Síla intuice versus vyšší moc
Chvíli si nervózně mnula ruce, přešlapovala na místě. Potom už to nevydržela, přesunula se ke komodě vedle pohovky a otevřela vrchní šuplík. Pár vteřin přehrabování a našla, co hledala, neurol. Plná krabička. Dřív ho užívala kvůli úzkostem a vidinám, jež jí neustupující strach a časté úzkostné stavy způsobovaly, ale díky šikovné terapeutce už se ho skoro tři roky nemusela dotknout. Tohle balení si celou dobu schovávala pro jistotu. Pro případ nouze... (str. 95)
Recenzní výtisk mi byl poskytnut v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.
Chci zakoupit tento titul v knihkupectví Luxor.
Kriminalistka Emilie Volfová byla před čtrnácti lety jednou ze čtyř obětí sériového vraha, jako jediná přežila a viníka se nikdy nepodařilo polapit. Sužovaná stíny minulosti se vrhla na policejní kariéru a dlouho se jí dařilo děsivé zážitky vytěsnit. Když se však začne pohřešovat mladší sestra Emiliiny nejlepší kamarádky, staré děsy se opět vracejí. Může za zmizením Lindy stát tentýž člověk jako před časem? Co je pravdy na povídačkách místních klepen o prokletosti kempu, kde se kdysi vraždy odehrály?
Kniha je koncipovaná do tří částí, z nichž každá nese jisté poselství a do všech značně zasahuje nadpřirozeno. Nejedná se o klasickou detektivku. V popředí stojí především protagonistka Emilie a její niterné pocity. Kauza se jí osobně dotýká, což lze považovat přinejmenším za podivné. Reálně by vyšetřovatelce nebylo dovoleno případ vést. Důležitou postavou je Bert, kolega a blízký kamarád Emilie. Sdílejí spolu nezměrnou empatii a touhu po spravedlnosti a zároveň si kryjí záda. Trpková skvěle ilustruje vliv traumatu na existenci člověka: přestože navenek působí zdravě, uvnitř bojuje. Panické a úzkostné ataky jsou vyobrazeny opravdově a čtenář k Emilii snadno přilne.
Důležitým charakterem je Emiliina babička – stará paní proslulá zálibou v ezoterice, pověrčivosti a důvěře ke znamením z vesmíru. Bdí nad vnučkou, ale často se ji pokouší zmanipulovat povídačkami. Děj se odehrává v Holicích, konkrétně v tábořišti Hluboký, které skutečně existuje. Trpková toto místo popsala věrně a dostanete chuť ho prozkoumat.
Úderný text budí zájem a drží si napětí od první strany. Negativem je příliš pozornosti věnované mystice. Průběh vyšetřování je kalen nadpřirozenými prvky. Ovšem práce kriminalistů, forenzních techniků i problematika pitvy jsou zpracovany syrově a realisticky. Temné břehy jsou drsnou thrillerovou krimi, kterou zhltnete za několik večerů. Příjemné mrazení a všudypřítomný strach jsou devízou díla.
Mínusové body získává publikace za příliš urychlený závěr, který není uvěřitelný. Taktéž dialogy postav jsou mnohdy dramatizovány příliš uměle. Různé osobnosti volí odlišné formy truchlení, ale některé reakce jsou podivné a umělé. Na str. 280 je chyba ve jméně a z partnera Emilie je na chvíli Jakub.
Pokud hledáte napínavé čtení plné zvratů a chcete se bát, jste na správné adrese. Fanouškům klasických detektivek bych doporučila spíše tvorbu Jitky Ludvíkové, jež je věrná typickému schématu.
Rodačka z Holic Kristýna Trpková se živila jako disponentka zákaznického servisu. V současné době se věnuje péči o tři malé děti a psaní. Na literární scéně debutovala Rozsudkem smrti (2021). V témže roce získala prestižní cenu Jiřího Marka za Stvůru (2021) otevírající trilogii s detektivy Linhartovou a Benešem.
Temné břehy jsou mým druhým setkáním se spisovatelkou. Bohužel si myslím, že za pár měsíců nebudu vědět, o čem jsem četla. Realitu fungování policie mi narušovaly povídačky a věci mezi nebem a zemí, které mi do příběhu prostě nepasovaly.
Komentáře
Okomentovat