Recenze: OSMNÁCT (Markéta Harasimová)


Do všeho po hlavě...


Za recenzní knihu děkuji autorce Markétě Harasimové.

Chci si zakoupit román Osmnáct.


V loňském roce byla Markéta Harasimová velmi aktivní a přihlásila se o slovo hned s několika novinkami, které stály za přečtení.  Poslední z nich je druhé vydání románu Osmnáct, jenž poprvé spatřil světlo světa v roce 2001 v nakladatelství Petra. Je to osmá kniha, která vyšla pod hlavičkou nakladatelství MaHa. Autorka se tentokrát zaměřila nejen na dospělé čtenářky, ale i na dospívající dívky. V díle se jim snaží přinést celou řadu ponaučení. I tentokrát se dočkáte velké dávky emocí, sexuálního jiskření, násilí a napětí. To vše je, dalo by se říci, pro tuto osobnost české literární scény typické. Oproti předchozím dílům, o nichž jste si mohli na našich stránkách přečíst, se představovaná publikace liší zvolenou tematikou. Setkáte se tu s problematikou vztahů mezi přáteli, rodinou a také s tematikou sexuálního obtěžování, vydírání, drog a bulimie.

Jak jsem již naznačila výše, na stránkách projektu se již objevily recenze následujících autorčiných děl: Poháry touhy, Purpurové doteky, Vůně noci, Hedvábná past, Potemnělý ráj, Černá vdova a dnes se k tomuto výčtu přidá ještě dívčí román Osmnáct.

Hlavní hrdinkou tohoto silného příběhu je sedmnáctiletá dívka (Veronika), které má být za pár dní osmnáct. Verča je zamilovaná do Rosti, s nímž sdílí společný koníček – tanec. Vyprávění začíná nabírat na obrátkách, když se děvče dozvídá to, co by se žádná žena dozvědět nechtěla, a ještě ke všemu je smutný zážitek umocněn tím, že se vše negativní odehraje přesně na svátek svatého Valentýna, Veronice se tak sesype svět. Kromě toho nemá doma nikoho, o koho by se mohla opřít, a proto vše, co se jí v následujících chvílích stane, řeší ne zrovna dobrým způsobem. Jediní, od kterých může očekávat pomoc, jsou její přátelé. Podaří se jí vymanit z pevných pout osobních problémů? Na všechny vaše otázky získáte odpověď na pouhých sto devadesáti čtyřech stranách poutavého, strhujícího a čtivého vyprávění.

Je známo, že Markéta Harasimová publikovala již v průběhu svých studií. Dalo by se říci, že kniha, kterou vám dnes představuji, patří do této doby. Ač se tedy jedná o starší dílo, je nutné podotknout, že je nadčasové, protože problematika, jež je v něm zachycena, je stále aktuální. Dívky v dnešní době nemají téměř žádné zábrany, když k tomu přidáme nebezpečí virtuálního života na sociálních sítích, stává se skupina dospívajících (nejen dívek, ale i chlapců) náchylná na různé typy obtěžování. Je možné konstatovat, že kniha v sobě ukrývá autorčin apel na bezpečí dospívajících, kromě toho se snaží otevřít oči rodičům, kteří se možná potýkají s obdobnými potížemi u svých ratolestí a ani o tomto faktu neví.

Při čtení vám doslova bude běhat mráz po zádech, protože některé situace jsou opravdu hodně drsné. Oproti dílům, které jsme pro vás zrecenzovaly v předchozích článcích, se ale nejedná o napětí vyvolané vraždami okolo hlavních postav. Tentokrát se budete bát o dívku, jejíž život je teprve v začátcích a nabral úplně jiný směr, než Veronika očekávala a chtěla. V příběhu nenajdeme ani žádné tajemství, ale i tak budeme docela koukat, jak Markéta Harasimová umí zašmodrchat životní osudy jednotlivých protagonistů. Opět se jí podaří zadrnkat čtenáři na emoce, pocity, nervy a napne ho.

Text je zajímavý pro svou živost, originalitu, napínavost, avšak i pro množství surových scén, při jejichž čtení vám  nejednou zamrazí. Jednotlivé situace jsou propracovány věrohodně a probarveně. Vše je zapříčiněno tím, že můžeme nahlédnout do Veroničiny hlavy a prožíváme s ní z první ruky vše, co se kolem ní odehrává. Dívka nechává volný průchod svým emocím, pocitům a momentálním impulzům. Na napětí pak přidává také spousta neočekávaných zvratů.

Ani v případě rozložení vyprávění se nevyvaruji drobného srovnání. U ostatních děl se setkáváme nejen s rozvržením do kapitol, ale i s rozdělením do různých dějových linií. V tomto případě je Osmnáct jednodušší, protože se děj odvíjí chronologicky a sledujeme jej pouze očima hlavní hrdinky Veroniky. Ač možná můžete poukazovat na to, že dílo neaktivuje dostatečně čtenářovu fantazii, není tomu tak. Ke zvýšení čtenářovy pozornosti přispívá celá řada situací, jež vyvolávají nejrozmanitější otázky, na něž je třeba prostřednictvím četby najít odpovědi. Pro tuto jednoduchost je tedy román bližší dospívajícím čtenářům.

Postav v ději není moc, ale mají tam své neodmyslitelné místo. Z toho důvodu, že jich je méně, autorka jim mohla věnovat mnohem větší prostor ve vykreslení jejich hloubkové charakteristiky a detailnímu popisu zevnějšku. Každá z bytostí neodmyslitelně ovlivňuje život Veroniky. Některé od samého počátku, jiné se do jejího života dostanou až s postupem času.

Příběh je odvyprávěn v subjektivní ich-formě v přítomném čase, což již od úplného začátku vyvolává napětí. Kromě toho se objevují četné dialogy, jež pomáhají k oživení a zrychlení děje. V románu najdete spoustu charakteristik, ale i situační popisy, které mají naopak funkci zpomalující.

Můj vlastní názor na tuto knihu je pozitivní. Myslím si, že by se s klidným svědomím dala využít coby osvětová publikace pro dospívající. Na světě na ně čeká celá řada nebezpečí a jen málokdo si dokáže včas racionálně všechna rizika uvědomit. Autorka dokázala přizpůsobit rozsah díla cílové skupině, celý děj se tedy odehrává na pouhých sto devadesáti čtyřech stranách a je rozdělen do sedmnácti kapitol, jež jsou psány jen z pohledu hlavní protagonistky. Autorčin styl se mi líbí a jsem ráda, že se nebojí psát i o náročných tématech, jimiž násilí a sexuální obtěžování jistě jsou. Hlavní hrdinka mi byla hodně blízká, veškeré její vlastnosti plně odpovídají jejímu věku a následně i situaci, v níž se nachází. Kniha je opět velmi autentická a živá. Četbu jsem si užívala od prvního slova, protože už první odstavec byl zajímavý a vypovídal o celkovém ražení publikace. Interpretace byla náročná pro zvolenou tematiku, ale i přesto mě bavila. Kompozičně se jedná o jednoduché chronologické dílo bez paralel, jež je obohaceno o pár retrospektiv. Na výtisku mi trošku vadilo, že se v něm objevilo několik chyb (chybějící a zaměněná písmena, interpunkce), avšak nejednalo se o nic, co by nějakým závažným způsobem ovlivňovalo vyznění titulu.

Román Osmnáct mohu vřele doporučit čtenářkám dívčích románů, ale i těm, kterým nevadí tematika násilí a sexuálního obtěžování.


Anotace:
Veronika touží po lásce, dočká se však bolestného zklamání. Na začátku příběhu prožije těžké trauma – v den svých osmnáctých narozenin je znásilněna. Pachatel ji drží v hrsti a ona si ze strachu nechává celý hrůzný zážitek pro sebe. Její život se mění v noční můru a vše ještě zhoršuje rodinná situace, kvůli které nemá hrdinka u nikoho zastání. Brzy propadá zrádné bulimii a sáhne také po drogách, přičemž okusí život bezdomovce mezi zkušenými narkomany. Netrvá to dlouho a Veronika se ocitá na samém konci duševních i fyzických sil. Najde motivaci k boji? Porazí zákeřnou nemoc i své vnitřní démony? Silný příběh o lidské krutosti, slabostech, ale i čistých citech.

Markéta Harasimová: Osmnáct
Nakladatelství: MaHa
Žánr: dívčí román
Rok vydání: 2019
Počet stran: 208
Formát: vázaná


Komentáře