Lékem na všechno je smích
Když jsem přišel na první čtenou zkoušku, už jsem to uměl celé zpaměti. K překvapení herců, kteří ještě neuměli nic. To zkoušení jsem prožíval v úplném transu. Pak jsem hrál 12 až 20 představení měsíčně. A už jsem i vydělával. Z první výplaty jsem si koupil kolo Favorit. Stálo 950 korun - velké peníze. (str. 31)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
Je pravidelně vidět na televizní obrazovce a nyní máme možnost poznat ho i z jiné stránky. Kniha vydaná k příležitosti osmdesátých narozen Karla Šípa nás provede nejen celým dosavadním pracovním životem. Je takhle vtipný i mimo kamery a co vykonával za první zaměstnání?
Biografie vznikala na základě rozhovorů mezi Michaelem Čechem a Karlem Šípem, jak je zmíněno v prologu. Průvodcem je samotný bavič. Popisované okamžiky jsou řazeny chronologicky do kapitol kratšího rázu. Začíná se v dětství, díky milujícím rodičům má na něj ty nejkrásnější vzpomínky. Tatínek hrával v divadle, a tudíž k inscenacím přičichl tak trochu už od malička.
Herectví pro něj nikdy nebylo hlavním lákadlem, přestože si ho coby mladistvý vyzkoušel, ovšem bez větších ambicí. Ve chvíli, kdy nebyl přijat na FAMU, přiznal si, že budoucnost vede jiným směrem. Mnohem raději byl za „šaška“, vyprávěl vtipy a rád rozesmával ostatní. Po absolvování střední školy nastoupil na pozici produkčního v Československé televizi. S dvouletou pauzou na povinný vojenský výcvik u ní vydržel celých deset let a zažil mimo vtipné okamžiky i peprné situace. Nezapomínejme, že v té době všude panovala cenzura a různé scénky a pořady procházely tvrdou kontrolou. Na základě vypravování máme možnost dozvědět se základy o vývoji české populární hudby, televize či humoru od 60. let dál.
Své soukromí si bedlivě střeží a nikde o něm příliš nehovoří, ani tato publikace není výjimkou. Zmiňuje sice párkrát první manželku Marcelu, nicméně jen když je spojovala odborná činnost, o druhém manželství, o otcovství ani o dalších intimních aspektech nepíše vůbec. Pokud měl někdo dojem, že se dozví bulvární pikantnosti, bude zklamaný.
Dostaneme se také k hudebnímu okruhu, v němž je Šíp mimořádně plodným textařem, na konto si připsal přes pět set písní. Tvořil je například s úspěšným skladatelem Karlem Svobodou, nejčastěji a nejraději ovšem spolupracoval s Jaroslavem Uhlířem. Rozuměli si pracovně, ale hlavně v osobní sféře je pojí dlouholeté přátelství.
Tatínek hrál divadlo, maminka pracovala v divadelní účtárně, měla obchodní akademii, byla dobrá na úředničinu. V tom po ní nejsem. (str.16)
V roce 1971 založil skupinu Faraon, postavenou zejména na ikonickém hlasu Jiřího Schelingera. Společně nahráli několik singlů, mezi nimi i hit českého mainstreamu – Holubí dům. Po Schelingerově odchodu byl s kapelou v podstatě konec. Po rozpadu na muzikantskou minulost zanevřel a začal se naplno věnovat televizní zábavě, která mu byla bližší.
V současné době moderuje svou u publika náramně oblíbenou talk show Všechnopárty a ve vysílání se objevuje už od roku 2005.
Za výrazný prvek lze určitě označit obecnou češtinu. Otázka zní, do jaké míry byla jazyková složka korigována v redakčních úpravách. Vzhledem k sporadickým hanlivým výrazům, nedokončeným větám, přeskakování v úvahách a celkově z jednoduchého stylu vyjadřování vyznívá, že měl autor volnou ruku. Krapet to působí, jako by kdosi vyprávěl zážitky a rozjímal se nad minulostí přátelům u piva. Má sice maximálně příjemnou atmosféru, ovšem v literární formě koncept příliš nefunguje. Opakující se slova a lingvistický chaos zbytečně zpomalují tempo.
Jednotlivé etapy by byly záživnější, kdyby se Karel Šíp více otevřel a dělil se o pocity nebo myšlenky, které má s konkrétním údobím spojené. V určitých pasážích se vyhýbá hlubší introspekci. Zároveň chybí jasnější celistvá časová osa, o níž by se dalo opřít v kontextu událostí.
Z moderátorova vyprávění vyznívá, že je skromný člověk. Odjakživa byl nadšeným fotbalistou, a dokud mu to zdraví dovolovalo, rád ho aktivně ve volném čase provozoval. Je znát, že rodinnou pohodu vnímá prioritně, jelikož nepouští do éteru žádné informace, kterých by se mohli později chopit novináři. Dokáže si vážit věcí, které vlastní pílí vybudoval, a to špatné, co se mu kdy přihodilo, přijímá s pokorou.
Hráli jsme dál a už mě to docela pálilo. A tak jsme padali a říkali jsme si, no nějak to musíme dohrát. Jarda viděl, že padám, tak taky padal a snažil se to zároveň na sobě nějak uhasit. (str. 94)
Počin doplňuje velká spousta fotografií, členů rodiny, let raných i pozdějších. Každá je doplněna jednoduchým popiskem.
Titul je vhodný pro čtenáře vyhledávající příběhy umělců a celebrit. Tím, že je psán lehkým slohem, je přístupný i těm, co běžně nečtou životopisy. Náročnější publikum bude postrádat pevnou strukturu.
Michael Čech se narodil v roce 1967 a je synem slavného Františka Ringa Čecha. Živí se režií, má za sebou celou řadu známých, zvláště televizních pořadů. Pět let režíroval Tele Tele, podílel se rovněž na produkci SuperStar nebo na předávání Českých lvů.
Čekání na smích je nesmírně zajímavé dílo o významné osobnosti českého showbyznysu. Moje očekávání však nebyla úplně naplněna. Přála jsem si intenzivnější propojení různých oblastí v osudech Karla Šípa.
Závěrečné hodnocení: 59 %
Foto: osobní archiv Karla Šípa
Komentáře
Okomentovat