Procházka kouzelnou zahradou
Když Popy poprvé vykročila na zarostlou pěšinku vedoucí do zahrady, něco ji zvláštně sevřelo u srdce. V ruce pevně svírala starý, ošoupaný herbář, který jí babička podala při loučení.„Tento herbář ti bude k užitku,“ řekla tehdy babička s tajemným úsměvem, který Popy tenkrát vůbec nepochopila. „Zapisuj a kresli všechno, co ti zahrada ukáže. Má ti hodně co povědět.“ (str. 7)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit tento titul!
Penelopa, přezdívaná Popy, opouští město, kde bývala často nemocná, a s rodinou se stěhuje do starého domu obklopeného divokou zahradou. Nové prostředí v ní nejprve vyvolává nejistotu, postupně se však mění v prostor plný objevů, barev, vůní a drobných kouzel. Společně s kocourem Maxmiliánem začíná poznávat květiny, které nejsou jen součástí záhonů, ale doslova živými bytostmi s hlasem, povahou a léčivou mocí.
Vyprávění vede klasický vypravěč ve třetí osobě, sleduje hlavně dětský úžas, počáteční obavy a následné okouzlení zahradou. Díky krátkým kapitolkám se text hodí i ke čtení po částech, například před spaním.
Velkou roli hraje výtvarné zpracování Barbory Dvořákové. Ilustrace mají pohádkově jemnou atmosféru, pracují především se zelenými tóny, přírodními motivy a klidnou náladou. Popy s rezavými vlasy a mohutný kocour Maxmilián působí zapamatovatelně, rostlinné prvky zase podporují představu zahrady jako tichého, trochu tajemného světa. Obrazový doprovod pomáhá malým čtenářům vstoupit do příběhu a udržet pozornost tam, kde děj postupuje spíše pomalu. Vizuální podoba patří k silnějším aspektům díla a dobře odpovídá věku mladších dětí.
Slabší stránkou je menší příběhová hybnost. Titul stojí hlavně na opakovaném principu: Popy potká rostlinku, ta se představí a vysvětlí, k čemu slouží. Po několika stranách může rytmus působit předvídatelně, protože chybí výraznější zápletka, překážka nebo proměna hrdinky, která by četbu táhla dopředu.
Úvod slibuje dobrodružství v tajemné zahradě, avšak jádro připomíná spíše botanickou sbírku než plnohodnotné vyprávění. Poučení o přírodě je milé, jen by mu prospělo hlubší propojení s emocemi, vztahy nebo konkrétním problémem. Také prezentace léčivých účinků by u nejmladších posluchačů zasloužila opatrnější rámování, aby bylo jasné, že bylinky nepatří do dětských rukou bez dospělých.
Popy a zahrada je něžná, výtvarně příjemná a dobře míněná publikace pro děti, které mají rády klidné pohádky, přírodu, kočky a kouzelné zahrady. Nejvíce osloví předškoláky a mladší školáky při společném čtení s rodiči nebo prarodiči. Starší čtenáři mohou postrádat silnější děj, humor či větší napětí, ale jako laskavý vstup do světa rostlin tato kniha obstojí.
Lucie Kollnerová je spisovatelka, redaktorka a fotografka. Píše o životě takovém, jaký skutečně bývá: bez příkras, zato s humorem, nadhledem a citem pro každodenní drobnosti. Své texty sdílí na Facebooku, kde si našly stálé publikum, které se k nim rádo vrací.
Subjektivní názor: Osobně mi chyběl výraznější dějový tah, překvapení nebo silnější pointa, která by dodala větší jiskru. Milá atmosféra a hezký nápad fungují, ale vypravování zůstává spíš u poklidného představování květin. Právě proto mi dílko nepřipadalo natolik osobité, aby se výrazněji odlišilo od jiné žánrové literatury.
Závěrečné hodnocení: 70 %
Holčička Popy vymění ruch města, kde byla často nemocná, za domek s tajuplnou zahradou. S kocourem Maxmiliánem objevuje, že bylinky nejsou jen kytky, ale tajemné bytosti s léčivou mocí. Šeptají jí své příběhy, které si zapisuje do babiččina herbáře. Pohádka pro děti i dospělé, kteří nezapomněli snít a věří, že skutečná kouzla tiše rozkvétají všude kolem nás.
Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2026
Žánr: literatura pro děti
Ilustrace: Barbora Dvořáková
Počet stran: 80
Vazba: vázaná
Komentáře
Okomentovat