Přelud, či realita?
To si nemyslím. Možná jsi se jen spletl ty. Možná sám nevíš, kam vlastně jedeš. Možná jsi ještě nepřišel na to, co od života chceš. Odpovědi jsou za červenými dveřmi, to dobře víš. Bohužel si ale nepamatuješ, co jsi mi tehdy slíbil v katakombách, že, Danieli. (str. 63)
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Filipu Drahokoupilovi.
Chci zakoupit tento titul!
Daniel měl vše, aby se mohl titulovat spokojeným člověkem; krásnou manželku Vanesu, čerstvě narozeného syna, hmotné statky i finančně dobře ohodnocené zaměstnání. Přesto čím dál častěji sahal po skleničce alkoholu, až mu nezůstalo zhola nic. Snad jen příslib, že na něj někde čeká jeho vysněná bludička, s níž bude šťastný a kompaktní. Prvním krokem je rozhodně skončit se závislostí. Podaří se mu opětovně nalézt uspokojení v každodennosti, nebo je odsouzen jako většina k alkoholiků k utápění se v (sebe)lítosti a hledání abstraktního a neuchopitelného štěstí?
Novela je koncipována do dvou velkých celků: Bludička v láhvi a Paradox bludnik. Následně dochází ke standardnímu členění do pojmenovaných kapitol, v nichž skáčeme do současnosti, minulosti i se retrospektivně ohlížíme. Otázkou zůstává, kdo je vypravěčem. Dalo by se předpokládat, že je jím hlavní aktér Daniel, nicméně použitý "er" pohled nastiňuje možnost další osoby, vyprávějící však vzpomínky někoho jiného. Současně je ve hře samotný protagonista, který se chce odosobnit, a proto využívá zvolenou formu a občas sklouzne k "ich". Chyba, nebo záměr? Definitivní rozhodnutí, k němuž se přikloníte nechám na vás.
archiv recenzentky
Krátké, emocionálně zbarvené věty pracují na bázi naturalistického vykreslení úpadku v kombinaci se slovanskou mystikou. Vyobrazení mytických bludiček lze interpretovat jako halucinace z nadměrného přísunu alkoholu, stejně tak jako fantasy prvek ozvláštňující realistický příběh ze života. Vnitřní promluvy, dialogy, záblesky minulosti i deníkové zápisky jsou odlišené kurzívou či rozdílným fontem písma. Text je veden převážně v obecné češtině, neobsahuje přímou řeč, zato hojné černobílé ilustrace z Ateliéru FD, jež v kontextu vytváří dojem grafického díla. Je dobré být pozorný a náležitě je sledovat, protože nejenže dotváří atmosféru, ale i dost napoví.
Jenomže polovina vydělaných peněz stejně skončila na benzínkách a večerkách, kam si potají chodíval pro alkohol, takže to bylo jaksi kontraproduktivní. Snažil se to ženě vynahrazovat víkendovými výlety, ale postupem času se začala práce i chlast přelévat do sobot a nedělí. Peněz bylo dost a času málo, a on neviděl, že rodinu vlastně pomalu ztrácí. Začal pít už ráno, budil se každý den přesně ve 3:33 a nervózně čekal, až se otevře trafika naproti, aby si mohl koupit vodku, než se žena vzbudí. Začal být podrážděný a roztěkaný. (str. 51)
Prostředí je veskrze prosté, byť nabízí zajímavé lokality. Zavítáte do Lebenstadského podzemí a spatříte ony osudné červené dveře, vinoucí se jako aluze celým dílem. Podstatnou část strávíte v psychiatrické léčebně s názvem Bludný Brod se specifickými léčebnými procedurami. V průběhu poznáte Danielovo dětství, školu i následnou realizaci v dospělosti. Zažil trauma, které se s ním táhne od útlého věku, nebo za oblibou v destilátech stojí shoda více drobných okolností?
Tempo se veze na poklidné vlně uvědomování si problému i snahu o vymanění se. Legenda o bludičkách lákajících na svou krásu, jež Němci zavírali a údajně jsou v podzemí dodnes, protíná a zároveň propojuje. Realita, fikce nebo jen čistá symbolika?
Po škole se poprvé opil s kamarádem Jardou, se kterým se jako obvykle vydali do skateparku v klášteře. Ovšem Lukáš si na něj počkal se svými šesti kamarády, a začali je nahánět po katakombách plných podivných hieroglyfů. Jeden z útočníků mu podrazil nohu, a po pádu si zlomil zápěstí a naštípnul kyčel. Vstal, hodil po Lukášovi prázdnou láhev, letmo zahlédl v odrazu skla tvář záhadné dívky a dal se na útěk. Následoval Jardu hlouběji do podzemí. Povzbuzení láhví vodky si řekli, že je dobrý nápad projít těmi dveřmi. (str. 17)
Na postavu Daniela pohlížíme z různých úhlů, avšak nelze říct, že bychom dostali více objektivních názorů, takže řadu okolností mu můžeme věřit, ale také nemusíme. Vnímáme jeho touhy, vnitřní boje i posedlost ženou skrývající se v odrazu lahve. Nastane s koncem detoxu nový život, či se vrátí do zajetých kolejí?
archiv recenzentky
Bohužel vzhledem k útlosti titulu se zde vyskytuje dost nepřesností: od ryze pravopisných (jednoduší, milné představy, disfunkční) po chyby v interpunkci, špatném skloňování a nadbytku zájmen. Diskutabilní se jeví znázorněné prostředí ozdravovny. Sanatorium je dost specifické, poněvadž v reálné léčbě neznám pojem oddělení edukace, antiblud (myšleno antabus) není antihypnotikum a strava č. 3 je racionální, nikoliv játra šetřící. I v případě zahrnutí fantasy prvků by měl být zohledněn logický aspekt. Některým čtenářům mohou vadit časté rekapitulace, v nichž se doslovně opakují celé pasáže. Autorova snaha o umělecký sloh padá na nezkušenosti, vytrácí se přirozenost a do popředí vystupují nedostatky.
Jediným způsobem, jak se dostat blíže k paní primářce, bylo začít chodit na zpívánky. Byl to její oblíbený způsob psychoterapie a každou neděli chodila pět spolu s pacienty. Daniel nebyl žádný zpěvák a měl problém před lidmi mluvit natož zpívat. Další problém byl, dostat se do její kanceláře s klíči. Musel ji nějak přesvědčit, že potřebuje nasadit antablud, antihypnotikum, které má jako vedlejší účinek odbourání enzymu, který likviduje alkohol v lidském těle. Když ho začne brát, už se nikdy nesmí napít, jinak by mu selhaly játra. To pro něj nebyla žádná oběť, protože s chlastem už začínat znovu nehodlal. O primářce bylo všeobecně známo, že důvěřuje pacientům užívajícím antablud, protože pro ty je abstinence poslední možné východisko. (str. 96)
Volání bludiček spojuje legendu a psychiatrický pocitníček. Grafické znázornění, jež je chloubou, naplno nevynikne kvůli pdf, což pro čtečky není zrovna nejpřístupnější formát. Je abstinence dar nebo prokletí? Podaří se Danielovi odrazit ode dna a naplnit své skutečné potřeby? Paralela s pohádkami a symbolika zaujme nenáročné publikum zajímající se o téma duševního zdraví a závislosti. Nicméně nečekejte nic víc než jeden z mnoha deníků léčících se.
Filip Drahokoupil je údajně autorem scénářů, povídek, fantasy literatury a písňových textů. Pro nedostatečné informace nemohu tato tvrzení relevantně potvrdit.
Počin mající slušně nakročeno, avšak padající na zbytečném opakování, recyklací motivů a hrubých chybách. Nezvládnutou literární formu nevykompenzuje ani pěkná atmosféra. Chybí výrazná redaktorská a korektorská práce. Vhodnější by bylo zapracování do intenzivní a úderné povídky než umělé natahování do novely a tvářící se, že se jedná o kreativitu. Veskrze zklamání.
Závěrečné hodnocení: 58 %
Sanatorium v Bludném Brodu, místo, kde Daniel prožije osudovou romanci i cestu k vykoupení. Slovanské legendy ožívají v temných zákoutích léčebny s pochybnými metodami.
Nakladatelství: Martin Koláček – E-knihy jedou
Ilustrace: Ateliér FD
Rok vydání: 2025
Žánr: psychologická mysteriózní novela
Počet stran: 164
Formát: pdf
Komentáře
Okomentovat