Jak návštěva mimozemšťanů odhalila lidská nitra
Za recenzní výtisk děkuji dceři autora paní Kateřině Bečevové
Chci zakoupit román Událost
Před nedávnem jste se na projektu mohli seznámit s recenzí na knihu Jaroslava Bočka Případ doktora Karpety. Dnes se podíváme na jeho další titul vydaný letos u nakladatelství Pragma, psychologický román s prvky sci-fi Událost.
Vystudovaný dramaturg Jaroslav Boček se věnoval především filmu, ať už dokumentárnímu, nebo animovanému, případně filmové kritice. Českou literární tvorbu však obohatil i svými romány, které vzhledem k době vzniku původních rukopisů – Československo raných osmdesátých let – překvapují sci-fi a fantaskními prvky, odkazy na normalizaci i neotřelými narativními postupy.
Jaroslav Boček nás v knize Událost zavádí do malebného údolí, které si pro stavbu podnikové chaty Jitřenka vybrali architekti Káňa a Lisický. Pošťačka zrovna doručila poštu a odjíždí pryč, když ji najednou z kola srazí podivná rázová vlna. Vše nahlásí a následné vyšetřování zjistí, že se kolem údolí vytvořila zřejmě elektromagnetická kopule, kterou není možné proniknout a jež uvnitř Jitřenky uvěznila sedm lidí. Do údolí se vydá armáda, když se jí však po týdnu podaří k Jitřence dostat, obyvatelé rekreačního objektu si nic nepamatují, dokonce ani nechápou, že se jim z paměti vytratilo celých sedm dnů. Tuto podivnou situaci si vyšetřovatelé dokážou vysvětlit jen zásahem mimozemské civilizace.
Nastíněný děj se odehrává v první ze třech částí knihy. V dalších dvou se pozornost přesouvá na psychiatrickou kliniku, kde se lékaři Troškanovic a Novotný pokouší probudit v obyvatelích Jitřenky vzpomínky na dny, které jim mimozemšťané zřejmě vymazali.
Román je psán v er-formě, některé dlouhé části jsou ale výpověďmi aktérů záhady, logicky vedené v ich-formě. Přestože námět patří čistě do žánru sci-fi, jedná se spíš o psychologický román. Dvě třetiny knihy se odehrávají na psychiatrii a autor slupku po slupce odhaluje charaktery svých postav, jež pod soustředěným tlakem lékařů odhalují svá nitra.
Postupně tak poznáváme namyšleného a zakomplexovaného ředitele Káňu, jeho bývalou milenku Helenu a tu současnou Irenu, nadprůměrně inteligentního architekta Lisického, rozverného řidiče Bóďu s temnou vzpomínkou na uvěznění v zavaleném dole a manžele Bouzkovy, kteří se starají o Jitřenku.
Pomocí výpovědí, kreslení i psychologických her každá z postav odhaluje nejsilnější zážitky, které ji formovaly, strachy, sexuální fantazie i vrozenou povahu. A lékaři pomalu docházejí k závěru, že mimozemšťané dokázali všech těchto lidských slabostí využít.
Událost není kniha o mimozemšťanech. Je o lidech takových, jací jsou. Boček neváhá jít na dřeň, odhalit své postavy až k nejpudovějším detailům jejich niter. Román má jednu z úhelných myšlenek společných s předchozí knihou – zkoumání, jak moc nás ovlivňuje naše dětství; lidé, které v životě potkáme; vzpomínky; archetypy, ale třeba i nepatrné události, které by pro jiného neměly význam. Pro Bočka jsou postavy důležité v celé své komplexnosti, s kompletním životním příběhem a s dokonale odhaleným vnitřním životem.
Líbilo se mi, že i když se děj přesunul na uzavřenou psychiatrii a začal se soustředit na postavy, nevytratila se ta základní otázka: navštívili Československo mimozemšťané? Díky postavám doktorů a zásahům armádních představitelů toto téma zůstává a není jen samoúčelným prostředkem, jak zaujmout čtenáře.
Protože některé styčné body mají knihy Událost a Případ doktora Karpety společné, neubráním se srovnání. Událost je jednoznačně čtenářsky přístupnější – je zde méně postav a každá z nich má jasně definovanou roli a vztahy s ostatními, čtenář tak nemá kde se v textu ztratit. Výpovědi jsou prokládány běžným vyprávěním i zaměřením na postavy psychiatrů, takže si čtenář může odpočinout od dlouhých životních příběhů a nenudí se. Událost je celkově kompaktnější a lépe vystavěná než Případ doktora Karpety.
Tomuto románu mám máloco vytknout. Chybělo mi tu Bočkovo filozofování, které mě nadchlo v minulé knize, pro některé čtenáře však může méně hlubokomyslných pasáží představovat spíš plus. Někoho možná zaskočí, jak málo sci-fi děje kniha obsahuje, na druhou stranu nakladatel hraje fér hru a v anotaci doslova píše „dramatická cesta do podvědomí odkrývá nejtajnější myšlenky (...)“ a mimozemšťany zmiňuje jen okrajově.
Čistě subjektivně jsem však z Události nebyla po dočtení tak nadšená jako z Případu doktora Karpety. Hodně jsem přemýšlela o tom, proč tomu tak je, když se v Události Boček vyvaroval vlastně všeho, co mi v předchozí knize vadilo. A došla jsem k závěru, že Případ doktora Karpety má pro mě díky postmoderním prvkům a hluboké filozofii rozměr světového románu. Událost je oproti tomu jen psychologický román, sice velmi kvalitní, ale z mého pohledu bez té špetky geniality, kterou jsem vnímala v předchozí knize.
Nakladatelství Pragma si na knize opět dalo záležet – je výborně zpracovaná, působivá obálka vystihuje základní situaci a zároveň navazuje na předchozí knihu zobrazením tajemných, až okultních symbolů a náčrtů.
Čtenářům, kteří tvorbu Jaroslava Bočka neznají, bych určitě doporučila Událostí začít, je velmi dobrá a zároveň přístupná. Hodí se pro lehce náročnějšího čtenáře, kterého bude bavit o knize přemýšlet, hledat paralely k vlastnímu životu a dokáže odhalovat hluboké myšlenky, které autor ukryl mezi řádky.
Anotace:
Poklidný život u Andělské hory naruší zjištění, že rekreační chata
Jitřenka je znenadání oddělena od okolního světa neviditelnou bariérou.
Když tento podivuhodný stav pomine, ukazuje se, že skupině lidí, kteří
tam právě pobývali, cosi vymazalo vzpomínky na poslední dny. Z
pozdějších výpovědí se zdá, jako by jejich vědomí testovala nějaká cizí
inteligence. Dramatická cesta do jejich podvědomí odkrývá nejtajnější
myšlenky, touhy i citová pouta a před čtenářem vyvstává barvitá mozaika
lidských osudů.
Nakladatelství: Pragma
Rok vydání: 2019
Žánr: Sci-fi, psychologické
Počet stran:320
Vazba: Vázaná
Komentáře
Okomentovat