Získá Símka svůj život zpět?
To, co se mi před pár měsíci zdálo nereálný, nepravděpodobný a šílený, se ve skutečnosti ukázalo jako něco naprosto přirozenýho. Pomáhá tomu stav, ve kterém se nacházím. Daleko od všeho, přitom v tak jasný realitě. (str. 92)
Recenzní výtisk mi byl poskytnut v rámci spolupráce
s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.
Chci zakoupit tento titul v knihkupectví Luxor!
Simoně zemřela máma a život jí nabízí neopakovatelnou šanci. Na nový start, na znovunadechnutí, na očistu duše. Najednou pociťuje volnost, jakou nikdy předtím nezažila. Ale umí být vůbec šťastná, když jí bylo od malička vtloukáno, že je nechtěná a nic hezkého si nezaslouží?
Druhý začátek je pokračováním úspěšného románu, pro pochopení souvislostí je rozhodně potřeba si předešlou knihu přečíst. Pojďme si ji v krátkosti alespoň připomenout. Protagonistka se narodila do vysoce nefunkční rodiny, otec je opustil, matka zrovna nepřekypuje citovými projevy, je silně manipulativní a ustavičně dává dceři najevo, že jí je na obtíž a jak moc je z ní zklamaná. Símka, které tak všichni říkají, snáší matčiny proměnlivé nálady a fyzické tresty s vědomím, že si to zaslouží. Na konci zůstává sama, pečující o nemocného rodiče, izolovaná od kamarádů a zrazená od přítele. Jednoho dne však přijde chvíle, jež zamává celým jejím přežíváním. Okamžik, kdy se ukáže, jestli opravdu stojí za to obětovat všechno někomu, od koho se lásky zřejmě nedočká.
Na první pohled v následujících událostech dochází ke zlepšení poměrů a vše směřuje správným směrem. Jenže minulost se neptá a nedá se zapomenout. A v takovém momentu spisovatelka odkrývá důležité téma, do jaké míry je těžké odpoutat se od toxického člověka, co jen ubližoval, bral a přesto ho milujeme a nechceme jej opustit. Zabývá se rovněž psychickým zdravím, možností osobního růstu a sebehodnotou. Ta dokáže být skrze nepěknou rodinnou historii silně narušena. I když je matka po smrti, její přítomnost je neustále patrná a v žádném případě úplně nezmizí. Autorka ji používá jako symbol vnitřního hlasu, který v sobě zraněný jedinec nese navždy.
Volba opět padla na formu krátkých kapitol, jež jsou ideální pro budování napětí a udržují tempo na dynamické úrovni. Pro někoho bude rychlé střídání oddílů rušivé kvůli přeskakování časových bodů nebo jednotlivých scén. Vypravěčkou je samotná ústřední aktérka a prostřednictvím ich-formy nás nechává nahlédnout do svých myšlenek a pocitů. Hovorová čeština, úsečné věty a slovní údernost přispívají k realistické atmosféře celého vypravování. Lehce otevřený konec podbízí k dalším zápletkám.
Simona dospěla do věku, kdy chce rozhodovat sama za sebe. Byla zvyklá poslouchat, sebevědomí dostalo kvůli rodičům hodně zabrat. Přesto se nevzdává, touží si dokázat, že za něco stojí. Ráda peče a výrobky vytvořené z těsta se stanou v okolí vyhlášené. Chodí si pro ně sousedky i jejich příbuzní. Těžko se jí navazují vztahy jakéhokoliv typu a znova je na vině nevhodné zázemí, z něhož pochází. Stavy, v nichž se v určitých situacích ocitá, jsou vhodné na terapii, jelikož otravují existenci nejen jí samotné. Duševní vývoj, jímž si prochází, je velmi citlivě popsán. Na ostatní působí coby šedá myš bez vlastního názoru, uvnitř nicméně nabírá síly k boji.
To je vůbec poprvý, co mi tohle řekl. Co mi řekl, že mě miluje. Nakonec se v tý bizarní situaci mezi pachem zvratků a strachu musím smát. (str. 150)
Expartnera Jakuba známe už z předchozího dílu. Přítelkyni má sice rád, ale ještě radši má sám sebe. Nejprve lze být považován za kladného hrdinu, ale svým pozdějším rozhodnutím ukáže, kam sahá mužské ego. Pracovitost a snaha vydělat si peníze patří mezi silné stránky, jimiž oplývá. Soukromé potřeby nakonec staví na první místo, před zodpovědnost i nějakou morální povinnost.
Mezi nové vedlejší jedince patří Aneta nebo postarší manželé Alžběta a Theodor, provozující menší krámek s papírnictvím. Všichni mají vybroušené charaktery, povahové rysy jsou jasně definovány a autenticita je opravdu patrná ve velké míře.
Do negativních bodů, jež je potřeba uvést, patří nedostatečně vysvětlená logická návaznost některých souvislostí. Například vůbec neznáme Jakubovu část příbuzenstva. Taktéž vnitřní motivace, co ho donutilo opakovaně opustit Símku, nemá podrobnější opodstatnění.
Publikace je vhodná zejména pro ty, kdo projevují zájem o společenskou prózu s dramatickými zápletkami. Jedná se o emočně náročnější čtení a je nutné tak k němu přistupovat.
Lucie Hušková pochází z Českých Budějovic, nyní žije v Brně. Vystudovala žurnalistiku a germanistiku na Masarykově univerzitě. Pracovala coby redaktorka, překladatelka a PR a marketingová specialistka. Od roku 2014 se živí profesí copywriterky na volné noze. Na literárním poli debutovala s románem Símka, který vyšel v roce 2022, v roce 2024 následoval Kolem dokola. Přispívá povídkami do edice Česká povídka.
Mně se líbil už první díl a po dočtení jsem s hrdinkou soucítila. Přišlo mi nefér, že jí bylo na bedra naloženo tolik problémů, co nemůže jednotlivec unést. Když jsem se dozvěděla, že vyjde pokračování, těšila jsem se, jak se s nastalými okolnostmi zvládne vyrovnat a jestli se dokáže posunout dál.
Komentáře
Okomentovat