Recenze: NEJSEM Z CUKRU ANI ZE ŽELEZA (Tereza Šídlová, Markéta Pekarová Adamová)

 Z Litomyšle do Prahy

Používám takový příměr, když přichází kritická zpětná vazba. Říkám: „Ani s manželem nesouhlasím ve všem, ale vzala jsem si ho, miluju ho a stavím na tom, co nás spojuje.“ Podle mě je to podobné ve všech ostatních vztazích mezi lidmi, politickou stranu nevyjímaje. Hlavní je hledat řešení, umět najít shodu a kompromis. To je zásadní úkol politických stran. Chtít naprostý ideál, kdy budu souhlasit se vším, co daná politická strana reprezentuje? Pak bych si ji musela založit sama a nikoho jiného do ní nepustit. (str. 97)

Za recenzní knihu děkuji nakladatelství Albatros Media.

Chci zakoupit tento titul!

Není to tak dávno, co Markéta Pekarová Adamová oznámila, že se nebude podílet na předvolební kampani a neplánuje pokračovat v kariéře poslankyně a předsedkyně klubu TOP09. Prosakovaly informace, že tak činí na podkladě zdravotního stavu, což následně objasnila. V současnosti máme po volbách, formuje se nová vláda a přestože spousta občanů má z předchozí koalice pachuť v ústech, díky počinu Nejsem z cukru ani ze železa si můžeme přiblížit dominantní ženskou tvář, která s dobře mířenou radou, abychom si oblékli svetr navíc a zbytečně nepřetápěli, schytala obrovskou nenávist. Jaká opravdu je?

Kniha je vedena formou rozhovorů zaměřených na osobní i pracovní rovinu. Devět pojmenovaných kapitol ohraničuje černá strana s bílým textem, kdy Tereza Šídlová přichází s vlastní úvahou, předestírající následující obsah. Dozvíme se sice střípky o dětství, studiu, stravování a zdravém životním stylu, přesto je dominantní část věnována tématům spojených s politikou. První začátky a vstup, zahraničí, bezpečnost, válka na Ukrajině či dezinformace. Podrobnosti zjistíme i o spolupráci a pohledy na osobnosti typu Miroslava Kalouska, Karla Schwarzenberga a Dominika Feriho, který byl vycházející hvězdou TOP09.

V čem chybí současné politické scéně? (pozn. Karel Schwarzenberg) Co bylo jeho největší předností? Byl nějaký moment, kdy sis říkala: Škoda, že teď nemůžu zavolat Karlovi a poradit se s ním?

Karel měl nepřekonatelný rozhled. Takové znalosti souvislostí, kontextu doslova dějinného a rodového, to prostě nikdo jiný nemá. Nikdy jsem moc nechápala, jak je možné, že si toho tolik pamatuje, sypal ty historky z rukávu. Měl moc rád lidi. A vždycky říkal, že politik musí mít rád lidi. On se uměl nad strašně moc věcí povznést. (str. 68)

Po jazykové stránce dominuje spisovná čeština. Otázka, po níž následuje odpověď, si uchovává dojem nestylizovaného dialogu, při němž jsou užita i plevelná a vycpávková slova. Celková kompozice je trochu překvapením, poněvadž začínáme Markétiným odchodem. Bylo těžké udělat poslední krok?

Ačkoliv titul neobsahuje šokující zjištění, spíše se veze na distingovaném tónu, pochopíme, co přesně znamená termín self-made woman. Pekarová Adamová nepocházela z poměrů, z nichž by se předpokládalo studium na gymnáziu, natož na vysoké škole. Navzdory okolnostem se pomocí vlastní píle odhodlala jít cestou, již jí rodiče nenaplánovali, a uspět. Seznámíme se s širokou škálou zájmů i volnočasových aktivit. Jaká skutečná osobnost stojí za vrcholovou političkou?




Existují v Poslanecké sněmovně úskalí, které čekají pouze ženu? Musí čelit specifickým očekáváním? Bylo by dobré zavést kvóty, nebo by docházelo jen k umělému navýšení? Okrajově se dotkneme i konkurentů z jiných stran, nedojde však k cílenému urážení. Je česká společnost připravená na změny, jež by měli pro náš růst přijít, či o budoucnosti moc nepřemýšlíme a chceme se mít dobře tady a teď?

Je takový skepticismus typický český rys, který se propisuje do politiky? Máme tendenci hledat spíš negativa než pozitiva? Součástí je bohatý doprovodný materiál ukazující Markétu v různorodých rolích a životních fázích.

Do jisté míry ano. Nerada bych paušalizovala, ale mnozí si neváží toho, co mají. Co mě hodně štve, je všudypřítomná závist. Namísto toho, aby platilo „přej a bude ti přáno“, což se mi nesmírně líbí, je to takové to brblání a předsudky ve stylu „hlavně, aby sousedova tráva nebyla zelenější“. Je přirozené chtít dosáhnout víc, napravovat nedostatky, přijmout i jiný názor. Možná bychom ale mohli víc vnímat, že nad svými životy máme zodpovědnost, že si můžeme mnohé vlastním přičiněním zlepšit, když tomu dáme čas a úsilí. Vidím to i na přístupu našich krajanů, s nimiž se v zahraničí setkávám. Češi žijící v zahraničí vidí Českou republiku jako skvělé místo pro život. A to i když jsou rádi tam, kde žijí. Oceňují například české zdravotnictví, protože když v zahraničí onemocní, tak jim většinou tamní systém nepomůže tak dobře a péče není tak dostupná jako u nás. Podobně to platí o vzdělávacím systému. Mnozí také zmiňovali svoji zkušenost, že když přijedou na návštěvu do Česka, tak své vlastní příbuzné iritují svým pozitivním pohledem na Česko. Jako by nás pálilo dobré bydlo. (str. 97)
Náročnější čtenář může vnímat, že by bylo zajímavější začít osobnějšími otázkami a hlubším ponořením do doby formující respondentku. Nezískáte dojem odhalení ani přechodu do nekonformity. Povídání u kávy, z něhož se něco dozvíte, ale zároveň to nebude bolet, a pokud se rozhodne vrátit do funkce, nic tomu nebrání. Chybí perličky, které se běžně nedočtete. Pokud hledáte koncentrované rozhovory, dostanete jen slabý výluh k okamžité spotřebě. 
V našem světě dostatku a prosperující společnosti je velké téma zdravé stravování. Vrcholoví sportovci mají svou dietu, co vrcholoví politici?

Z hlediska zdravého životního stylu je strava úplně klíčovou komponentou. Abych mohla jíst něco opravdu výživného z hlediska nutrientů, tak si musím prostě co nejvíc vařit doma a nosit jídlo do práce s sebou. (str. 154)
Nejsem z cukru ani ze železa je bilančním dialogem a pohledem na českou i evropskou politickou scénu v kombinaci s výpovědí konkrétního postupu. Mladé dívky mají možnost získat motivaci, že nic není předem dané, a záleží pouze na nich, jak se rozhodnou.




Markéta Pekarová Adamová je bývalá předsedkyně klubu TOP09 a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vystudovala Gymnázium ve Svitavách, pokračovala studiem andragogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, posléze obor Podnikání a management průmyslu na Masarykové ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického. V rámci mezinárodního dobrovolnictví se podílela na „workcampech“ pro děti z dětských domovů v Arménii a Maroku, pracovala s postiženými lidmi v Srbsku. Osm let byla zastupitelkou městské části Prahy 8, z toho čtyři roky radní. V říjnu 2013 byla poprvé zvolena poslankyní.

Tereza Šídlová je kulturní diplomatka a publicistka, věnuje se zahraniční politice, české diplomacii a našemu působení v rámci EU. Nejsou jí ale cizí ani otázky ohledně postavení žen ve společnosti. Spolupracovala s Deníkem N, publikovala v Hospodářských a Lidových novinách či v Seznam Zprávách.

Osobně jsem nikdy nechápala tu míru nevole, jíž musela Markéta Pekarová Adamová čelit. Na čtení jsem se těšila, byť musím konstatovat zklamání, poněvadž celkový výstup byl slabý a zařadí se do ranku neurazí-nenadchne. Je jasné, že se nejedná o biografii, přesto jsem čekala víc.

Závěrečné hodnocení: 70 %


O politice bez příkras. Knižní rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou.
Rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou, dlouholetou předsedkyní TOP 09 a Poslanecké sněmovny, přináší nebývale upřímný pohled na českou i evropskou politiku. V bilančním dialogu s novinářkou Terezou Šídlovou mluví o své cestě k politice, tlaku na ženy ve veřejném prostoru, ztrátě soukromí i o rozhodnutí nekandidovat a opustit vrcholové pozice. Dialog, který vznikal v průběhu dvou let, přináší nejen zákulisní detaily z jednání, ale i osobní výpověď ženy, která překonala řadu nelehkých překážek.

Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2025
Fotografie: archiv autorky a další
Žánr: rozhovory
Počet stran: 168
Vazba: pevná

Komentáře