Když strachy ožívají
Kvůli princeznině neobvyklému postavení se ani nepočítalo s tím, že by se dobře provdala jako její sestra Ester, druhorozená. Nebylo to proto, že by byla škaredá, ale protože byla jiná. Princové z okolních království se na ni dívali jako na hříčku přírody. Bylo by pro ně přijatelnější, kdyby se narodila s druhou hlavou, než že je nulorozená. (str. 9)
Stella se narodila jako prvorozené dítě v Prvním království. Král Jeremiáš byl rozmrzelý, že se nedočkal následníka trůnu, jemuž by mohl předat korunu, a tak záhy změnil zákony a udělal z dcery oficiálně nulorozenou. Od té doby ji nikdo neoslovoval jinak než Nula. Později k ní přibyly další dva sourozenci a jí si pořádně nevšímali, nestarali se o to, co dělá, kam chodí a jak se cítí. Začala si připadat nedoceněná, proto se jednoho dne rozhodla, že přestane být pro rodiče přítěží, opustí domov a vydá se hledat místo, kam patří.
Příběh čtenáře zavádí do propracovaného univerza magie. Kromě poklidného Prvního království putujeme do sousední země Záhumny. V prostranství s názvem Dokutuku zase žijí lidé s výjimečnými schopnostmi. Literátka si hned v úvodu připravuje prostor pro vývoj dobra a zla. Kromě nadpřirozenosti tvoří základní pilíř i psychologické prvky. Samotný námět naznačuje, že kniha nestojí jen na dobrodružství, ale také na výchovném rozměru, konkrétně na tématech tísně, sebevědomí a hledání vlastní hodnoty.
Pohádkové elementy jsou řádně důmyslné, dávají smysl a slouží coby kulisa pro hlubší sdělení, což je u současné dětské literatury poměrně častý a oblíbený přístup. Kromě originálně vytvořeného fantasy světa též obsahuje již osvědčené šablony jako například princezna v nesnázích, podlý čaroděj nebo Honza zachránce. Od počátku nás žene dopředu svižné tempo, které neopadá ani v závěrečném rozuzlení.
Silnou stránkou je právě onen neotřelý nápad. Namísto zastaralého morálního zápasu ušlechtilých jedinců s negativními živly nabízí i vnitřní konflikt postavy se sebou samou. To může být pro dětské smýšlení nejen napínavé, ale i uklidňující a zároveň poučné.
Jazyk se snaží být jednoduchý a srozumitelný, ale stal se nejslabším místem celého knižního počinu. Spisovatelka chvílemi zápasí se složitými větnými konstrukcemi, opakujícími se slovy a problematickým sdělením, které ve finále příliš nedává smysl. Dojem kazí taktéž nedostatečná redakční práce, přes niž prošly přehlédnuté pravopisné chyby. Autorka používá slovní hříčky, ale některé z nich mohou být svou podobností matoucí, viz v zápletce vystupující Strach Pytel, Strašpytel a strachpytel.
Po dlouhé době ho Nula viděla zářit. To bude skvělý večer, myslela si. Jen co vešli na ulici, tak na ně zase začal doléhat pocit tísně. Jako by číhal ve všech temných zákoutích a čekal na svoji příležitost. (str. 75)
Nule je teprve třináct let, ve spoustě situací ale vypadá mnohem starší. Na svůj věk je velmi samostatná, rozumná a citlivá. V srdci se cítí opuštěná a jako kdyby nikam nezapadala. Není žádnou hloupou princezničkou – místo odvahy a sebejistoty ji charakterizuje pocit méněcennosti. Velmi uvědoměle přemýšlí nad nástrahami, jež ji za hranicemi mohou potkat. Ani obavy, které ji obklopují, nejsou dětinské a daly by se srovnat s dospělým vnímáním reality.
Strach Pytel je kladná kouzelná bytost. Jeho úkolem je zbavovat lidi toho, čeho se bojí, a k tomu mu slouží na první pohled obyčejný pytel, s nímž však dokáže obdivuhodné věci a provádí tzv. strachterapii. Což vytváří zajímavý kontrast – zatímco klasické pohádky často pracují se strachem jako překážkou, tady se s ním zachází přímo jako s něčím, co lze pochopit, pojmenovat a překonat. Stane se Nuly nejbližším souputníkem, převezme o ni péči a v těžkých momentech je propojí silné přátelství.
SoraNo je naopak tím nejtemnějším článkem, s nímž se setkáváme. Prahne po neomezené moci, pro nekonečnou sílu by obětoval všechno a všechny.
Publikaci zdobí velmi zajímavé ilustrace, které poutavě doplňují vypravování. Jen škoda, že valná většina je umístěna do první poloviny a v té druhé už téměř nefigurují.
Cílovou skupinu tvoří mladší školáci ve věku kolem deseti let, kteří už zvládají bez problémů číst a dokáží o základních věcech samostatně přemýšlet. Pro děti, jež mají nějaké úzkosti nebo se obávají nových situací, může být publikace návodem, jak začít pracovat s vlastními emocemi. Ale i plnoletí mohou mezi řádky odkrýt skrytá poselství, i když pro ně mohou být předvídatelnější a méně komplexní.
Lenka Čupr Šafr chtěla být vždy spisovatelkou. Život s ní měl ale dlouho jiné plány. Studovala, cestovala, chodila do zaměstnání a teprve až když se jí narodily děti, objevila se znovu potřeba stvořit něco, nad čím bude mít alespoň zdánlivou kontrolu. A debutem, s nímž vstoupila do literárního světa, je právě Princezna Nula a Strach Pytel.
Vyprávění mě moc bavilo, zvlášť tím, že se nejedná pouze o fikci, ale že se v dalších vrstvách skrývají motivy, s nimiž se setkáváme v každodenním životě. Protože všichni se něčeho bojíme a chtěli bychom se od našich pochybností někdy oprostit.
Závěrečné hodnocení: 70 %
Ilustrace: Ivana Lévková
Komentáře
Okomentovat