Posunovač vlastního osudu
Měl jsem k dispozici všechen čas světa a všechnu energii svého mládí. Žil jsem jako povaleč a vedl si přitom s disciplínou špičkového manažera, který má své aktivity naplánované na minutu, aby ten čas dokonale využil. (str. 54)
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Radomírovi Donvetrovi
Chci zakoupit tento titul!
Václav Nepes si u rodičů spokojeně žije v domku pro hosty, účastní se večírků a snaží se dodělat doktorát ze statistiky. Pomocí vlastních indikátorů nakupuje či prodává akcie a věří, že našel správný systém. Po jedné výjimečné obchodní transakci zaregistrovává agenturu GSC-Consulting a přemýšlí, jaký bude mít účel. Popíjí víno, cestuje, hledá vysněnou lásku i smysl života…
Pět pojmenovaných kapitol nám pomocí retrospektivy objasňuje okolnosti, jež ho dovedly k sepsání deníkových zápisků. Jednotlivé části předkládají různorodé aktivity, např. přiblížení personální firmy XIRIRI, cesta do Bruselu, k Vlčímu Hradu, strasti s ropnými deriváty, problematický divadelní sloup aj. Ich-formový vypravěč nám představí bezprizorního pětadvacetiletého protagonistu, s nímž strávíme pár let a uvidíme, kam se posune. Nalezne vytoužené štěstí?
Ano, byl jsem v tom světě dočista ztracený. Jako by znovu propukla nějaká stará nemoc, která má jako hlavní příznak to, že nemocný nerozumí světu. Že i když už jednou porozumí tomu, co ostatní říkají, pořád ještě nerozumí tomu, proč to říkají. (str. 171)
Po stylistické stránce kniha balancuje mezi popisy epizodických scén s vnitřními pochybami majícími až filozofický nádech. Absurdní zážitky i smutný humor klouzají na vlně melancholie a překvapeně pozorujeme, co vše se hrdinovi urodí v hlavě a co se rozhodne zrealizovat. Příběhem v příběhu je krátká historka Čeňka Okrouhlíka, soupeřícího s Václavem v bizarnosti a náhodě. Text staví na myšlenkovém opakování a používání stejných či kořenově příbuzných slov v krátkém časovém úseku. Umocnění někdy zbytečně tlačí na pilu a výjimečné činí běžným. Dílem prostupují v mírném množství překlepy, špatné skloňování i pravopisné chyby, např. extravagandně.
Prostředí mapuje pestré lokality, v nichž mnohokrát zavítáte do zahraničí. Propojení historie, politiky, zažitých i nekonvenčních praktik ukazuje situace, v nichž se potkáte s Adolfem Hitlerem, radikály i způsoby, jak se dostat do šlechtického stavu. Přesto se nejedná o fantasy nebo magický realismus, k čemuž byste se mohli přiklánět, ale k ryzí životní výpovědi. Kam až nás, společně s vlastní nerozhodností, může zavést snaha o nalezení partnerky?
Tempo vás drží v napětí, kdy čekáte co přijde, nicméně záhy se dostaví rozčarování. Obzvlášť v druhé polovině je cítit slábnoucí dech a používání již vyjetých kolejí. Větší charakterovou propracovanost lze nalézt u hlavní postavy, nesmíme však zapomínat, že děj sledujeme skrz něj, takže je subjektivní a sune si nás tam, kam chce. Ostatní vyskytující se osoby jsou spíš doplňkovým prostředkem ke směřování děje a kumulování příhod.
Já jsem zatím žil v zajetí svých indikátorů. Chvíli jsem měl pocit, že jsem konečně objevil něco, co funguje podle pravidel. Byla to ale iluze – asi jako když nějaká tajná služba zjistí, že pan Smolík se každý den ráno staví u trafiky a koupí si noviny. Vy na to budete sázet, a když to uhodnete, budete vydělávat. Ono to ale tak skutečně fungovalo, jako fungují na světě jeho stereotypy. Může se ale také stát, že jednoho dne bude mít pan Smolík nového šéfa a v práci bude muset konečně pracovat. Na noviny nebude mít ani pomyšlení a vy na to budete dál sázet… (str. 31)
Titul není ničím výrazný a čtenáře toužící po hmatatelnějším motivu může nudit. Specifické vrstvení bez jasného konce nemusí sednout do noty každému, obzvlášť pokud připočteme i nepřesnosti z hlediska gramatiky a pravopisu. Silné a zajímavé pasáže bohužel doplňují ty vágní, z nichž máte dojem, že se psalo pro to, aby kniha splnila stránkový limit. Výstřední konec to úplně nevylepšil.
Gaussův kopec shlukuje nerozhodnost Holdena Caulfielda z Kdo chytá v žitě se životem plným dobrodružství Forresta Gumpa. Bizarní dílo na pomezí novely a povídkového cyklu nabízí čtení k filozofickému zamyšlení o smysluplnosti existence i odpočinkový humor s podtónem tragické osudovosti. Pokud chcete zažít experiment, s chutí do toho.
Měl jsem takovou teorii, že místo zásadně určuje, co se tam bude dít. Viděl jsem v duchu takovou abstraktní mapu různých míst na světě, která určovala různé osudy. Místo, které vás jako Alchymistu nasměruje k nějakým netušeným osudům, místo, kde budete čekat na něco, co nikdy nepřijde, místo, kde každý den dostanete nějakou kytici s cedulkou na znamení vděčnosti a marně si budete lámat hlavu otázkou za co. Místo, kde se ocitnete v zajetí fackovacího stroje, kde každý den dostanete jednu ránu a na stejnou otázku vám taky nikdo neodpoví. Viděl jsem kolem sebe lidi v zajetí strojů a míst na světě. Viděl jsem lidi v zajetí nejroztodivnějších dávkovačů štěstí a neštěstí, které oni považovali za nevyhnutelný osud. Byla to nějaká imaginární místa a já věřil, že najít nějaké správné dokonalé místo na Zemi je prvním krokem jak dostat Osud pod kontrolu. (str. 50-51)
Radomír Donvetr je tajemný a hlubiny internetu o něm neposkytují žádné informace. Gaussovým kopcem na literárním poli debutuje.
Ačkoliv nemohu říct, že bych se nudila, záhy nastala fáze, že jsem se na četbu ani netěšila. Dílo, jež bych měla přečtené za dva dny, jsem spásávala přes týden. A to je asi nejvíc vypovídající…
Závěrečné hodnocení: 65 %
Gaussův kopec je kniha, ve které dostane pěstí politik ze strany, kterou nemáte rádi, hrdina osobně potká Adolfa Hitlera a pohladí Lenina po hlavě. Je povýšen do šlechtického stavu a nevědomky se stane propagátorem ajurvédských projímadel. Kniha, která kromě jiného obsahuje i dosud neznámý důkaz nesmrtelnosti lidské duše a ve které euroúředníci bojují u soudu o autorská práva na otisk své zadnice. Víno se tam pije po hektolitrech, pokud se ale její hrdina někdy něčím skutečně opije, tak je to pokaždé jen čistou vodou. Kniha, ve které se na celých více než dvou stech stranách ani jednou nezjeví Archanděl Gabriel. A které navíc uvěříte, že se to všechno skutečně mohlo stát...
Nakladatelství: Malvern
Rok vydání: 2024
Žánr: absurdní román
Počet stran: 244
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat