Rozhovor s Jiřím Dittrichem: „Dal jsem si záležet, aby používání magie bylo v knize co nejlépe popsané.“


Český spisovatel Jiří Dittrich debutoval v roce 2016 s románem Elementum (recenze). Jedná se o první díl stejnojmenné pentalogie, která vychází u nakladatelství Epocha. V roce 2018 vyšel druhý díl Elementum: Tajemství sudby (recenze) a letos jsme se dočkali již třetího pokračování Elementum: Pokrevní poselství (recenze). Série nabízí víc než jen poutavé knižní obálky. Svůj magický svět má Jiří Dittrich promyšlený a není ani nouze o překvapení a mezilidské vztahy. 

Kdy se dočkáme pokračování série? Co nám o svém dobrodružství plném živlové magie autor ještě prozradil? Více v rozhovoru! Autorovi děkujeme za poskytnuté bannery i odpovědi. 



Nedávno vyšel třetí díl vaší série Elementum s názvem Pokrevní poselství. Prakticky každé dva roky vychází jeden díl, máte v plánu za další dva roky vydat čtvrtý díl? 

Určitě je to v plánu. Odhaduji to zhruba na listopad 2022, tedy 2,5 roku po trojce.


Máte už vše promyšlené do detailu a tušíte, jak vaše pentalogie vlastně skončí, nebo i pro vás jsou chvíle, kdy jste z děje, jenž píšete, překvapený? 

Co se týče hlavních bodů příběhu, ty mám vymyšlené. Ovšem zhruba 20 % knihy vzniká za pochodu. Mám nějakou osnovu s body, kterými se řídím, ale cestu mezi nimi částečně vytvářím až v okamžiku, kdy je píši. Finální bitvu, která má být v posledním (pátém) díle, mám vymyšlenou zhruba od dopsání konce toho prvního. Vlastně celou pentalogii jsem měl v hlavě, než jsem dopsal první díl Elementum. Sice ne s detaily, ale měl. Nejlepší jsou samozřejmě chvíle, kdy vás napadne něco úplně nového, co v knize vlastně vůbec být nemělo. Ve čtvrtém díle tak třeba vznikla úplně nová dějová linka.


Spisovatelé často říkají, že jejich hrdinové ožívají a dělají si, co chtějí. Stává se to i u vás? Už si Alex někdy postavil hlavu a nevydal se cestou, kterou jste si pro něj připravil? 

Alexe i jeho činy hodně řídím, ale okolnosti mě někdy donutí přinutit Alexe udělat něco, co třeba původně v plánu vůbec nebylo. Takže ano, někdy se to stane. Ovšem ve čtvrtém díle se mi takhle vymkla postava Abby. Sami pak uvidíte. Neudělala sice nic, co jsem nechtěl, ale ve finále to působilo úplně jinak, než mělo.


Bylo pro vás těžké i po třetím pokračování uchovat charaktery a jejich správný vývoj? 

Vlastně ani ne. Postavy se vyvíjí stále tak, jak mají. Někdy na to při psaní musím myslet, ale zatím se to daří. Například: Nesmím zapomenout, že se má nějaké postavě něco stát - třeba i drobnost. Něco, co jí má později někam posunout.




Máte vy sám nějaké favority a neoblíbené postavy, kterým držíte pěsti, či naopak byste rád, aby skončily v nějaké jámě za své hříchy? 

Hrozně mám rád postavu Sama. A pár, kterému fandím, je také Sam + Alice. Ovšem, jestli budou mít šťastný konec, si musíme počkat. A postavy, u kterých chci, aby hodně zařvaly, tam určitě jsou taky - s dalšími záporáky (krok Zeka) se právě poprvé setkáme ve třetím díle. 


Už máte názvy pro zbývající dva díly, nebo naopak dolaďujete dějovou linii a název je pro vás na posledním místě?

Názvy mám. Dokonce jsem je i zveřejňoval na FB (odkaz) a Instagramu (odkaz). Čtvrtý díl ponese podtitul Symbol střetnutí a pátý Poslední z elementů. Mám dokonce takovou zásadu - nezačít psát knihu, pokud pro ni nemám název! :D Největší radost mám ale z podtitulu druhého dílu - Tajemství sudby - ten se mi prostě líbí nejvíc.


Těší vás odezvy čtenářů? Berete si z nich ponaučení, nebo vás spíše ženou kupředu při psaní? 

Každá odezva je pro mě super - dobrá i špatná. Hrozně rád mám recenze, kde dotyčný rozepíše, proč se mu něco líbilo a proč se mu něco nelíbilo. Pak s tím totiž můžu nějak pracovat a zlepšovat se. Naopak komentáře: „Hrozně se mi to líbilo“ nebo „Hrozně se mi to nelíbilo“ jsou mi tak nějak k ničemu. 


Jak byste čtenáře nalákal na dobrodružství s elementy? Máte prostor, zkuste to. :)

Určitě bych začal tím, že kniha je určitě pro ty, kteří milují živlovou magii. Dal jsem si záležet, aby používání magie bylo v knize co nejlépe popsané. Dál si myslím, že si tam každý najde něco svého. Máš rád souboje? Jsou tam. Máš rád detailnější popisy? Jsou tam. Máš rád pátrání a dávná tajemství? Je to tam! Ne všechno samozřejmě je už v prvním díle. První díl vznikl jen jako takové: Tohle jsou postavy, tohle je říše, tohle jsou schopnosti a takhle fungují. To pravé ořechové je od druhého dílu dál.




Když píšete, propadáte se do vámi promyšleného světa jako ústřední postava, nebo jako pozorovatel, či vypravěč? 

Jak kdy. Když je hlavní hrdina někde sám, představuji si, že jsem on. Když je tam více postav, už to vidím z třetího pohledu.


Plánujete něco po ukončení pentalogie? Nějaké nápady, které byste rád ztvárnil a představil čtenářům nový literární svět? 

Určitě plánuji. Další série by měla být trilogie a měla by být zaměřená na upíry. Rovnou říkám, že se nebude jednat o nic jako Upíří deníky, Stmívání a podobně. Vize, kterou mám, bych spíše přirovnal k filmům Underworld. Krev, zabíjení, odhalování pravdy. Vím, že momentálně upíři už zase tolik nefrčí, ale jde o to, že když už to mám v hlavě, musí to ven.


Který díl je pro vás svým způsobem zatím nejemotivnější? 

Nevím, jestli více třetí, anebo čtvrtý. V obou jsem při psaní některých kapitol vycházel z vlastních pocitů - kladných i záporných, takže pokaždé, když to po sobě čtu, vracím se k tomu, jak jsem se cítil, když jsem to psal.


S jakým svým hrdinou byste si přál strávit den, kdyby to bylo možné, a proč? 

To je hodně těžká otázka. Asi si nedokážu vybrat. Skoro s každým ze své knihy bych chtěl strávit aspoň deset minut. 




Žádné komentáře:

Okomentovat