Český spisovatel Marek Cabák debutoval v roce 2020 u nakladatelství Petrklíč se svým humoristickým románem Láska, sex a lajky, jehož recenzi jsme vám nedávno přinesli. S tímto začínajícím autorem jsme hovořili převážně o jeho prvotině, humoru či vztahu k sociálním sítím (odkaz), kde je velmi aktivní. Fanoušky také jistě potěší zmínka o nově připravovaném románu, na který se mohou těšit již v druhé polovině tohoto roku.
Tímto panu Cabákovi děkujeme za odpovědi i čas, jež nám věnoval.
 |
| Zdroj: FB stránky autora |
Na internetu se toho člověk o vás moc nedozví. Kdo je tedy Marek Cabák a kdy se mu poprvé v hlavě zrodil nápad, že by mohl napsat knihu?
Tak já zkusím tu otázku vzít odzadu, a když budu mít štěstí, tak odpovím na obě její části 😊. Sen o velkém literárním díle přišel asi někdy v pubertě. Znáte to, tam se to vždycky láme. S hormony přichází touha po tom odlišit se od davu a někdo se realizuje ve sportu, někdo má talent hudební, někdo se odliší tím, že prostě jenom dobře vypadá. No a když jste škaredí, neumíte hrát fotbal a nejde vám to ani na žádný nástroj – musíte se s tím buď smířit, nebo dělat hip-hop či utéct k literatuře. Takže někdy v šestnácti jsem začal s básničkami, povídkami, postupně kratšími romány. Jeden román jsem napsal už pár let zpátky, ale nikdo jej nevydal a dnes je k dispozici k přečtení na internetu.
No a pak přijde milník v podobě třicítky a to už si říkáte: teď, anebo nikdy. A tak jsem se zařekl, že napíšu román, který se prostě dostane na pulty obchodů, a začal jsem psát LÁSKU, SEX a lajky… Je v tom odpověď na obě otázky?
Ve vaší knize je velkým tématem influencerství a sociální sítě. Jak jste na tom s nimi vy? Kterou nejraději používáte a proč?
Jedu takový ten mainstream mojí generace. Facebook, Instagram, Twitter. Nejvíce mě asi baví ten druhý jmenovaný. Instagram má velkou výhodu v tom, že tam jsou nositelem informace vždy ty nejjednodušší emoce. Ty mi jdou 😊. Třeba Twitter mi je záhadou a občas mě překvapí, že jsem z něj ještě neutekl.
Josefína a Karel společně podnikají celou řadu bláznivých věcí. Kde jste k nim hledal inspiraci?
Tak to je záludná otázka. Po vydání se mě hodně lidí ptalo, co z knížky je realita a co vzniklo jen v mé hlavě. Já jsem se zařekl, že na tuto otázku nebudu odpovídat, baví mě to tajemství kolem toho a navíc... No, nebudu v tom šťourat… Takže vlastně ani nemůžu říct, kde jsem hledal inspiraci, protože bych sklouzl k filozofování na téma, co z toho se skutečně přihodilo a co vzniklo třeba nějak jinak.
Když už mluvíme o Karlovi a Josefíně, jak těžké bylo napsat jejich sexuální scény?
Vůbec 😊. Na delší odpověď se asi nezmůžu 😊.
Změnil se od doby, co vyšla kniha Láska, sex a lajky, váš tvůrčí proces?
Moment, jdu si vygooglovat, co si představit pod pojmem tvůrčí proces… „... je zvláštní soubor schopností, které umožňují uměleckou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost. Ta se projevuje jako vynalézavost, jako vznik nového, originálního díla nebo myšlenky, popř. tvůrčím řešením problémů,“ říká Wikipedie. Tak v tom případě u mě ještě žádný tvůrčí proces nikdy nezačal a nebylo potřeba jej měnit 😊.
Ne, vážně… Já jsem docela pracovně vytížený člověk, doma mám dvě děti a manželku, takže můj tvůrčí proces je smrsknutý na nápad a jeho strašně rychlou realizaci a přenos na papír… Protože pokud to neudělám v maximálně krátkém čase, tak to už neudělám nikdy. Takže proces se moc nemění. To se spíš budu s věkem měnit já, takže se třeba budou měnit témata a zájmy, ale samotná činnost bude asi pořád v dosti podobných kolejích.
 |
| Zdroj: FB stránky autora |
Co považujete za důležitější? Dobře propracované postavy, či příběh? Řekl byste, že se vám to daří do svých literárních prací aplikovat?
Optimální by samozřejmě bylo to zkombinovat, ale… U mě to je asi spíše o ději, protože já si v hlavě tvořím nejprve dějovou linii, záchytné body, kolem kterých musí příběh téct, a pak do toho dosadím postavy, které se za mě do těch situací a eskapád hodí a můžou mít pro příběh přínos… A hele, to by se dalo nazvat tvůrčím procesem, že jo?
Jenže ono to vlastně není ani tak o autorovi, jako o čtenáři, na kterého kniha cílí. Důležité je trefit to, co zajímá potenciálního kupujícího, a optimálně, co zajímá většinu čtenářů. Já třeba osobně moc nemusím v knihách široké popisy prostředí, prostor a postav. Mám rád, když mi tady může posloužit fantasie. I kvůli tomu jsem se třeba neprokousal Pánem prstenů a v mé knize vlastně právě na Pána prstenů je taková krátká úvaha. Každopádně Tolkien napsal knihu, která měla úspěch u masy, takže trefil přesně to, co se žádá, a to je vlastně u knihy, filmu, hudby a seriálu to nejdůležitější. To, že mě to nezaujalo, Tolkiena určitě netrápí. Takže tady se vlastně trošku přikláním k myšlence anarchokapitalismu – důležitější je to, za co jsou lidé ochotni zaplatit.
Mátě nějakou radu pro začínající autory?
Aby si hlavně nebrali rady od někoho, jako jsem já 😊.
Jaký typ humoru vyhledáváte? Četl jste v poslední době zábavný humoristický román, který byste čtenářům doporučil?
Já mám svým způsobem docela černý humor a kolikrát se stane, že mě napadne něco, co pobaví jenom mě… Ale jsem s tím v pohodě, naučil jsem se s tím žít. Každopádně nevyhledávám nějaký konkrétní druh humoru. Nemám moc rád zábavu typu Kameňák a musím říct, že když jsem psal knihu, tak jsem se několikrát zastavil a řekl si: „Pozor, sklouzáváš do Kameňáku.“ A pak jsem klidně kus textu smazal a prostě jej přepsal.
Hmmm, humoristický román… Já mám rád obecně českou kulturní scénu, takže se snažím rychle vytěsnit první věci, co mě napadly, ale nejsou od našich autorů. V poslední době mě asi nejvíc pobavila kniha Někdo mě má rád od Dominka Landsmana. Ze starších jsem se třeba zasmál u knihy Stárnutí (mě) zatím baví od Daniela Piskovského, a kdybych se vrátil ještě mnohem více v čase, tak Karneval Trpaslíků od Pavla Frýborta byl taky super kniha.
Narazil jste v minulosti na knihu, která vás ovlivnila? Pokud ano, o jakou knihu šlo a proč tomu tak bylo?
Já jsem ještě o něco horší čtenář než autor, takže i když se číst snažím, tak tomu nedám tolik jako mnozí jiní. Myslím si, že knihy mě nějak zásadně neovlivňují. Ovlivnilo by mě, kdyby někdo vydal titul: „Jaká čísla vsadit, abyste vyhráli Eurojackpot.“ Jo, to by mě ovlivnilo asi dost 😊. Jinak ale můj život a nejspíše ani samotné psaní knihy nějak zásadně neovlivňují. Ale možná to je tím, že nečekám, že si z knížky vezmu poučení nebo světonázor. Já se chci u čtení zasmát anebo dostat do sebe nějakou emoci. Co se týče emocí, tak úplně fantasticky na mě pokaždé funguje Václav Hrabě a jeho básně nebo Nezvalova Manon Lescaut.
V průběhu tohoto roku se dočká vydání váš další titul s názvem Můj život s třemi ženami. Můžete nám o něm něco více prozradit?
Určitě. Druhý titul půjde vlastnostmi postav, dějem a také mírou sexu a intenzitou vulgarismů proti knize LÁSKA, SEX a lajky. Nechtěl jsem být škatulkován, takže jsem cíleně vystavěl děj a humor na odlišných postavách. Věřím ale, že tam zůstane zábava, která tentokrát bude postavena hodně na sebeironii. Můj život s třemi ženami zachycuje úředníka, který pracuje pro státní firmu, nenávidí změny a do jeho života v poměrně krátkém čase vstupuje dítě, u něhož si tak úplně není jistý, zda jej jeho manželka počala s ním, a také jedna krásná dívka, která o něj „možná“ jeví zájem.
Komentáře
Okomentovat