Může být svět po covidu ještě horší?
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Pavlu Hénikovi.
Chci zakoupit tento titul!
Pavel Hénik debutoval románem Manekýni, ve kterém si střílel z plytkosti konzumní společnosti a povrchnosti mezilidských vztahů. Obsadil s ním druhou příčku v soutěži Bad Sex in Fiction Award od časopisu Reflex za rok 2017. Dvakrát po roce (2020, 2021) vyhrál ve Velké povídkové soutěži z dílny Knihy Dobrovský. I pro další vydané tituly je společným znakem strefování do společnosti. Autor často experimentuje se žánry a rád provokuje, jak sám tvrdí. Jak moc bude provokovat ve svém posledním počinu Konspirace? Kniha vyšla u nakladatelství PelMel.
Ocitáme se v České republice, krátkou dobu po koronavirové krizi. Nepříjemnou skutečností je fakt, že se na obzoru rýsuje další hrozba – tentokrát v podobě polio pandemie. Jedná se o virus, který postihuje pohybový systém způsobem, jež v minulosti zvládla např. dětská obrna. A i tento nový poliovirus je hrozbou pro ty nejmenší. U vlády je stejná garnitura jako při koronaviru a další omezení občanských práv se jí narámně hodí do krámu. Jakou cenu má pro dnešní obyvatele svoboda?
Významně cítíme paralelu s naší současnou společností a vládními představiteli. I když jsou zahaleni do jiných jmen, jejich slovní specifika jsou dostatečná k jednoznačnému rozklíčování. Nicméně hlavními představiteli jsou Klára, Michal, Petr a Julie. Michal je cestovatel, a lehkomyslný dobrodruh tělem i duší, ale také syn premiéra. To je ovšem informace, kterou se příliš nechlubí. Klára, jeho přítelkyně, kontaktuje investigativního novináře Petra, protože má informace, které jsou ožehavé a stojí za prošetření. Vidí ho jako odvážného a hlavně nebojácného žurnalistu, kterému důvěřuje. Julie je doplňkovou postavou po lepší vykreslení Petrova osobního života. Charaktery nejsou nikterak propracované do hloubky, spíš vykreslují chování lidí přesně tak, jak ho sledujeme i v běžném životě. Někdy jsou to sukničkáři, někdy mají pocit, že spasí svět a často jsou to lidé, co se nebojí chodit přes mrtvoly. Poslední zmíněnou roli naplňuje Boris Akalev – pan premiér.
Román je rozdělen do sedmi částí. Každá začíná krátkým novinovým útržkem shrnujícím aktuální pandemické a politické dění. Vyprávění je hodně časově členěné (např. o pět minut později, o hodinu později apod.), celý text je o to více čtivý a příjemně dynamický, psán převážně nespisovnou češtinou. Vystupuje i řada dalších postav, jež má spíše epizodický charakter.
Ústředními motivy je nejen směřování a myšlení společnosti při pandemii jakožto celku, rodinná a osobní dramata, ale i filozofické otázky, týkající se svobody a toho, co jsme ochotni zkousnout a co je už přes čáru. Do jaké chvíle máme mlčet a nechat se vydírat, být fyzicky i psychicky týráni a zůstávat jen tichým přihlížejícím, a kdy nastává doba bojovat za spravedlnost a svobodné vyjadřování i za cenu mnohých útrap? Ocení naši oběť vlastně vůbec někdo?
Největším problémem naší doby je to, že společnost o sobě přestala pochybovat. To urychlilo konečný rozklad již několikrát historicky zrecyklovaného západního kapitalismu. Ovšem prohlubující se infantilita většinové populace způsobila, že jsme se u pomyslného rozcestníku vydali špatným směrem. Ani jsme se nenadáli a je zde aktivně budována populistická ideokracie podněcující restart nacionálních kvazihodnot. (str. 192 – 193)
Autorovi se zdařile povedlo zakomponovat tón a způsob lidí komentujících na sociálních sítí. Jejich místy až fanatičnost a přehnanou oddanost ke svému „vůdci“ a nenávist k jeho oponentům. Do určité míry můžeme titul vnímat jako vizi naší nepříliš optimistické budoucnosti. Kniha mi nepřišla nikterak provokativní, naopak velmi smutná a vystihla podstatu nynějších problémů. Líbila se mi zvolená jména pro protagonisty, kteří byli odrazem skutečných lidí. Zůstala jim trefnost, byli snadno zapamatovatelní a nesklouzlo to k trapné přesmyčce, jež by byla patrna na první pohled.
Vztahové propletence byly trochu úsměvné a chování hlavních postav leckdy odporující zdravému rozumu, nicméně při četbě mi to nevadilo, spousta lidí se tak opravdu chová. Do očí mě trochu bila slova jako offrekord nebo nekonzistentní psaní trestně právní vs. ekonomicko – právní. V celkovém kontextu se ale jednalo o marginální záležitosti. Konspirace dějově volně předchází románu Korporace, ale pořadí čtení není důležité.
„Asi jste dneska sledoval večerní interview na VPTV. Jestli ne, tak si to pusťte na webu. Oni do toho pořád budou rýpat.“ „Dobrý večer, pane premiére. No viděl jsem jen konec. Podívám se na ten záznam později. Jak mohu pomoci?“ „Myslím, že uzrál čas nějak zpracovat tu inkriminovanou pasáž rozhovoru s mým synem.“ „Ehm, můžete mě trochu navést, prosím?“ „Chápejte. Zdravotní stav mého syna, mám na mysli po psychické stránce, se v poslední době výrazně zhoršil. Nějaké poruchy nálad měl Michal už před tím napadením. On tu labilitu zdědil po své biologické matce, která bere antidepresiva už třicet let. Informace k tomuto vám pošle Prskal, už jsem mu ten úkol zadal. (str. 288)
Konspirace je velmi zdařilým počinem, který se zabývá otázkami strachu, svobody, manipulace a politické moci. Nedočkáme se jednoznačného zakončení, což by mohli někteří čtenáři vnímat negativně, ale mně to přišlo vhodné. Vzhledem k inspiraci se současným stavem společnosti, dovedl by si někdo tipnout, jakým způsobem se bude nakonec vyvíjet? Stejné strefování do současné politické scény jsem zaznamenala už v knize Den šílenství, ale tento titul je propracovanější a neobsahuje věci, které mi na předchozí publikaci vadily. I když se jedná žánrově o sci-fi, bojím se, že zas takové sci-fi to být nemusí. Pokud se nebojíte šlápnout na kuří oka aktuálních témat, toto čtení velmi doporučuji.
Určitě jeden z nejaktuálnějších románů současnosti, který vede k
zamyšlení, jak bude vypadat svět po koronaviru. Možná se zbavíme
strachu, začneme si užívat plnohodnotný svobodný život a slovo lockdown
se stane pouhým heslem v učebnici dějepisu. Anebo se pohotově zrodí
jiná, mnohem nebezpečnější pandemie, která přinese ještě agresivnější
mutaci z mutace jiné mutace… a mediální továrny už nikdy nevypnou
chrliče děsu a politici ještě víc utáhnou šrouby za souhlasného mručení
vystrašené většiny. Opravdu hrozí, že se předpandemický svět nikdy
nevrátí, a nám nezbyde nic jiného, než se naučit žít v nové paralelní
realitě? KONSPIRACE je politicko-epidemiologické drama na motivy
(ne)skutečných událostí dneška a dějově volně předchází autorově
sociálnímu sci-fi KORPORACE.
Nakladatelství: PelMel
Rok vydání: 2021
Žánr: sci-fi, dystopie
Počet stran: 320
Vazba: brožovaná s chlopněmi
Komentáře
Okomentovat