Recenze: SEVERNÍ DEN (Ondřej Blaho)

 Když se věci vymknou kontrole


Když se ráno probudil, byl už sám. Složili ho spolu s proviantem v prostě vybavené jizbě. Na stolku u postele ležel dopis podepsaný Profesorem s prvními pokyny, které zběžně pročetl a pousmál se jejich triviálnosti. První den strávil jen pomalým procházením budov Knihovny, na exoskelet si konečně teprve zvykal. Prsty přejížděl po hřbetech knih, listoval svazky starých listů spoutaných motouzem, a když pak o dva dny později přišla i Margithka, aby mu uvařila a poklidila, jeho spokojenost byla absolutní. Odsud může zosnovat myšlenkovou revoluci, vrátit moc občanům, postavit se do jejich čela a ovládnout Nordtag. jedinou otázkou zůstávalo, jako dlouho mu to bude trvat. (str. 58)

Za recenzní výtisk děkuji autorovi Ondřejovi Blahovi.

Chci zakoupit tento titul!


Uplynulo více než dvě stě let od doby, kdy se uprchlíci z Kontinentu přesunuli na ostrov Nordtag. Vznikl jakýsi systém, v němž každý měl místo a přidělenou úlohu. Pilíře, Církev Jediného a Mlha tvoří dozorčí i výkonnou složku pro správné fungování. Nicméně lidé si stejně najdou boční cestu a vytváří zločineckou organizaci Syndikát s poskoky, kteří plní rozličná zadání. Jenže neutuchající déšť, podivná nákaza a kdo ví odkud zjevující se vizionáři hlásící nové pořádky zamíchají kartami naprosto všem…

Kniha je rozdělena do čtyř částí s řadou pojmenovaných podkapitol. Mísení retrospektivy s přítomností představuje protagonisty a ozřejmuje jejich pohnutky. Julius Birma je prospektor, což v našich podmínkách připomíná kartografa, žije z různých zakázek, aby umořil dluhy. V bohem zapomenutých lokalitách hledá poztrácené fragmenty, doručuje depeše aj. Při výkonu povolání si musí dávat velký pozor na noční tvory, o nichž se traduje, že jsou životu nebezpeční. Hana Polach je manželkou obchodníka, zahrnutou luxusem, přesto fyzicky i psychicky týranou. Obklopena lobbisty hledá skulinku, jak uniknout. Severin Nowak, vzdělaný učenec, co po nešťastném úrazu zůstal odkázaný na exoskelet. Díky němu se, sice s omezením, pohybuje. Stereotyp ho pomalu zabíjí a je rád, pokud píše burcující články nebo plní Profesorem zadané úkoly. Příjemným povyražením po těle i na duchu je mu Margithka. Jednou však do obydlí vnikne nevítaný návštěvník, jenž jeho životní dráhu posune naprosto odlišným směrem.
„Hana Polach,“ odpověděla Hana a zřejmě by i pokračovala, ale žena ji gestem opět zastavila. „Vím dobře, kdo jste. A především pak – čí manželka jste,“ podotkla a usrkla z nové číše vína, kterou jí nabídl chlapec ve špatně padnoucí livreji, a pokývala souhlasně hlavou nad jejím obsahem. Druhou podala Haně a posuňkem ji pobídla k přípitku. Sklenice z jemného foukaného skla, přivezené kdysi z Kontinentu, o sebe zdvořile zacinkaly. „Většina smetánky z Rovině je tady, máte skvělou společnost. Ale vypadáte, že jste z ní lehce unavena…“ Hana se na ni zkoumavě podívala, vadil jí ženin klid a nadhled, silně kontrastující s jejím vlastním rozpoložením, stejně jako ženino až přehnané sebevědomí. „S čím obchodujete, paní Binds?“ rozhodla se Hana stočit počínající hovor jinam. Ať pátrala jakkoli, na žádném ze seznamů si ženino jméno nevybavovala. (str. 46)
Er-formový vypravěč, využívající spisovnou češtinu, vás hází do vzniklého světa a pravidel bez předchozí přípravy. Pomocí odlišného fontu odděluje ústřední příběh od myšlenkových promluv. Vláda Dvou se pomalu hroutí, degenerace společnosti narůstá a příchod Svitu bortí zažité zvyklosti. Kdo je tajemná Dorothe Binds? Jaké jsou úmysly Cory, která je na první pohled krásná a chytrá, ale citově oploštělá? Dílo je bez gramatických, pravopisných a stylistických chyb, místy s trochu kostrbatějším vyjádřením.

Ostrov Nordtag, známý také jako Severní den, kombinuje prvky steampunku, urban fantasy a sci-fi. Ozubená mechanická kola, vědění, artefakty a skupina osob stojící před individuálními úkoly, které však vedou k hromadné spolupráci. Voda stoupá a ve městech zůstávají hlavně krysy… Vložená mapa snadno nastíní vzdálenosti mezi nejčastěji zmiňovanými městy – Středové město, Skalní město, Rovina, Jezero aj.


Svíravé tempo naznačuje, ale mnoho neozřejmuje. Zvyšuje se pocit, že jste blízko poznání, jež vám okolnosti vyjasní, aby vám záhy uteklo mezi prsty. Popisy okolí budují atmosféru, přesto v rámci celku budete tápat. V závěru jsou vložené dodatky pojednávající o nejstarší historii, stavící informace do kontextu a text je tak srozumitelnější. Možná by bylo užitečnější umístit je na počátek. Moc hezky jsou zakomponovaná ryzí specifika universa, např. počítání času dle úderů či proběhlých novů.
Se směsí býlí vstoupila zpět do improvizovaného lazaretu. Do středu rozlehlého sálu umístila velký kovový kastrol z místní kuchyně a zapálila pod ním hornickou lampu s vysokým plamenem. Netrvalo dlouho a prostor se zaplnil dusivým šedým kouřem. Ale to už sama stála venku a pomalu odpočítávala. Když byla na čísle tisíc, přistoupila k první velké hromadě dřeva, kterou zde už dříve připravila, a stačilo několik dotyků ocílky a stěnu domu začal olizovat plamen. Během několika minut pak sbalila všechny své propriety i stan, vše naložila na mulu a vyrazila zpět. (str. 185-186)
Charaktery nejsou tuctové a přicházejí s originálními otisky, díky čemuž si je snadno zapamatujete. Mají morální zásady, nebo si jdou za cílem i přes mrtvoly? Proměnlivé motivace působí realisticky a lidsky. Samotář Birma, mrzák Nowak a oběť Polach. Jsou ale opravdu těmi, za něž je považujeme, či jen důmyslně maskují prohnanost? 

Titul po formální stránce oplývá nadbytkem zájmen, která by šla eliminovat, nicméně ambivalentní je obsah. Pro řadu čtenářů může být úvod natolik zmatečný, že se v něm utopí a vzdají se, aniž by dali počinu šanci. Pasáže jasné a logické se střídají s těmi hodně zamlženými, kdy jen matně tápáte. Právě pro schizofrenní nadšení i dezorientaci si budete klást otázku, zda se jedná o výjimečný a progresivní titul, nebo o počin natolik originální, až nedrží při sobě. Nedá se říct, že bychom dostali málo popisu, nicméně u praktického fungování (ať již pomůcek, plynutí času, přesunů, či vládního systému) ho bylo žalostně málo.

Mnohovrstevnatý román plný temnoty, nebezpečí, dobrodružství, manipulace, ale i zbraní, násilí, mechanických konstruktů, putování a vzpoury. Potěší všechny, kdo vyhledávají mix žánrů, charismatické postavy a nejednoznačnost zatěžující hlavu všemožnými hypotézami. 
Skoro patnáct let to byl jeho dům, jeho hrdé sídlo, odznak jeho statusu a moc. A teď byl pryč. S trochou štěstí bude Svit žít v přesvědčení, že on i rodina jsou pohřbeni v troskách. Že došlo k nějaké strašlivé nehodě nebo sabotáži, která však nenarušila chod generátoru. A zároveň pocítil úlevu – trýznil ho pocit, že by si po jeho útěku kdokoli cizí přivlastnil byť jen tu nejméně podstatnou jednotlivost z jeho majetku. Takovou situaci jeho kodex neznal a nepřipouštěl. Buď on, nebo nikdo, buď jeho, nebo ničí. (str. 289)
Ondřej Blaho chtěl studovat žurnalistiku, ale nakonec skončil na právech, které ani po šesti letech nedokončil. Lásku k psaní mohl naplno realizovat za pandemie covidu, kdy vznikla prvotina Severní den. Z plánované trilogie jste si mohli přečíst i pokračování s názvem Nachová temnota, vydání závěrečného dílu Architekt hněvu je plánován na konec dubna. Ve volnu se věnuje fotografování, potápění a četbě existenciální/filozofické literatury.

Při čtení jsem měla smíšené pocity, nicméně se nemohu ubránit dojmu, že je skvělé držet v rukou takto vystavěnou prvotinu i to, jakým způsobem čeští spisovatelé obohacují knižní trh. Dostala jsem víc otázek než odpovědí a věřím, že později vše docvakne tam, kam má. Rušilo mě skákání v čase a jako velkou škodu vnímám, že bonusový materiál byl umístěn v závěru. Konec nastínil osudy jednotlivých postav a díky tomu se určitě máme na co těšit.

Závěrečné hodnocení: 74 %


PILÍŘE, PŘEDCHŮDCI I VĚČNÝ DÉŠŤ. PROŽIJTE SI SVŮJ SEVERNÍ DEN…

Před dvěma sty lety lidé uprchli z Kontinentu a usadili se na nehostinném ostrově Nordtag přezdívaném Severní den. Na troskách opuštěných skulptur postupně vybudovali nová města, aniž by cokoli tušili o stále funkčních mechanických konstruktech i jejich záhadných tvůrcích.

To vše se má nyní změnit. Julius Birma, prospektor s dluhy a složitou minulostí, přijímá riskantní zakázku doručit neznámému klientovi šifrovanou depeši. Na jiném místě prchá Hana Polach z okovů zlaté klece despotického muže. Pokud se jí to ale má podařit, musí spáchat ten nejhorší zločin. A Vicram Bagley, hlava zločineckého Syndikátu, uzavřel smlouvu, která může zapříčinit pád celého Nordtagu.

Do toho všeho se z nebe spouští nekonečný déšť a spolu s ním přicházejí ti, které dosud nikdo nespatřil. A hlavně – nikdy spatřit neměl.

Nakladatelství: Mystery Press
Série: Severní den (1.díl)
Rok vydání: 2024
Žánr: fantasy, sci-fi
Počet stran: 400
Vazba: pevná

Komentáře