ROZHOVOR S AUTORKOU ZUZANOU POSPÍŠILOVOU

Zuzana Pospíšilová: Ten, kdo radost rozdává, ten ji také dostává

Českou rekordmanku v počtu vydaných titulů a autorku knížek pro děti Zuzanu Pospíšilovou by dřív nenapadlo, že bude psát a vydávat knížky pro děti. Jaká událost ji k tvorbě přivedla, co ji nejvíce těší a jaké plány má do budoucna?

Jak jste se dostala k tvorbě pro děti?

Už jako dítě jsem si ráda vymýšlela básničky nebo pohádky, ale ke skutečné tvorbě jsem se dostala až se svými vlastními dětmi. Vyprávěla jsem krátké příběhy, vymýšlela si vlastní pohádky ke knižním ilustracím. Jednou to zaslechl můj manžel a prohlásil, že je to opravdu dobré, že bych si to neměla nechat jen pro sebe. První pohádky a básničky tedy putovaly do dětského časopisu Sluníčko, se kterým dodnes spolupracuji. Říká se, že s jídlem roste chuť. Najednou jsem měla touhu vymýšlet další a další pohádky a začala jsem oslovovat i nakladatele. Zpočátku to vůbec nebylo jednoduché, ale nakonec se mi podařilo prosadit.

Jste zapsána v české knize rekordů jako autorka největšího počtu vydaných knih. Jaký je to pocit? Víte z hlavy přesné číslo?

To, že jsou knihy mezi dětmi oblíbené, způsobilo poptávku ze strany nakladatelů, kteří na mě mají požadavky na další první čtení, nové pohádky pro nejmenší, pokračování úspěšných sérií apod. Díky nim vydané knihy přibývají takovým tempem. K zápisu do České knihy rekordů došlo v lednu 2024. Tehdy jsem měla na svém kontě 283 knih, ale od té doby se číslo ještě zvýšilo. V současné době mi jako poslední 306. knihu vydali v nakladatelství Grada. Jsou to Hokejové pohádky.  

Jak se jako umělkyně díváte na vzestup umělé inteligence? Myslíte si, že jsou kreativní profese v ohrožení? Používáte AI během tvorby?

Netroufám si to odhadnout, protože každá mince má svůj rub i líc. Umělá inteligence je sice na vzestupu, ale stále si myslím, že lidský tvořivý přístup je dobře rozeznatelný. Možná budou mít malíři, spisovatelé či kreativci v reklamních studiích nějakou dobu méně práce, protože je zastoupí umělá inteligence, ale časem se lidská tvořivost bude cenit ještě více. Stejně jako poctivá řemeslná a ruční práce oproti strojové velkovýrobě. Já sama AI nepoužívám. Jednak se nerada sžívám s novými technickými věcmi, dále je tu právní aspekt duševního vlastnictví a autorských práv, ale především jde o samotný proces tvoření. Lidé pracující v kreativních profesích mi jistě dají za pravdu, že vymyslet něco nového, originálního vyvolává pocit, který se snad ani nedá popsat, ten se musí zažít.

Máte i se svými zkušenostmi nějaké mety, čeho chcete jako autorka ještě dosáhnout?

Mým cílem je, aby děti rády a dobrovolně četly, aby si prostřednictvím knih rozvíjely nejen jazykové schopnosti, ale především podněcovaly svou fantazii a tvořivost. To jsou totiž schopnosti, které najdou uplatnění nejen v běžném životě a v umění, ale také ve vědě. 

Žádné velké cíle nebo mety si nekladu, nechám se překvapit, jaké další výzvy a příležitosti mi život přinese.    

Co vám kolem tvorby knížek přináší největší radost?

Miluji proces tvorby samotné, když vymýšlím náměty a vizualizuji si příběhy. Mám radost, když mé postavy ožijí prostřednictvím obrázků ilustrátorů. Užívám si euforický pocit, kdy vyjde další nová knížka. Ty nejnovější vozím na besedy zabalené v peřince jako miminka.

Těší mě, když při setkáních se čtenáři vidím, že mé knihy znají, že je čtou, že je mají rádi. Díky tomu vím, že má práce má smysl. Není to jen psaní pro vlastní uspokojení, ale má i širší dopad. Zjednodušeně řečeno mám povolání plné potěšení, radosti a pozitivních emocí.

Jak často jste v kontaktu se svými čtenáři?

Dříve, když jsem byla současně zaměstnaná jako dětská psycholožka, jsem mohla jezdit na besedy a autorská čtení jen sporadicky a až odpoledne po pracovní době. Od roku 2016 jsem na volné noze jako spisovatelka a jezdím za čtenáři velmi často, téměř každý den jsem v jiné škole, školce nebo knihovně. Ani se nemusím nabízet a dostávám spoustu žádostí k besedování, takže mám kalendář zaplněný více než rok dopředu. Na jednu stranu je to milé a inspirující, ale také náročné a stresující, protože besedování je jen malá část mé práce. Pak musím řešit také administrativní záležitosti a najít prostor na psaní. Snažím se maximálně využívat volný čas. Odpovědi na tento rozhovor také píšu ve vlaku cestou na besedy. 

Kde vás mohou čtenáři v nejbližší době potkat?

V Bílovci mám svou kancelář, které říkám SPISOVATELNA. Tam mám své knihy, tam tvořím a je to prostor k setkávání s kolegy spisovateli, ilustrátory nebo fanoušky. Občas tam pořádám besedy pro děti z okolí. Protože však beseduji po celé republice a hodně cestuji, je nutné si návštěvu dohodnout předem.

Seznam besed je možné průběžně sledovat na mých internetových stránkách. 

  

Kde a jak chytáte inspiraci?

Inspirace je přítomná všude kolem nás, záleží jen na úhlu pohledu na věci a události. Když jdou dva lidé pěšinkou v lese a spadne šiška, jeden konstatuje, že spadla šiška a víc se tím nezaobírá. Druhý určí, jaká to byla šiška. Ale já si říkám, že to třeba nebyla obyčejná šiška, ale skřítek Šiškáček. A už je pohádka na světě. Je důležité umět se dívat a poslouchat a také se dětem přiblížit právě prostřednictvím světa fantazie. Pak je množství námětů opravdu nekonečné. 

Co chystáte tento rok za tituly?

Pokud se ptáte na knihy, které už se zpracovávají a vyjdou v letošním roce, tak v nakladatelství Panda už brzy vyjde další kniha pro prvňáčky s veselými příběhy a zábavnými úkoly na konci každé kapitoly. V nakladatelství Portál se připravuje kniha Hledá se pátek. Pro nakladatelství Grada jsem napsala Zámecké pohádky, Rok v přírodě a šestnáctý díl úspěšné série, který se bude jmenovat Kouzelná třída mezi dinosaury.

Pokud se ptáte na knihy, které tento rok teprve budu psát, ale už jsou zasmluvněny, tak je to další díl ze série DeTEKTiVové a vánoční pátrání pro nakladatelství Grada. Do konce března mám odevzdat Strašidelné pohádky pro nebojácné děti, opět pro nakladatelství Grada. Pak bude následovat kniha prvního čtení pro nakladatelství Junior, další kniha pro prvňáčky pro nakladatelství Panda a Fotbalové pohádky pro nakladatelství Grada.

Malí čtenáři se tedy rozhodně mají na co těšit.

 

Co vás baví, když zrovna nepíšete?

Mám ráda veškeré tvořivé činnosti. Sice mi v poslední době moc volného času na koníčky nezbývá, ale mám ráda ruční práce jako pletení, vyšívání (zejména Richelieu výšivky), navštěvovala jsem kreativní kurzy jako paličkování, drátkování nebo keramický kurz. Ráda chodím na procházky přírodou a když zrovna nepíšu, tak ráda čtu.

Děkujeme za rozhovor.

Za zprostředkování a fotografie vděčíme Nakladatelskému domu Grada.