem zvolil proto, že je to dostatečně blízko, aby se v něm dalo použít současné vybavení, ale zároveň dostatečně daleko na to, aby se to dalo označit jasně za fikci.
Rozhodl jste se pro aktuální téma, nebezpečí jednotek islámských fundamentalistů. Některé čtenáře námět láká, jiné vyloženě děsí. Proč právě toto téma? Ano nabízí se, pokud jste chtěl mít děj v rámci reálu, ale stále je dost i jiných válečných konfliktů.
Ono, něco si načíst o reálném konfliktu někde ve světě není problém. Není problém zjistit, jak co probíhalo, přečíst si rozhovory s účastníky. Problém je v tom, že když na základě takových informací člověk napíše akčňárnu pro pobavení. Spousta lidí se hned ozve a má s tím problém.
Je proto jednodušší se inspirovat a vymyslet si konflikt vlastní.
Navštívil jste někdy Kypr, nebo jste psal o prostředí čistě podle načtených informací?
Osobně jsem Kypr nikdy nenavštívil, ale je to na seznamu. Před psaním reálií jsem si udělal důkladný průzkum podle map, pár mých známých, co na Kypru bylo, mi odpovědělo na důležité dotazy a já se pak pustil do psaní. Všeobecně jsem děj koncipoval tak, aby se odehrával hlavně v severovýchodní části ostrova. Našel jsem na mapách vhodná místa, kde se bude děj odehrávat a podle toho děj různě upravoval. Třeba v prvním intermezzu od Tatchera celá práce fungovala tak, že jsem si našel dům vhodný k takové akci a pak se zeptal poradce, jak by akce probíhala. S dostatečným množstvím poznatků jsem se pak pustil do psaní.
Zmínil jste se, že ve vašem počinu je překvapení pro čtenáře tzv. Easter egg (pozn. red. jedná se o chytře skryté vtipy a odkazy v různých scénách konkrétního díla). Za mě působivý prvek, který čtenáře může ve čtení ještě popohnat. Jak vás vlastně napadlo vložit easter egg do knihy? Osobně jsem se s tím to prvkem ještě nesetkala.
No, ten easter egg vznikl více méně náhodou. Měl jsem postavu důstojníka, co přiletí hlavního hrdinu „z*ebat“ a promluvit mu do duše. Snažil jsem se tomu důstojníkovi dát nějaký charakter a pak mě napadlo, proč by to nemohla udělat nějaká postava z předchozích knih. Přišlo mi to jako zajímavý nápad.
 |
| Zdroj: autorův archiv |
Hlavní postava Michal Kamenský je poměrně zajímavá osobnost, ani ryze kladná, ani ryze záporná a během děje se šikovně vyvíjí. Je vidět, že psychologii hrdiny se vám podařilo báječně vystavět. Měl jste nějaký reálný nebo filmový předobraz?
Přesný reálný předobraz, ani filmový ne. Pro mě Michal byl na začátku příběhu jenom další mladý frajírek, kterého okolnosti důkladně otestují, a osud mu dá pořádně po hubě. Celý jeho vývoj je vypořádání se situací, o kterých si myslel, že je lehce zvládne a realita ho vyškolí.
Už se chystáte na pokračování Projektu Bouře? Můžete nás navnadit?
Pokračování je už v tuto chvíli dopsané, přepsané a já provádím poslední úpravy, než ho pošlu nakladateli. Přál bych si, aby kniha vyšla v srpnu/září letošního roku. Nad názvem zatím přemýšlím.
A o čem bude? Bude se jednat o další dobrodružství Michala, ovšem v trochu jiném podání. Od událostí v Projektu Bouře uběhly tři roky. Michala propustili z armády, nemůže sehnat pořádnou práci a snaží se opět začlenit do společnosti. Díky doporučení jedné osoby se dostává k soukromé společnosti a stává se žoldákem. A jak už to tak bývá, zamotá se do nějakého kolosálního průšvihu.
Která vaše kniha se u čtenářů těší největší oblibě a proč?
To sám nedokážu přesně určit. Někomu se líbily první dvě PDZ, někomu to třetí. Projekt Bouře zatím sklízí úspěch a kladné ohlasy. Což mě těší.
 |
| Zdroj: autorův archiv |
Jaký bojový konflikt z historie vás jako milovníka military nejvíc zaujal? Chtěl byste jej ztvárnit ve své knize? Dočkáme se takového zpracování?
Těch konfliktů je vícero, druhá světová, Vietnam, nebo moderní konflikt v Iráku, Afghánistánu, či Ukrajině. Mám pár nápadů, že bych určitý příběh vložil do reálného konfliktu, ale zatím je pro mě snazší vymyslet vlastní konflikt se specifickým pozadím. Člověku to pak dává větší volnost v tom, jaký příběh chce vyprávět.
Všimla jsem si, že na knižní databázi máte čtenáře, který s vašimi díly není přímo spokojen. Vypadá to, že se jedná o vašeho osobního hatera neboli antifanouška. Jak se k tomuto problému stavíte? Můžete nám o něm povědět víc?
Popravdě, z počátku mě to dost štvalo, dnes už je mi to jedno. Došlo mi, že ten antifanoušek musí mít asi nějaký hodně vážný problém, když mu vadí jeden autor a vyjadřuje se hlavně pod ním. Vzhledem k tomu, že je jeho profil anonymní, je jasné, že ten člověk je zbabělec a skrývá se někde za klávesnicí. Naštve to, člověku to shodí hodnocení knihy, ale ve finále s tím nic neudělá.
A upřímně, jak nudný musí mít život ten druhý, když má potřebu honit si ego na téměř neznámém autorovi?
Máte na české literární scéně nějakého kolegu, se kterým byste chtěl napsat knihu, podobně jako jste s Antonínem Kuttmanem psali vaši prvotinu?
Ano, mám. A překvapivě, už jsme se dohodli na spolupráci, která funguje k mému údivu vysloveně skvěle. Dá se říci: Něco se chystá.
 |
| Zdroj: autorův archiv |
Na svém FB profilu zveřejňujete různé vojenské fotografie. Nepřemýšlel jste, že byste třeba podobné vložil do knihy, aby ozvláštnily příběh?
Napadlo mě to, ale moje knihy vycházejí primárně jako ebooky. Tam jsou ilustrace potíž, kvůli formátu. Té představy jsem se doposud nevzdal, ale zatím je neproveditelná.
Závěrečná otázka bude trochu zapeklitější, jak je u mě zvykem. Kdybyste se mohl na den vžít do jedné z postav knihy Projekt Bouře, která by to byla a proč?
Záleželo by na tom, jaký by ten den měl být. (Smích)
Klidně Koutecký, na začátku si hrdinně umřel a nemusel se pak trmácet několik dní po ostrově.
Komentáře
Okomentovat