Dva obyvatelé jednoho bytu
Byla nervózní. Nejspíš proto si všechno tak prohlížela, aby to zakryla. A já jsem si trochu prohlížel ji: tmavý vlasy stažený do culíku, pár pramenů volně zastrčených za uchem, v boltci nejspíš umělá perla. Nebyla namalovaná, anebo jenom tak, že to nebylo vidět. Slušná holka, ani hezká, ani škaredá, nejspíš chytrá. Nehledal jsem podnájemnici s výhodami, takže mi to mohlo být šumák, jak vypadá, ale žádnou nánu jsem doma nechtěl. (str. 24, část Daniel)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.
Chci zakoupit tento titul!
Román přináší příběh optikou dvou ústředních postav. Unikátní je v tom, že má dvoustranné vydání a čtenář si sám rozhodne, jestli se nejdříve pustí do vyprávění osamělého Daniela (autor Jan Němec), který už trochu zahořkl nad lidskými poměry a topí se ve svém vlastním světě dat a nepochopení, nebo jestli začne u Zuzany (autorka Jana Šrámková). Ta je matka samoživitelka, jež se odhodlala opustit nešťastné manželství a stojí kvůli tomu na pokraji finanční i osobní krize. Texty jsou rozmístěny tak, že jedna polovina začíná z jedné strany, další z opačné, což vytváří unikátní vícevrstevnou konstrukci. To, jakým oddílem začneme, zásadně ovlivní pohled na druhého aktéra.
Spisovatelé mají odlišný způsob psaní, a přitom na sebe stejně dokáží navázat a styly propojit, například oba sahají do kategorie nespisovné češtiny. Jan Němec používá květnatý jazyk bohatý na metafory a přirovnání, ústředního hrdinu nechává hodně přemýšlet a nimrat se v minulosti. Hlubové úvahy jsou ale v některých pasážích až příliš dlouhé a mají tendenci brzdit vývoj událostí. Jana Šrámková oproti tomu využívá přímosti a otevřenosti, i tak ale její stylizace vyznívá s užíváním rozsáhlých souvětí lehce poetičtěji. Unikátní čtenářský zážitek je schopen být povýšen, pokud věnujeme pozornost rozdílům mezi mužským a ženským vypravěčem.
Jako by nestačilo, že nám vlastní minulost posloužila k tomu, aby z nás někoho udělala. Jsme vlastní minulost v kostce. Jenže nám to nedá a potřebujeme tou kostkou pořád kutálet. Prohlížet si ji, potěžkávat, zkoušet, kolik padne. Kdo jsi, víš totiž jen ty sám. (str. 51 - část Zuzana)
Oba hlavní protagonisté mají jasně vyznačené charakteristické rysy a jejich psychologie během celého děje skvěle funguje.
Daniel je na první pohled intelektuál žijící čísly, zvyklý vše si v hlavě analyzovat a rozpracovat na příčiny a důsledky. Na svět se dívá očima plnýma cynismu a snesitelné míry ironie. Vypadá uzavřeně a v jeho nitru se po smrti otce začínají rozbíhat pocity osamělosti a prázdnoty. Může působit v určitých situacích jako snílek, před lidmi si ovšem úspěšně nasazuje masku racionality, již odhazuje jen před nejbližšími.
Zuzana příchodem na scénu oživuje Danielovu nudnou každodennost. Na rozdíl od mužského protějšku ji přemýšlení ovládá pouze do určité sféry únosnosti, mnohem více ji vystihuje empatie a mateřská něžnost. Vzhledem k péči o syna stojí pevně na zemi, má sny a touhy, ale největší prioritou pro ni zůstává blaho jediného dítěte.
Spolubydlící se v bytě setkají pouze párkrát, nejčastěji spolu komunikují skrze ručně psané originální vzkazy a vytváří si tak vlastní typ pouta. Každý obývá ten samý prostor, ale jinak, a je to právě kontrast mezi Danielovou hlavou a Zuzaniným srdcem, jenž vytváří střet odlišného prožívání vnějších podnětů. Určitému profilu jedinců by mohlo vadit, že právě tělesná stránka propojení zůstává tak trochu nenaplněna a že se nemá kam rozvíjet. Životní osudy postav odrážejí existencionální nejistoty, potřebu milovat i cítit bezpečí uvnitř rodinného zázemí. Hlavním tématem je samota a mezilidské vztahy popsané z rozdílných perspektiv.
Fyzické vydání zaujme na první pohled. Viditelné rozdělení na dvě poloviny podněcuje čtenářovu pozornost a aktivitu. Pokud však publikum očekává spíše ucelený a plynoucí narativ, Byt nebude správnou volbou. Naopak ti, co vyhledávají literární experimenty a inovace se společenským tématem, budou spokojeni.
Asi dva měsíce před smrtí se mi otec v jedný výměně názorů svěřil, že jeho láska tu vždycky byla. To jenom já jsem si ji nevzal. Proč by mi ji dával? Jestliže je láska to nejcennější, nemůže se přece rozdávat jen tak, vysvětloval. (str. 13 - část Daniel)
Jan Němec je český spisovatel a novinář, od roku 2022 zastává funkci šéfredaktora literárního měsíčníku Host. Z jeho pera vzešly Dějiny světla, za něž v roce 2014 obdržel Cenu Evropské unie za literaturu, a autofikční Možnosti milostného románu.
Jana Šrámková je česká spisovatelka a scenáristka, která na sebe upozornila prvotinou, novelou Hruškadóttir (2008), za niž získala Cenu Jiřího Ortena. Věnuje se psaní pro děti, její knihy získaly ocenění Zlatá stuha, Kniha mého srdce, za knihu Fánek hvězdoplavec získala roku 2023 cenu Magnesia litera.
Za mě je Byt skvělý počin, který na české půdě chyběl. Snaha zbourat tradiční způsoby vyprávění vyšla skvěle a vzniklo z toho dílo, jež si zaslouží pozornost. Musím se přiznat, že Danielova část mě bavila o dost více, četla jsem ji jako první a i u mě platí, že jsem se pak na následující vývoj událostí dívala zaujatýma očima.
Závěrečné hodnocení: 85 %
Komentáře
Okomentovat