Dojemné druhé čtení o netradičním přátelství
Když může být čtvrtka hnědá, nemohla by být laň bílá? Bílá laň na hnědém papíře? Julince se ten nápad zalíbí. (str. 54)
Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Albatros.
Období, kdy se školáci seznamují s technikou čtení, je pro jejich budoucí vztah ke knihám zcela zásadní. Tvoří si základní rozhled, vkus a seznamují se s tím, co jim obsah knihovny může nabídnout. Julie ráda maluje, jde mimo trend komiksů, bláznivého humoru a bublin. Hledá si vlastní cestu prostřednictvím jímavého příběhu a netradičních obrázků.
Dívka bydlí ve velkém domě společně s rodiči a mladšími brášky – dvojčaty. Jsou to pěkní divočáci a jejich dupání slyší i sousedka o patro níže, paní Holanová. Jednoho dne to již nevydrží a dojde rodince pěkně vyčinit, přičemž děti nazve slony. Holčičku to zarazí a rozhodne se nerudné dámě chobotnatce namalovat. Copak to se říká? Rošťárna však dopadne zcela jinak, než by čekala. Seniorka je totiž známou malířkou, a tak mezi druhým a třetím poschodím činžáku začne cestovat tichá pošta v podobě nakreslených zvířat. Rozvine se netradiční přátelství, které však stojí na křehkých základech a děj pohádky ho prověří.
Vyprávění zpočátku působí trochu strnule, zvláště v porovnání s jinými tituly ve stejné kategorii, které se předhánějí explozivními výjevy a akcí, aby upoutaly. O to vlídněji však časem pokračuje. Těžko říct, čím přesně to je, ale dotýká se něčeho hluboce lidského. Jazyk vypravěče je blízký dětským pocitům a pohledu na život.
Julie se postaví proti jelenovi a šťastně se usmívá. V hlavě se jí už rodí nápad. Ví, co paní Holanové ještě dneska nakreslí. Tentokrát to bude…! (str. 68)
Velmi cením originální ilustrace, které zprostředkovávají další umělecký zážitek a vymykají se proudu banálních obrázků, jež mají pouze popisný charakter. Zde můžeme sledovat zajímavou techniku, napětí i emoce. Dokazují, že i ve formátu četby pro začátečníky může být pestrost výtvarného rukopisu.
Petra Braunová
Po roce 1989 odjela jako au-pair do Francie a pobyt zúročila v knize Česká služka aneb Byla jsem aupair. Debutovala Rošťákem Oliverem (2003) a poté už publikovala každým rokem – knížky pro menší čtenáře (trilogie o Kubovi a Oliverovi, Tramvaj plná strašidel), pro kluky (Ztraceni v čase, 3333 km k Jakubovi, Dům doktora Fišera), pro dívky (Ema a kouzelná kniha, Borůvkové léto s Terezou) i pro dospělé (Pozorovatelka, Kalvárie, Klub radostí dnešního dne). Získala mnohá ocenění a je spisovatelkou na volné noze.
Jiří Bernard (1946) se vyučil uměleckým kovářem a po odchodu do zahraničí absolvoval Akademii výtvarného umění v Mnichově. Později se věnoval figurální malbě, krajinomalbě, leptu, scénografii a ilustraci. Ve svém domě v Německu založil galerii a vybudoval grafickou dílnu. Po r. 1989 se vrátil do vlasti, publikoval v novinách a časopisech kreslené vtipy, spoluzaložil pantomimickou skupinu Bomiel. Maluje, vydává karikatury, ilustruje knihy pro děti.
Doporučuji školákům v druhé a třetí třídě, čili ve věku 7–9 let.
Subjektivní hodnocení: Dílko mne mile překvapilo svým osobitým rozměrem i obrazovým ztvárněním. Mám jen drobnou výtku – některé výrazy pokládám za složitější i pro druhé čtení.
Závěrečné hodnocení: 90 %
Jak skončí výměna obrázků mezi Julií a paní malířkou?
Julie ráda maluje, a když si sousedka na ni a na brášky rodičům stěžuje, že jsou hluční jako sloni, tak jí toho slona nakreslí. Hodí ho do schránky, a odpověď přijde brzy. Paní sousedka je malířka, proto opice vypadá jako živá. Díky pokračující zábavné výměně dalších obrázků se Julie v kreslení stále zlepšuje. A když paní malířka pozve celou rodinu na výstavu svých obrazů, Julii tam čeká úžasné překvapení!
Nakladatelství: Albatros
Rok: 2026
Žánr: Dětská literatura
Počet stran: 72
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Komentáře
Okomentovat