Recenze: SVÍTÁNÍ NAD SAVANOU (Hana Hindráková)


Když nad Afrikou svítá

Za recenzní výtisk děkuji autorce Haně Hindrákové.

Chci zakoupit Svítání nad savanou


Když se řekne jméno Hana Hindráková, většina příznivců české literatury, která již četla nějaké autorčino dílo, si ji spojí s prostředím Afriky. Velká část její tvorby se zabývá tematikou ne zrovna snadného života na onom kontinentu. Snaží se vše popisovat tak, jak to bylo, a nijak neměnit skutečnost  k lepšímu, čímž si získala řadu příznivců. Na našich stránkách jsme vám představili již několik titulů, a to Lovce lebek (titul vybočující jak tematikou, tak žánrem), Děti nikoho a Nezlomného. Kromě toho si u nás můžete přečíst i ukázky románů, jmenovitě se jedná o Smrtící byznys a již zmíněného Nezlomného. Na svém kontě má ale ještě další příběhy: Dobrovolnice a Očarovaná. Letos do tohoto výčtu přibývá Svítání nad savanou.

Hlavní hrdinkou příběhu je Nora Kubíková. Pracuje pro zahraniční zpravodajskou redakci televize N1. To po ní vyžaduje, aby cestovala do zahraničí. Její hlavní destinací je Afrika, kde sleduje vše, co se tam hne, ať už se jedná o situaci ve zdravotnictví, politice, náboženství, v neposlední řadě pak i terorismus. Je to mladá bezdětná žena, o níž se dá říci, že nemá téměř vůbec štěstí na muže. Když už nějakého potká, po určité době zjistí, že se k sobě z nějakého důvodu nehodí. Jejím koníčkem je  klasický tanec. Věnovala se mu už jako dospívající a postupem času se k němu s radostí vrací. Do děje pak zasáhnou její kolegové z práce, z nichž má nejraději kameramana Marka a jehož si bere s sebou na zahraniční mise. Se zařizováním jí pomáhá produkční Gabriela, která je hodně upovídaná. Podaří se nakonec Noře splnit všechny její sny? Na tuto otázku naleznete odpověď v této útlé, čtivé a napínavé publikaci.

Pokud jste četli některý z předchozích autorčiných románů, zjistíte, že se snaží udržovat podobné grafické zpracování. Téměř stejný je i styl psaní, jejž využívá a který se významněji liší jen v případě Lovců lebek. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že tematika je více než zajímavá. Vyprávění je nabité akcí a dobrodružstvím. Chvilkami to na vás zejména v první polovině svazku bude působit jako detektivka. Proč? To vám neřeknu, protože bych mnohé vyzradila, což není předmětem recenze. Potom se vše obrátí a máte pocit, jako byste četli akční thriller. I když se takto proměňuje v průběhu žánr, vše na sebe krásně navazuje a nic není v ději navíc. Ač to tak nevypadá, autorka klade velký důraz na čtenářovu pozornost a fantazii, kterou se snaží aktivizovat, a donutí vás přemýšlet nad rozličnými situacemi, jež se v průběhu odehrají.

Děj je odstartován dvoustránkovým prologem. Pak už následují samotné kapitoly, jichž je celkem sedm. Vše uzavírá epilog a poděkování. V příběhu se objevuje nejen akce, napětí a dobrodružství, ale i milostné vzplanutí či zklamání, z toho vyplývá, že se dočkáte spousty emocí a různorodých pocitů. Autorka se snažila text psát tak, aby jednotlivé části na sebe plynule a logicky navazovaly. Celek tedy působí přehledně.

Při psaní Hana Hindráková použila přirozeného jazyka, jenž je blízký snad každému čtenáři. Nicméně je pro její tvorbu typické, že používá i některých výrazů ze svahilského jazyka. Vyprávění tak působí realisticky a autenticky. Použitou slovní zásobu českého jazyka je pak možné charakterizovat coby svěží a mladistvou. Jak jsem uvedla výše, v titulu se objevuje několik žánrů, tudíž se dá označit za multižánrový. Své si v něm najdou jak ženy, tak i muži.

Každá kapitola je dále členěna na několik dílčích částí, které od sebe snadno odlišíte. Počátek nového oddílu je uveden tučným popiskem zarovnaným vpravo, v němž je napsáno, kde přesně se budeme pohybovat. Z toho trošku vyplývá, co můžeme na následujících řádcích či stranách očekávat. Některé podepizody jsou delší, jiné zase naopak kratší. Nicméně jsou ucelené, a když knihu čtete, po nějaké době zjistíte, že tyto popisky ani nevnímáte, protože se texty krásně prolínají. Od děje můžete očekávat spoustu neočekávaných zvratů.

Další věc, na kterou je důležité upozornit, je procítěnost vyprávění. Mezi řádky je možné téměř hmatatelně vycítit autorčin vztah k Africe a jejím obyvatelům. Když čtete, uvědomujete si plně všechny problémy, které na Afričany působí, a najednou vnímáte i veškeré rozdíly mezi námi a jimi. Není to jen o blahobytu a nedostatku, ale hlavně o citech, vztazích a chování.

Postav v ději je poměrně málo. O většině jsem se zmínila výše, avšak neuvedla jsem, že se tu objevují i figury epizodní, o nichž se něco málo dozvíte. Chvilku v ději vystupují, avšak pak se vytratí a už se neobjeví. Nicméně jejich osudy hodně zapůsobí nejen na hlavní protagonistku, ale i na vás. Co se týče popisů, nejhlouběji je propracována Nora, jíž můžeme v průběhu nahlédnout také do myšlenek. Ostatní jsou pak zpracovány zejména prostřednictvím situačního jednání. Musíte si tedy bližší charakteristiku domyslet.

Děj je odvyprávěn objektivní er-formou v minulém čase. Vypravěč nahlíží na dění kolem hlavní protagonistky spíše zpovzdálí. Do vyprávění jsou vloženy prvky retrospektivy, kdy se Nora zamýšlí nad svými bývalými vztahy, tyto pasáže jsou psány kurzivou, tudíž je snadno od ostatního vyprávění rozeznáte. Ve většině knih se můžete setkat s tím, že když autoři chtějí zvýšit napětí, používají přítomného nebo budoucího času. Svým způsobem tak dochází i k ozvláštnění napsaného. Hana Hindráková jde proti proudu a tento princip nepoužívá, avšak nutno zmínit, že to rozhodně neubírá na kvalitě či atraktivitě. Ta je zakódována v něčem jiném, a to v tematice a námětu. Jediné, v čem se autorka schází s ostatními pisateli, je používání dialogů. Není se ale čemu divit, bez nich by to nebylo ono.

Můj vlastní názor na tuto publikaci je pozitivní. Od autorky jsem četla už několik titulů a tento se mi opět líbil. Její styl psaní i témata, jimiž se zabývá, mám ráda od prvního okamžiku, kdy jsem se s její tvorbou seznámila. Je zajímavé, že do malého počtu stránek (celkem 168) dokáže vložit tolik zápletek, emocí a zajímavostí ze světa, jenž je nám na mnoha úrovních na hony vzdálen. Děj sám o sobě je strhující. Četbu jsem si užívala od samého začátku a neustále jsem si kladla otázky, jež mě nutily číst dál a dál, dokud jsem se nedostala až na samý konec. Interpretace byla celkem snadná, a to i přesto, že byla náročnější na psychiku. Kompozice však byla snadná. Za vyzdvihnutí v tomto případě stojí nejen multižánrovost, avšak také autorčina angažovanost. Dále zmíním stylistickou a jazykovou bezchybnost.

Knihu vřele doporučím všem čtenářům, kteří mají rádi příběhy z afrického prostředí, sociální romány a v neposlední řadě i příznivcům autorky Hany Hindrákové.


Anotace:
Nora se při natáčení reportáže o Veterinářích bez hranic dostane do afrického vnitrozemí. Náhoda ji svede dohromady s bývalým tanečním partnerem, který utekl před svými city k Noře z Prahy a pomáhá na černém kontinentu v boji proti vzteklině. Po marném úsilí zachránit pokousané děvčátko oba zjišťují, že jejich zakázaná láska ještě zesílila. Ohrozit ji může jen past, kterou na ně nastražil místní ozbrojený gang.

Hana Hindráková: Svítání nad savanou
Nakladatelství: Alpress
Žánr: sociální román
Rok vydání: 2020
Počet stran: 168
Formát: vázaná



Žádné komentáře:

Okomentovat