Recenze: NA KONCI SVĚTA (Rudolf Havlík)

 Napříč kontinenty za zkázou lidstva a zase nazpátek

„Já vím, co jsi chtěla. Ale já takovej nejsem, dobrou noc.“ A odešel jsem pryč. Naštvaný a vytočený. Serou mě tyhle moderní ženský, který za vším hledají útok na svou identitu a mají pocit, že za ně utratím nějaké peníze, chci je okamžitě ponížit, osouložit a sebrat jim duši. Na tohle dneska fakt nemám náladu. Jsem v Dháce a budu mít noční můry. To mi stačí. (str. 179)


Recenzní výtisk mi byl poskytnut v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.


Světoběžník Joe Taylor pracuje pro největší oděvní značky a dohlíží, aby se zakázky uskutečnily řádně a včas. Jeho cynismem nasáklá mysl je schopna vytěsnit vše, co při své práci vidí a slyší. Bere věci, tak jak jsou, dokud nepotká investigativní novinářku Emmu Carterovou, která ho nakazí touhou po nápravě světového řádu...

Počin volně navazuje na Horkou jehlou (2022), ale dá se číst i samostatně. Sledujeme další Joeovy trable a cestujeme napříč Asii a tentokrát i Afrikou. Troufnu si tvrdit, že názvy některých států jako je například Džibutsko uvidíte prvně.

Zvolená ich-forma skvěle podtrhuje autenticitu a i přes dlouhé popisné pasáže lokací neztrácí text na dynamice. Problémem je nepřesná časová chronologie, kdy Joe pomocí flashbacků mapuje nejzajímavější zážitky svých výprav. Události jsou to sice velmi nevšední, ale čtenář se snadno ztratí, což odvádí pozornost pryč od hlavní osy příběhu. Hrdina sdílí i momenty ze svého dětství, které dokážou bez patosu zabrnkat na emoční strunu. Velkým plusem jsou historické zkazky ze zemí třetího světa, jež jsou příležitostí k sebeeduaci.

Nespisovné češtině vévodí vhodně zvolené vulgarismy. Nátura postav odpovídá jejich rase, což Joe glosuje pomocí ostrovtipných nekorektních poznámek, které budí úsměvy. Někdo by mohl namítnout, že se jedná o rasismus, ovšem jiný kraj, jiný mrav a aktéři jsou si jinakosti mentalit vědomi, nijak je nesoudí ani neprotěžují.

Konceptem je unikátní mix cestopisu a společenského románu s dobrodružnými prvky. Ústředním tématem je kritika konzumu. Havlík poukazuje na problematiku střízlivým úhlem pohledu a má pochopení pro všechny zúčastněné strany. Fast fashion neboli rychlá móda plnící regály obchodů a stránky e-shopu nekvalitním oblečením, které se vyrábí v šílených podmínkách v továrnách, kde pracují ti nejmenší, je jedním z nejšílenějších problémů naší planety. Jenže ty děti by bez dané práce nejspíše zemřely hladem... Autor si pokládá filozofické otázky o neschopnosti západní společnosti odepřít si luxus, ale zároveň ani nenabízí východisko. Sarkastický podtón je cítit z celé publikace, stejně jako trpká pachuť vědomí, že řešení je v nedohlednu.

Vypravěč a protagonista Joe je cynický skeptik, jinak by v branži nepřežil. Pod tvrdou slupkou se nachází srdce na správném místě, smysl pro spravedlnost a pokora k životu. Americká žurnalistka Emma Carterová chce konat dobro a otevřít dveře k pravdě celosvětovému trhu s garderóbou. Emancipovaná mladá žena jde za svým snem a se spolupráce s Joem se snaží vytřískat co nejvíc. Protichůdné názory zprvu přináší konflikty, ale drsné zkušenosti oběma pomalu rozšiřují obzory a odstraňují předsudky.

Na konci světa je fascinujícím vhledem do korupce a lobbingu. Vzhledem k tomu, že Havlík pracoval 12 let v oděvním průmyslu, můžeme jen hádat, na kolik je dílo autobiografické. Lehkým negativem může být i přeslazený romantický konec, ovšem v drsném soukolí je trocha naděje žádoucí. Devízou je upozornění na globální krizi, která se netýká pouze klimatu, ale hlavně lidské nezpůsobilosti postarat se o svůj vlastní opad. Dojem opravdovosti dotvářejí ilustrace, jež Havlík sám nakreslil.

   


Doporučení patří široké škále čtenářů od milovníků cestopisů až po přemýšlivce. Především pro jedince mající chuť s humorným nadhledem pohlédnout do tváře civilizační katastrofy.   

Scénárista, režisér a spisovatel Rudolf Havlík svou literární kariéru zahájil úspěšným blogem. Beletristicky debutoval povídkovou sbírkou Nikdo nechce čekat věčně (2008). Následovalo například již zmíněné Horkou jehlou (2022) nebo Ostrov (2023). Mezi divácky úspěšné režírované filmy patří například Po čem muži touží nebo adaptace Bábovek od Radky Třeštíkové.

Příjemně mě překvapil posun Havlíka, který i přes nedostatky napsal výbornou glosu ze současnosti, kde si pro peníze nevidíme na špičku nosu. Pokračování Joeových patálií bych si přečetla se zájmem a radostí.

Závěrečné hodnocení: 85%


Anotace:
Podtitul: Napínavá výprava do světa fast fashion. * Joe Taylor je žoldák, který pracuje pro oděvní giganty a zajišťuje výrobu oblečení v továrnách třetího světa. Ví, ve kterých továrnách pracují děti, kde dochází k otrocké práci a vydírání a kde se spalují ty nejdražší kabelky na světě. Jeho znalosti a informace jsou trnem v oku jeho obchodním partnerům, protože už toho ví tolik, že by je klidně mohl zruinovat, kdyby se rozhodl vynést informace do světa. A to se miliardářům nelíbí. Společně se rozhodnou zadat mu další úkol, ale zapomenou mu říct, že při něm má omylem přijít o život. Vše mu navíc znepříjemňuje záhadná žena, která se k němu přidá, a Joe zjišťuje, že toho ví ještě víc než on. Dramatická, cynická a humorem prosycená dobrodružná cesta za vykoupením ze světa fast fashion módy zavede Joea z Afriky přes Indický oceán na Filipíny, do Číny, Kambodži až na hranice Tibetu, Bhútánu, Nepálu a himálajských velehor. Nový román Rudolfa Havlíka vás s humorem vtáhne do divokého světa výroby oblečení, která je mnohdy dobrodružnější, než se může zdát. 

Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2026
Žánr: Cestopisně-společenský román
Počet stran: 431
Vazba: Měkká, brožovaná

Komentáře