Recenze: VÍTEJ U NÁS, METUDE! (Vladislav Dolník)

Putování za dobrodružstvím a vírou po středověké Evropě

„To je ta alfabeta, kterou jsem sestavil. S ní se dají psát i slovanské hlásky," usmál se se špatně skrývanou hrdostí Konstantin. (str. 187)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jonatan Livingston.

Chci zakoupit tento titul!

V polovině devátého století na Velké Moravě staví kníže Rastislav kostely jako zběsilý, jen se mu nedostává biskupa k jejich vysvěcení. Zapeklitou situaci by mohl vyřešit papež v Římě, pokud by se uráčil zřídit moravské biskupství. A když ne on, tak to určitě udělá byzantský císař. Přemluvit ho má poselstvo, jehož členem je mladý Soběk, chlapec učenlivý, pohotový, vždy připravený zasáhnout ve vhodnou chvíli.

Publikací věnujících se tuzemským dějinám na sklonku prvního tisíciletí je jako šafránu. Krom fantasy ságy Vlčice si žádné nevybavuji, proto mě příjemně překvapilo, že existuje dokonce klasická historická beletrie Vítej u nás, Metude!, mapující šíření křesťanské věrouky v kraji za Českomoravskou vrchovinou.

Hlavní hrdina Soběbor, přezdívaný Soběk, je mladík, který si krátil čas hrou na vlastnoručně vyrobenou píšťalu. Kromě nesporného hudebního nadání se vyznačuje schopností v pravou chvíli pomoci a přispět radou tam, kde je potřeba. Není to žádný geroj, jen dokáže využít okolnosti ve svůj prospěch. Veskrze sympatickou ústřední dvojici doplňuje bijec Medvěd. Společně se vydávají nejprve na jihozápad, později na jihovýchod – a jak si jistě mnozí ze školních lavic pamatují, jejich mise za nalezením biskupa byla úspěšná.

Vítej u nás, Metude! tak vzhledem ke známým historickým faktům nenabízí překvapivé zvraty, místo toho zaujme jako evropské cestopisné vyprávění s popisem každodenního života ranně středověkého Slovana. Nechybí zákulisní intriky ani barvitá líčení vztahů a motivací. K rozšíření obzorů všech nesporně dojde.

Humor je decentní, leckdy vyvolá úsměv. Dolník podává kontext dobových událostí s lehkostí, vše působí přirozeně, nikoli školometsky. Zjevně přípravě věnoval velkou péči, škoda jen absence mapy. Usnadnila by sledování zvolené trasy – občas se v orientaci ztrácíme.

Charaktery v příběhu mluví osobitým jazykem, jenž je sice pochopitelný, ale vyžaduje jisté úsilí. Spisovná mluva přichází na řadu prakticky jen při latinských rozhovorech. I když to působí autenticky, stylizace, co má evokovat staroslověnštinu, spíš připomíná slovácký dialekt. Jakožto původem holka z Moravy problém nemám, avšak čeští čtenáři si možná dají práci navíc.

Představu o éře Velké Moravy dokreslují výrazné ilustrace doplňující dějovou linii. Nezachycují příliš mnoho detailů, jen naznačují dobovou atmosféru a podobu lidí té doby. Zvolená paleta zemních tlumených barev dobře navozuje středověký dojem. Stejně stylizovaná je i obálka. Dle mého názoru v záplavě novinek nejspíš zapadne – což je škoda. Oceňuji naopak přiložený lístek s dodatečnými korekcemi tiskových chyb. Tato někdejší běžná nakladatelská praxe dnes téměř vymizela.

Velmi přínosný je i poznámkový aparát. Někdy spolu postavy hovoří latinsky bez překladu. Ten nalezneme v závěru svazku – což výrazně usnadňuje porozumění. Pokud vás zajímá minulost a chtěli byste se v časové ose dostat i třeba za Oldřicha z Chlumu, doporučuji sáhnout po tomto titulu. Nabídne i přesnější historické reálie. Bude se jistě líbit milovníkům historických románů, co více než po senzaci a postelových hrátkách touží po pravdivěji vylíčených událostech. Navíc nabízí pohled na to, jak složité a nebezpečné bylo cestování, politické machinace a život sám o sobě.

Vladislav Dolník, vystudovaný biochemik, strávil osmnáct let v Ústavu analytické chemie ČSAV. Je spoluautorem odborné knihy Analytical Isotachophoresis (VCH Publishers 1988) a podílel se na vzniku osmi amerických patentů, dvou knižních kapitol a více než padesáti odborných recenzovaných publikací. Mezi jeho krásnou literaturu patří divadelní hra Vlak v 11.26 a titul Nevykládej mi pohádky!. Pokračování Soběkových osudů s názvem Kde máš bráchu, Metude? vyjde letos v říjnu.

Vítej u nás, Metude! se soustředí na období našich dějin, které zatím zůstává literárně ne zcela probádané. Takové počiny vítám s nadšením. Dolník zachytil danou epochu nejen zajímavě a živě, ale hlavně přesvědčivě – což se ne vždy podaří ani zkušeným autorům historických románů. Ví, kde jsou jeho slabiny (např. akční scény), a dokáže se jim elegantně vyhnout. Na pokračování se těším.

Závěrečné hodnocení: 75 %

Anotace: Kdo navrhl knížeti Rastislavovi, aby požádal papeže o zřízení velkomoravského biskupství? A kdo přesvědčil Rastislava, aby vyslal další poselstvo k byzantskému císaři? A kdo hned poznal a snažil se přesvědčit Konstantina, že hlaholice je moc složitá a měla by se zjednodušit? Odpovědí na všechny tyto otázky je jedno jméno: Soběbor řečený Soběk. Kluk z velkomoravského zapadákova kdesi u dnešní Líšně. Umí dělat píšťalky a také na ně hrát. Ale učí se rychle i jiné věci. Nejdůležitější ovšem nejspíš je, že umí být, podobně jako Forrest Gump nebo stoletý stařík, ve správnou chvíli na správném místě.

 

Nakladatelství: Jonathan Livingston

Rok vydání: 2023

Žánr: historický román

Počet stran: 240

Vazba: vázaná