Recenze: SMRT BÝVÁ NEHEZKÁ (Jiří Sivok)

 Mrtví ať odpočívají v pokoji


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Golden Dog.
Chci zakoupit knihu!


Před nedávnem jste si mohli přečíst recenze na dvě fantasy knihy O dracích a lidech či RPG hru Dračí Hlídka od nakladatelství Golden Dog. Ale fanoušci hororu a napětí můžou opět volněji dýchat. Fantastická odbočka byla jen krátká a Golden Dog před koncem roku přichází s další, nyní ryze hororovou publikací Smrt bývá nehezká. Mladý povídkový autor Jiří Sivok vydává v roce 2020 svou románovou prvotinu. Na svém kontě má spisovatel několik vydaných povídek ve sborníku Epika či dílo Úsek dopravních nehod, přepracované Českým rozhlasem do audioverze. V následující recenzi se podíváme, co pro nás nachystal titul, jehož název se shoduje s názvem písně Karla Kryla. 

Jestli měl spisovatel Daniel Hejtman pocit, že jeho knihy vzbuzují hrůzu, netušil, co si osud připravil konkrétně pro něj samotného. Daniel je vhozen do spirály strachu, kterou odstartuje doslova poprava jeho jediné dcery Markétky. Zármutek ho přivede na cestu, která jej seznámí s lidmi, které spojuje jedno. Automobil, který v sobě ukrývá něco děsivého. Jízda smrti může začít. 

Zdroj: archiv recenzentky


Dílo otevírá prolog, následují čtyři pojmenované části a vše uzavírá epilog. Děj se se odehrává formou retrospektivního vyprávění, čtenář se tedy pohybuje s hrdiny od roku 2009 až do roku 2016. V románu se objevují hned tři dějové linie, kdy s přehledem nejzajímavější je část s Jiřím Skálou a automobilem, který je pro knihu stěžejní. Zajímavé na tom je, že právě Jiří Skála byl původně pouze povídkou, kterou autor zakomponoval do svého prvního titulu. Sedla tam skvěle, ale také  svou nápaditostí, děsivostí a obrazností vyčnívá nad zbytkem textu. Příběh je vedené v er-formě a doplněn o černobílé ilustrace od Josefa Pepeho Svobody, které podtrhávají nepříjemnou a drsnou atmosféru. 

„Krvavé kaňky potřísnily fotografie ze školního výletu, který si všechny děti moc užily.“ (str. 27)

Hlavních hrdinů je několik, jak napovídá informace o dějových linkách,
každopádně vše se stáčí převážně k Danielu Hejtmanovi. Charaktery jsou dobře vykreslené zejména v chování. Jediný nepříjemný vývoj v postavě shledávám v nadšenci do hororů Rosťovi, který má skokovou proměnu. Opět bych cenu za nejlepšího knižního hrdinu v románu Smrt bývá nehezká přiklepla Jiřímu Skálovi. V díle je mnoho dialogů – jsou svižné a posouvají děj příjemně dopředu. Jiří Sivok zrovna nepatří k romanopiscům zabývajícím se každým detailem, a tak nám servíruje rychlé, krátké a jasné kapitoly. 


Zdroj: archiv recenzentky


Co můžete tedy očekávat? Pozoruhodný je fakt, že se dílo skládá ze třech příběhů, jak již jsem zmínila. První děsivou uličkou nás provází Daniel Hejtman. Dle popisu celkem známý spisovatel, kterého poznamená smrt jediné dcery. Autor se nebál zacházet do detailního popisu úmrtí dítěte a psychologii hlavní postavy zvládl dobře. Daniel Hejtman se po tragédii vydává pátrat po stopách původu svého automobilu, neboť na fotografii spatří něco znepokojivého a zároveň spásného. Nedá se říci, že zrovna příběh spisovatele Daniela Hejtmana je některak originální. Z mého pohledu je to nutná zeleninová obloha každého talíře v restauraci. Čekáme, že tam bude, ale nikdy nás nenadchne. 

Do děje se však v necelé polovině přidává další charakter o poznání zajímavější. Z doslovu autora je patrné, že příběh o Jiřím Skálovi vznikl jako první a nabízí o dost drsnější a znepokojivější pasáže. Zde se můžeme bavit sice o jednoduché zápletce – řidič srazí chodce a od nehody ujede. Tím se však rozjede obrovská lokomotiva, která čtenáře drtí a láme v kolech svým sugestivním popisem a mrazivými scénami. Je dobré si přiznat, že pro Jiřího Sivoka například není tabu do hororu zasadit děti... a ne jako hrdiny, ale nástroje, které vám rozhodně nedají spát. Když se na tuhle část podívám s odstupem, je znát, že z hlavní linie románu hodně odbíhá, a dalo by se říct, že je zbytečná pro děj. Po přečtení to však je nejsilnější moment, který si zapamatujete. 

Smrt bývá nehezká má mnohá překvapení, a tak propojuje Daniela Hejtmana s dalším aktérem Rosťou. Bývalým feťákem a nadšeným fanouškem Hejtmanových literárních děl. V průběhu děje se z Rosti stává něco jako odborník přes nadpřirozené věci a knižní osudy mužů se spojí a zůstanou spojené až do konce. Tento fakt byl příjemným doladěním a nepatrnou berličkou pro posunutí vyprávění. Je příjemné číst o propracovaných postavách a je znát i chuť autora jim vdechovat vlastní život, minulost a osudy. Například s Rosťou se může čtenář potkat i v závěrečné povídce Zelený závoj, tak nenávistně zelený. To může být vcelku zajímavým charakterovým rysem Jiřího Sivoka, neboť rád propojuje a kombinuje vystupující, události a prvky ze svého univerza, tak aby pravidelný čtenář nacházel spojitosti.
 
„Vše by mohlo vypadat normálně, dokonce i šťastně, kdyby ovšem čtyřměsíční chlapeček byl naživu a jeho maličký obličej nehyzdila pavučina jizev a zaschlé krve.“ (str. 65)

Pokud to shrneme. Smrt bývá nehezká si rozhodně vydání zasloužila. Sice je v díle znát nejistota autora, ale dokonce se mi zdá, že i tak kniha převálcovala autory i s více zářezy na pažbě. Co bych titulu vytkla, je otřepaný a rychle useknutý konec. Nepřipadá mi, že vyústění byla věnována stejná péče jako zbytku textu. Je to nepříjemná krvavá skvrna na jinak odvedené práci. I přesto, že se v ději spojovalo kdysi nespojené nebo dějová linka odskočila úplně mimo hlavní příběh, spolu to funguje. Čtenáře tak polapí pravá hororová atmosféra a nepříjemné popisy výjevů.

Zdroj: archiv recenzentky


Titul mohu doporučit, po delší odmlce je tu opět něco, na co si vzpomenete. Možná když budete vyměňovat plenky svému děťátku a nebo když se podíváte do zpětného zrcátka. Zní to podivně? Tak si budete muset přečíst Smrt bývá nehezká, abyste pochopili. Publikace není vhodná pro osoby mladší osmnácti let. 

Obálku a vnitřní ilustrace, rovněž i zpracované záložky, které jsem ke knize obdržela, mohu jen chválit. Výjevy dodávají příběhu ponurost, děsivost a díky detailům u nich čtenář vydrží déle, než by bylo obvyklé. 


VY ZNÁTE PŘÍBĚH SVÉHO AUTA?
Spisovatel Daniel Hejtman se vyrovnává s životní ztrátou. Po smrti dcery se rozpadá i jeho manželství. Ale zůstává ještě jeden stín. Stín uvnitř jeho starého vozu. Stín na starých fotografiích… Je temná postava přítel? Cesta, jak se spojit s mrtvými? S milovanou dcerkou? Anebo se Dan chystá na cestu krvavé temnoty?

Nakladatelství: Golden Dog
Rok vydání: 2020
Žánr: horor, thriller
Počet stran: 203
Vazba: brožovaná

Komentáře