Každá duše pozná nebe
Nikdy se nedozvěděla, jestli ji někdo strčil. Necítila žádný náraz. V jednu chvíli tam stála a v druhou padala dolů. (str. 24)
Recenzní výtisk mi byl poskytnut v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.
Jediné, po čem Claire touží, je zachránit sestru před násilnickým otcem, který jí zanechal jizvy nejen na těle, ale i na duši. Jenže osud má jiný plán. Cestou k opatrovnickému soudu skočí do silnice, aby zachránila kocoura a zaplatí za to životem. Když znovu otevře oči, ocitnete v Edenu, místě, jež má od ráje daleko.
Každá duše obdrží své označení, aby se mohla začít připravovat na další lidskou existenci neboli „cyklus“ na Erecii (pro nás známé jako Země). Claire však zůstane šedá. Tento stav je opředen mnoha legendami vyvolávajících spíš strach než porozumění. Nikdo přesně neví, co šedé duše znamenají a proč se vůbec vyskytují.
Claire neopouští touha vrátit se k sestře. Nevěří, že skutečně zemřela, a udělá cokoliv, jen aby unikla. V říši, kde andělé i démoni intrikaří a politikaří s nečekanou lehkostí, je ovšem občas těžké poznat komu věřit a jakým směrem se vydat.
Když se navíc začne šeptat o třetím dítěti předurčeném k záchraně Edenu, nesoucím podobu šedé, vše se ještě více zamotá. Claire nezbývá nic jiného než se událostem postavit čelem, ponořit se do vlastní temnoty a zjistit, jaký v tom má úděl.
Co nejhoršího se může stát? To byla vždycky její nejoblíbenější otázka. Protože když věděla, co nejhoršího se jí může stát, připravila se na to. Když byla připravená, život byl snesitelnější. A ona teď potřebovala informace, aby se mohla připravit na tu nejhorší možnou variantu. (str. 45)
V ději vyprávěném er-formou se střídají čtyři vypravěči – Calire, Tristen, Tarom a Rafael. Než se s nimi blíže seznámíme, je potřeba porozumět základům. Eden je temná, atmosférická a precizně vystavěná říše, v níž všichni věří v Matku – inspirovanou samotným Bohem. Z ní vznikla dcera Tristen a syn Tarom, dvě strany mince určeny k udržení rovnováhy mezi světlem a temnotou. Avšak Tarom odmítl následovat učení matky a vzbouřil se, což se stalo příčinou pádu a zavržení.
Do mocenského napětí vstupuje Claire. Není dokonalá, má chyby a strachy, díky nimž je uvěřitelná. Protipólem její nejistoty a zmatení je Rafael mající jasné poslání. Jeho zkušenost, loajalita a hlavně síla dodává dění pevnější rámec a postupně odkrývá spletitost.
Vedlejších postav nabízí román rozsáhlou škálu. Jsou charakterově různorodé, často zajímavě napsané a mají potenciál jej obohatit. Problém nicméně spočívá v množství. Je jich tolik, že se v nich lze místy těžko orientovat. Některé se objevují jen krátce, jiné mají výraznější roli, ale vypravování mezi nimi rychle přeskakuje, takže si musíte dávat pozor, abyste si udrželi přehled, kdo je kdo.
 |
| (Zdroj: archiv recenzentky) |
Text vyniká čtivostí, obrazností a jazykovou hravostí. Lze poznat, že má autorka jednotlivé linie podrobně promyšlené. Přesto je zpočátku poměrně náročné se ve fantasy lince vyznat. Jedná se o komplexní svět plný pravidel, politických her a specifických pojmů padajících na čtenáře jeden za druhým. Z nových názvů, hodnot i funkcí se zprvu může snadno zatočit hlava. Věřím, že nejedna osoba si bude psát slovník, aby udržela přehled a nepletla si názvy. Neuškodilo by, kdyby kniha v budoucnu nabídla stručný seznam. Nejenže by usnadnil čtení, ale umožnil by se více soustředit na samotný příběh než na neustálé listování zpět.
„Já nejsem nehpesh, ale viděla jsem různé formy utrpení. Rozumím potřebě pomsty snad víc než jiní.“Zněla hořce. „Ale touha po spravedlnosti je často touha po dalším utrpení.“ Přikývla si pro sebe, jako by odříkávala nějakou poučku. „Touha po spravedlnosti není to samé jako touha po utrpení,“ odpověděla chladně Claire. Ale Jane jen zavrtěla hlavou, „Nikomu nezáleží soudit jiné za hříchy, které vykonali. Obzvlášť pokud je nevykonali na tobě.“ (str. 247)
Celkově se jedná o originální a nevšední publikaci, nabízející do budoucna mnoho možností. Má krásně propracovanou obálku s ilustrovanou mapou od Adély Stopky. Jemně do ní pronikají i motivy ovlivněné Biblí, které mohou tiše vyvolat otázku, zda dokážeme odpustit těm, kteří nám ublížili nejvíc. Škoda jen, že se v redakci neodstranily všechny drobné nedostatky – chybějící čárky a tečky či občas krkolomné formulace mírně narušují čtenářský zážitek. Přesto mohu knihu vřele doporučit každému, kdo rád objevuje nové světy a oceňuje, když propojení literárního díla s náboženstvím.
Nicole Karráová je feministka s palestinskými kořeny. Po vystudování Arts Managementu skončila jako CMO pro vzdělávací platformu #HolkyzMarketingu, kde také školí. Psát začala ve dvanácti letech a píše do teď. Kroniky Edenu: Průvodce je jejím debutem.
Titul se mi moc líbil, protože obsahoval vše, co mám ve fantasy literatuře ráda. Už teď nedočkavě vyhlížím pokračování.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Anotace:
Některé duše nechtějí klid – chtějí spravedlnost. Claire už několik let žije jenom pro sestru. Po smrti jejich matky se ji snaží dostat od násilnického otce, se kterým bojuje o opatrovnictví. Jenže na cestě k soudu, kde má poprvé konečně vypovídat, umře. Ocitá se v Edenu, který má do skutečného ráje daleko. Uprostřed politických intrik andělů a démonů se pokouší najít cestu zpátky domů. Nejdřív se ale musí podívat do tváře vlastní temnotě.
Některé duše nechtějí klid – chtějí spravedlnost. Claire už několik let žije jenom pro sestru. Po smrti jejich matky se ji snaží dostat od násilnického otce, se kterým bojuje o opatrovnictví. Jenže na cestě k soudu, kde má poprvé konečně vypovídat, umře. Ocitá se v Edenu, který má do skutečného ráje daleko. Uprostřed politických intrik andělů a démonů se pokouší najít cestu zpátky domů. Nejdřív se ale musí podívat do tváře vlastní temnotě.
Nakladatelství: Laser
Série: Kroniky Edenu (1. díl)
Ilustrace: Adéla Stopka
Rok vydání: 2025
Žánr: fantasy
Počet stran: 496
Vazba: brožovaná
Rok vydání: 2025
Žánr: fantasy
Počet stran: 496
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat