Mateřství jako zkušenost plná rozporů
„Chtěla bych říct vám všem, kteří teď procházíte něčím podobným, že bude líp. Říkám to, přestože vím, že to k ničemu není. Taky mi to pořád říkali, pořád. Ale pomůže hladovému, když mu slíbíte, že se jednoho dne nají?“ (str. 62)
Recenzní výtisk mi byl poskytnut v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.
Je pozdní odpoledne. Po bytě pobíhají dvě malé děti. Jedno z nich právě propuklo v pláč, který se zdá být nekonečný a všechny pokusy o utišení selhávají. Únava se vrství s každou další minutou a právě v momentě, kdy už nervy visí na vlásku, se ozve domovní zvonek. Za dveřmi stojí soused z bytu pod vámi, jenž si přišel znovu stěžovat na hluk. Situace, jež je zároveň absurdní, únavná i bolestně známá mnoha rodičům. Do těchto chvil každodennosti nás zve Dorota Ambrožová v textu, který původně vznikl pro podcast Radia Wave a byl posléze zpracován do knižní podoby.
„Od chvíle, kdy jsem přestala spát, se změnilo úplně všechno. Ráno už se nesnažím probuzení dětí oddálit. Naopak. Miluju okamžik, kdy po probdělé noci vstanou. Protože to znamená, že skončila.“ (str. 49)
Publikace psaná v ich-formě je postavená na neuhlazené a autentické perspektivě vyprávění. Mateřství není vykresleno jako naplnění tradičního ideálu, ale jako zkušenost plná rozporů, vyčerpání a pochybností. Autorka se nebojí odhalit ani myšlenky, které jsou často zamlčovány. Otevřenost umožňuje lépe porozumět jejímu psychickému rozpoložení a uvědomit si, jak náročné je obstát v okamžicích, jež okolí často považuje za samozřejmé.
Síla spočívá především v intenzitě osobní výpovědi, avšak občas na úkor výraznějšího dění. Krátká próza se skládá spíše z jednotlivých vzpomínek, postřehů a pocitů než z uceleného příběhu, což je místy roztříštěné.
Mezi nejzdařilejší motivy nicméně patří zachycení insomnie, o níž se v kontextu péče o malá dítka hovoří překvapivě málo, přestože může zásadně ovlivnit psychické zdraví matky. Ambrožová dokáže vyčerpání, úzkost a bezmoc plynoucí z dlouhodobého nedostatku spánku popsat s mimořádnou naléhavostí. Stejně cenná je bezprostřednost, s níž přistupuje k tématu antidepresiv. Nepopisuje je jako selhání ani jako zázračné řešení, ale jako legitimní formu pomoci, která dokáže člověku v náročném období skutečně ulevit. Právě schopnost mluvit bez ostychu o otázkách často obestřených studem či nepochopením má šanci získat si širší publikum.
Naháčci zaujmou především čtenáře, kteří ocení neidealizovaný pohled na rodičovství. Pokud však očekáváte silný děj a propracovanou zápletku, kniha vás pravděpodobně neuspokojí. Největší hodnotu představuje její snaha dát hlas pocitům, o nichž se často mlčí.
Dorota Ambrožová pochází z Olomouce. Vystudovala Rozhlasovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na JAMU v Brně. Kromě autorské tvorby se věnuje též kulturní publicistice. Moderuje kulturní podcast Promluv do ní, jako dokumentaristka pracuje pro Paměť národa, spolupracuje s platformou Kreativní Česko. V roce 2024 debutovala s románem Poslední léto.
Subjektivní názor: I když jsou mi podobné zkušenosti prozatím cizí, titul mě zaujal svou schopností přiblížit je srozumitelným způsobem i těm, kteří je zrovna neprožívají. Čtenářský zážitek navíc příjemně doplňují drobné ilustrace Jindřicha Janíčka dodávající mu další rozměr.
Celkové hodnocení: 80 %
Dvě malé děti pobíhají po kuchyni a každou chvíli se za dveřmi zjeví soused, který si bude stěžovat na hluk. A vy přitom nemyslíte na nic jiného než na spánek. Po diskutované novele Poslední léto přichází spisovatelka Dorota Ambrožová se zneklidňujícím záznamem období, kdy trpěla insomnií. V textu s názvem Naháčci, který balancuje na pomezí nekompromisní autofikce a něžné eseje, popisuje mateřskou zkušenost, rodinné tradice a očekávání zakořeněné ve víře i pozici ženy, která se hned po škole stala matkou. Text původně vznikl pro podcast Radia Wave, posléze byl rozpracován do knihy. Graficky ji upravila Nikola Janíčková a ilustroval Jindřich Janíček.
Nakladatelství: Listen
Počet stran: 120
Rok vydání: 2026
Žánr: životopisný
Vazba: brožovaná
Ilustrace: Jindřich Janíček
Grafická úprava: Nikola Janíčková
Komentáře
Okomentovat