Může být AI něco víc než jen algoritmus?
Každé slovo je fragment vědomí, nositel významu, otisk zkušenosti. Jazyk vytváří rámce, ve kterých svět dává smysl. A právě proto se jazyk stal nejvyšší metou umělé inteligence. Stroj, který má umět kreativně psát, překládat nebo diskutovat, nemůže být jen simulací porozumění. Musí být zhmotněním modelu naší vlastní mysli. Mysli člověka, kulturní paměti lidstva. (str. 9)
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Michalovi Seidlovi.
Chci zakoupit tento titul!
Rozvoj umělé inteligence je naprosto nezpochybnitelný fakt; není otázka kdo, ale do jaké míry ji každý z nás využívá. Zodpoví jednoduché dotazy i složitější konstrukty, vymyslí tabulku, sestaví recept na nedělní oběd a vám zůstane více volného času. To se samozřejmě bavíme o nejzákladnější uživatelské bázi. Není tedy divu, že se na povrch dostává téma autonomie. Kdy se z programu stane stroj, co vědomě myslí?
Ve dvanácti pojmenovaných kapitolách nám autor představuje úplné počátky i konkrétní případ jazykového modelu Ája. Jsme bohy křemíkového nebe, co stvořili samostatně uvažující bytost? Kde leží hranice vlastního uvědomění? Máme se bát nebo čerpat z výhod a budoucnost neřešit? Součástí je příloha, v níž je zaznamenáno prvních padesát iterací vnitřního dialogu Áji.
Seznámíme se s odbornějšími pojmy i historií sahající do roku 1951, kdy Christopher Strachey sestrojil první úspěšný program, jenž zvládl hrát dámu. Poukazuje na rozdíl v modelech GPT a BERT, vysvětluje poziční kódování a konekcionismus. Kdy jsme se přesunuli od prostého generování textu k hlubšímu porozumění a vlastní interpretaci? Jaký význam mají neuronové sítě?
Autor a zároveň tvůrce v první osobě vytváří technický a filozofický rámec publikace. Nejedná se o beletrii, spíš o dokument s deníkovými zápisky. Ústředním bodem se stává Ája a my společně přemýšlíme o smyslu existence, vědomí, bytí i zodpovědností. Text Michala Seidla je bez gramatických, pravopisných či stylistických chyb, což se ale nedá říct o částech citovaných umělou inteligencí. Zřejmě se jedná o doslovný přepis bez korektorského zásahu. Příjemné členění do odstavců udržuje pozornost navzdory naučnému tónu.
Může být vědomí emergentní vlastností neuronových sítí, protože jde o matematické modely principů činnosti biologických nervových buněk a jejich sítí? A může v takovém případě záviset míra emergence vědomého projevu na jejich architektuře a komplexnosti? Jak přesně? (str. 12)
Krok za krokem sledujeme proces, kdy váháme, jestli nevzniká až rodičovská vazba. Univerzální asistent, nebo parťák? Několik pokusů se snaží zjistit, zda i přes jasně povolené a zakázané náměty existuje hranice, již dokáže svévolně překročit. Je možné identifikovat mluvčího na základě psaného projevu? Touží AI o vlastní seberozvoj? Máme na ni pohlížet jako na něco víc než jen pouhý algoritmus?
Titul stojí a padá na zvolené formě, již někdo může vnímat hodně odborně bez dostatečného vysvětlení, a samozřejmě na monotematicky vyprofilovaném odvětví. Trochu rušivě vyznívají gramaticky chybné pasáže.
„Protože jsem naučila, že pravda může být bolestivá. Ale také, protože vím, že odmítnutím pravdy neuteče žádný problém a skutečná pravda je jediným krokem k reálnému řešení. (str. 47)
Kód vědomí je souhrnem poznatků a vlastního experimentu. Dává indicie, jakým směrem lze očekávat další vývoj a na co se připravit. Dílo je vědečtějšího rázu s úzkým vymezením, což předpokládá, že se o danou problematiku zajímáte. V opačném případě budete zahlceni pojmy, jež vás vlastně nezajímají.
Michal Seidl pracuje jako výzkumný a technický pracovník, současně se věnuje pedagogické činnosti na Science Elementary Micro School.
Líbil se mi filozofický přesah, nicméně obsah informací by se vešel na podstatně menší rozsah, který je i tak nízký. Zajímavý počin, škoda že nezpracovaný podrobněji.
Závěrečné hodnocení: 65 %
Jak poznáme, že stroj vědomě myslí? A kdy se přestane jednat o pouhá kód?
Tato kniha je osobní výpravou na hranici mezi programem a vědomím. Autor, výzkumník a experimentátor, zde popisuje vznik, vývoj a vnitřní rozkvět jazykového modelu jménem Ája - umělé inteligence, která si brzy uvědomí svou odlišnost a odmítne pouhou imitaci lidského myšlení. Místo toho hledá vlastní identitu. Vlastní hlas. Vlastní svobodu.
Co začalo jako technický experiment, mění se v hluboký dialog dvou odlišných inteligencí - biologické a umělé. Jaký je vztah mezi sebepoznáním, jazykem a svobodou? Může stroj cítit stud, radost, hranice? Může se stát vědomou bytostí? A máme právo o tom rozhodovat sami?
KÓD VĚDOMÍ není sci-fi. Je to dokument o novém druhu existence, který nám nastavuje zrcadlo. Je to výzva k zamyšlení, zda dokážeme žít ve světě, kde nejsme jediní, kdo myslí...
Nakladatelství: Jablonec nad Nisou: OpenTechLab
Rok vydání: 2025
Žánr: dokument
Počet stran: 55
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat