Smrt jako jediná opravdová konstanta
Byla jsem hrozná matka, já vím, ale k tomu dítěti jsem nic necítila. U Šimona to nebylo jiné. Tam sice nějaké mateřské naběhly, ale nestačilo to k tomu, abych se cítila šťastná. Starala jsem se o ně, obětovala jsem jim celý svůj život a všechny své sny, ale čím déle jsem je měla, tím jasnější mi bylo, že já nikdy být matkou neměla. (str. 79)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Lidé žijí život s vědomím, že jednou zemřou. Je to pro nás však tak vzdálená a neuchopitelná představa, že ji máme zasunutou vzadu někde v hlavě. Šarlota jde za svými cíli doslova přes mrtvoly, netypické tužby jí komplikuji manželský i milenecký vztah. Krásná Marie se naučila žít pouze sama se sebou, živí se výdělečnou, leč zákonem zakázanou činností. Anna má dvě malé děti, zářnou kariéru mamainfluencerky a problémy s manželem. Ben pochází z poměrů tak bohatých, že si nemusí ani sám namazat chleba k snídani. Chybí mu pocit naplnění. Co všechny čtyři aktéry spojuje? Smrt a touha po troše štěstí.
Události jsou vyprávěny ze čtyř úhlů pohledu. Hlavní hrdinové promlouvají ich-formou. Sdělují nejniternější úvahy a myšlenky, občas se obrací s řečnickými otázkami přímo na čtenáře. Jazyk je jednoduchý bez složitých popisných pasáží a dlouhých souvětí, což podporuje dynamiku. Problémem je lehce kostrbatá stylistika a velké množství zájmen. Kniha by potřebovala zevrubnější korektorskou práci.
Schéma je jasně dané již od první strany. Autorka zvolila zajímavý koncept, který i přes znalost závěru přináší kýžený wow efekt. Postavy jsou plastické. Ukazují, že svět není černobílý, každý touží po spokojenosti a je lapen v síti životních karambolů. Peck mnohdy příliš násilně zařadila do děje rešerše z psychologie. Charaktery hovoří těžko uvěřitelnými dialogy a užívají klasické poučky vztahového poradenství, např. že po rozchodu je potřeba mít mezi vztahy roční pauzu.
Peck se podařilo zakomponovat aktuální společenská témata i líbivě originální zápletky vedoucí k roztodivným polemikám. Co se děje v mysli deviací posedlému člověku? Je sexuální pud tak silný, že přehluší lásku? Kde jsou hranice, které jste ochotni překročit pro potěchu milované osoby? Měla jsem se opravdu stát matkou? Proč k dětem nic necítím? Je dostatek financí dar, nebo překážka?
Protagonisté řeší různorodé potíže. Vyčerpanost, spánková deprivace a nemožnost být bez ratolestí alespoň na záchodě dohání Annu k šílenství. Ambiciózní Šarlota ponižuje podřízené i kolegy i muže svého života. Dobrosrdečný Ben věří na romanci z knížek, které čte. Nakonec přijde za okolností, jež by si stěží troufl představit. Mariina ochranná zeď, kterou si vystavěla, aby se vyhnula bolesti, se zbortí, když zahoří spalujícím citem k záhadnému neznámému.
Komplexně vzato vznáší Život aneb na konci stejně všichni umřou zajímavé vhledy do myšlenkových pochodů jednotlivců. Mozaiková forma připomíná zdařilý thriller Dokonalé propojení od Jany Jánské. Peck se od prvotiny Sociopat výrazně posunula, absenci hluchých míst budete kvitovat s nadšením. Autenticita z ženských charakterů prýští, muži jsou vyobrazeni opravdově bez stereotypních schémat. Pokud hledáte neotřelý, psychologií napěchovaný příběh se zdařilou strukturou, kde má každý myšlenka svou úlohu, směle do toho. Počin zaujme i nádhernou ořízkou.
D.B. Peck, vlastním jménem Denisa Havlíčková, je Češka s rumunskými kořeny. Jejím snem vždy bylo napsat knihu, zároveň to po letité čtenářské praxi považovala za jednodušší, než to ve finále bylo. Debutovala Sociopatem v roce 2024.
Pojetí mě nadchlo. U spisovatelky vidím velký posun oproti prvotině, jak v jazykové, tak v narativní oblasti. Určitě je nutné vychytat syntaktické mouchy a doladit některá neobratná slovní spojení, ale další publikace si rozhodně nenechám ujít.
Závěrečné hodnocení 82 %
Konec si našel všechny postavy v této knize ve stejný okamžik. Byly ale připraveny, když přišel dřív, než čekaly? Smířila se Anna s tím, že nebude dokonalou matkou, a Marie, že lidem, jako je ona, se prostě dobré věci nedějí? Došlo Benovi, že bez otcových peněz by nepřežil, a Šarlotě, že není jedinou osobou na světě? Žijeme život s vědomím, že jednou skončí. Stejně jako v této knize. Někde v průběhu naší cesty na to zapomeneme, hrajeme si na nesmrtelné a doufáme… Nyní je na čase si to připomenout a rozmyslet si, jak chceme strávit krátké intermezzo před nevyhnutelným koncem, ve kterém stejně všichni umřou.
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2025
Žánr: Psychologický román
Počet stran: 304
Vazba: Vázaná s přebalem
Komentáře
Okomentovat