Zapomenuté osudy lidí, jejichž kořeny vytrhala historie 20. století
V těchto kopcích platí jen zákony hor a těm je jedno, odkud jsi sem přišel. Němec, Čech, Žid… na jazyce ani víře nezáleží, vždycky to bylo místo vyhnanců, těch nikým nechtěných, osudem i přírodou vyděděných, kteří tu našli společný domov.
„Zapomněli na nás,“ tak to děda Wenzel často říká malému Lojzimu, tomu nejmladšímu z houfu vnoučat, který poslouchá jeho příběhy z dávných časů s pusou otevřenou a očima velkýma jako lesní tůně. „A díky Bohu, že zapomněli, Lojzi. Díky Bohu. On by každý chtěl žít v ráji. Jen o něm naštěstí neví.“ (str. 65-66)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.
Chci zakoupit tento titul!
Úvodní předmluva rozkrývá motivaci vzniku povídkové sbírky – snahu o narovnání minulosti. Věrnost pravdě. Již tato pasáž se pěkně čte a vyprávěním o zamlčených nešťastných změnách mezi rozpadem Rakouska-Uherska a koncem druhé světové války naladí čtenáře na následné texty. Ty jsou od sebe dělené tmavě modrými stránkami, shodnými s tónem ilustrací. Dotváří propracovaný dojem z díla a zároveň se dobře orientujete, pokud vám vypadne záložka. Po dočtení si uděláte věrnější obrázek o průběhu vzniku české země či o dalekosáhlých křivdách a lépe pochopíte duši našeho národa. Dost možná vás zamrzí, že nepokračuje dál a dozvuky si ponesete ještě dlouho s sebou.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Jednotlivé příspěvky:
Zákupy-Sarajevo (Jaroslav Rudiš, držitel ocenění Jiřího Ortena za Nebe pod Berlínem, německé Ceny literárních domů, Chamisso-Preis/Hellerau, tvůrce komiksu Alois Nebel)
Statické útržky rozhovoru mezi dvěma kamarády, pracujícími společně na železnici. Točí se okolo atentátu v Sarajevu a Františka Ferdinanda d'Este. Děj z doby začátku první světové války je proložen vzpomínkami samotného spisovatele. Jeho dědeček je totiž jedním z těchto dvou přátel, Čecha a Němce, s nimiž následný vývoj podle toho i naložily. Nejspíš je dobře, že dílo otevírá, protože je ze všech nejméně expresivní, byť literární forma je zvolena zajímavě. Hodila by se však spíše jako scénář herecké či filmové etudy.
Och Gott, to je ale Haluz (Petra Dvořáková, držitelka ceny Magnesia Litera za Proměněné sny, Zlatá stuha za Julie mezi slovy, Audiokniha roku 2019 – Dědina –, Kniha roku v oblasti umělecká próza – Vrány)
Hrdina pochází z důležité rodiny žijící ve Znojmě a otec jej nutí se zapojit do aktivit německo-českého okrášlovacího spolku. Snahy utvářet okolní prostředí a udržovat vztahy mezi oběma národnostmi, žijícími vedle sebe. To, co vypadá jako pruda, se ale rychle změní v nevídané příležitosti pro pubertálního synka a jeho první, dosti bizarní intimní prožitky, kterými rodičům doslova vyrazí dech. Autentické, vtipné, šťavnaté, se zajímavým vývojem. Pěkná kombinace bloudění mezi vnitřním dialogem, adolescentními představami a vnějším děním.
S křížkem po funuse (Petra Klabouchová, držitelka ceny Johanna Steinbrenera – Prameny Vltavy –, nominantka Magnesie Litery – Ingnis fatuus)
Blíží se konec života dědy Wenzela a kolem něj se rojí útržky zážitků, které ho během časů potkaly. Nechybí jedna hodně dramatická situace, v jejímž nástinu je jasně znát dramatický talent Petry Klabouchové, díky kterému se stal bestsellerem román Ignis Fatuus, za nějž byla nominována na Magnesii Literu. Spisovatelka má autentický způsob vyjadřování, nebojí se silných negativních emocí, ale zároveň je dokáže obdivuhodně spojit s nostalgií a ryzí krásou prostého života. Poutavě vykresluje drsnou náturu, podivné zvyklosti i poetické okamžiky šumavských horalů.
Hlasy Jara (Marie Hajdová, redaktorka a autorka publikace Jeřabinový dům)
Citlivý mládenec z německé komunity pracuje jako číšník ve výstavní restauraci, jež je středobodem místního společenského a kulturního dění. Hoch nesměle prožívá první lásku, kterou ale přetne jeho rodina vlastními plány. Mladíkova cesta se nadále bude odvíjet zcela jinde a jinak. Poetický obrázek a pohled do zašlých dob. Okénko do duše jemného jinocha, jenž to nemá kvůli vlastní povaze moc jednoduché.
Kamarádi (Leoš Kyša, píše pod pseudonymem František Kotleta a je českým fenoménem v žánru sci-fi a fantasy)
Silné povídání o honu vysloužilých legionářů na bývalého velitele, jenž se vlivem politických událostí po konci první světové války ocitl na opačné straně barikády. Ukazuje sílu odporu německého obyvatelstva žijícího na našem území, kterých se nikdo neptal na to, zda chtějí být součástí nové Československé republiky. Stala se z nich utlačovaná menšina (byť tvořili jednu třetinu obyvatel), jíž byly rušeny školy, zabavován majetek a stala se objektem vylévání frustrace Čechů za útlak z dob Rakouska-Uherska. Akční vyprávění prošpikované válečnými záblesky, v příjemném tempu, s umně zpracovaným dramatickým závěrem.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Mandl (Jakuba Katalpa, držitelka cen Josefa Škvoreckého či Česká kniha a nominantka Magnesie Litery za Němce)
Drama vysloužilého legionáře, který si z italské fronty odnesl kromě jizev i posttraumatickou stresovou poruchu. Jeho noční můra zatím spí a on doufá, že válku nechal dávno a hodně daleko za sebou. Ta se však připlíží až za ním, do malého ráje, kde prožil dětství a chtěl si užít klidné stáří. Otevře stará zranění na duši i na těle, ubírá mu na klidu i zdravém rozumu a nutí k myšlenkám na něco strašlivého. Text skvěle pracuje se stupňujícím napětím i nevyhnutelnou katarzí. Nebere si servítky a jde až za hranu toho, co čtenář předpokládá.
Elbemann (Michal Vrba, nominant Magnesie Litery za Kolem Jakuba)
Představuje tichého podivína. Kdysi přišel z hor do labské oblasti, ale řeku si zamiloval, naučil se jí rozumět a získat si díky ní živobytí. Jeho bytí se pohybuje mezi vodním tokem a milovanou ženou, jíž trápí krutá diagnóza a Elbemann o obě své lásky nakonec přijde. Jazyk zdařile proniká do světa vyděděnce, introvertního pavouka, kterému svět okolo moc nerozumí. On sám přesto budí sympatie. Vývoj příběhu je poutavý, konec by si nicméně zasloužil větší péči, protože nezúročuje potenciál tragičnosti a dopadu na mužovu existenci. Působí netečně.
Moje budoucnost (Michaela Klevisová, dvojnásobná držitelka ceny Jiřího Marka za Kroky vraha a Dům na samotě)
Česká dívka žije v krásné vile na Berounsku s dobře situovanými rodiči. Ti mají jasné představy o dceřině budoucnosti. Mladistvé citové vzplanutí hlavní představitelky jim ale brzy udělá čáru přes rozpočet. Děvče se touží od ovládající rodiny emancipovat, a proto odejde za láskou do Sudet, kde narazí na tvrdé vystřízlivění. Bez služebných, rodinného bohatství, přátel, opory nebo znalostí, jak v chudých horách hospodařit vlastními silami, se potýká s existenční, sociální a vztahovou nejistotou. A za hranicemi číhá ještě větší nebezpečí, které občas probleskuje v podobě pásek s hákovými kříži na rukou chlapců, co se netají opovržlivým chováním k české sousedce. Je obdivuhodné, že se Michaele Klevisové tak pestrá historka vešla do krátkého formátu. Osobité vnitřní prožívání protagonistky, její předtuchy, okolí i historická doba jsou popsány velmi věrně a zanechávají hluboké dojmy.
Bukanýři Šumavy aneb bezejmennej klub Mladýho hlasatele (David Jan Žák, mezinárodně uznávaný básník, napsal bestseller Návrat krále Šumavy, na jehož motivy vznikl komiks a seriál)
Roztomilé dobrodružství z Prachatic, představující tři malé hochy, nerozlučné kamarády. Žida, Němce a Čecha, kteří si užívají bezstarostné dětství, aniž by tušili, jak nemilosrdně je osud během pár let rozdělí. Teď si však ještě mohou hrát na Indiány a dobrodruhy nad Mladým hlasatelem a dobývat svět, který se už tak brzy krutě změní. Jan Žák mistrně pronikl do dětského uvažování, v němž se zdánlivě banální problém stává bezvýchodným a hlavní hrdina se do něj postupně zamotává. Vyprávění je hravé, velmi věrně popsány chlapecké eskapády, zajímavá práce s nářečím.
Čas raků (Kateřina Tučková, držitelka ceny Magnesia Litera – Žítkovské bohyně –, ceny za svobodu, demokracii a lidská práva, státní ceny za literaturu a Kniha roku za Bílou vodu)
Vypravěčem je invalidní stařec, původně z vinic na jižní Moravě. Čtenáře vezme do dětství, kdy lovil raky a provinil se proti řece Thaye (Dyje). Prožijete napětí stupňující se před připojením Sudet k Německu, tvrdý odsun německé menšiny po ukončení druhé světové války. Muž během konfliktu narukuje a vrátí se jako invalida. Od té doby jako by nic nebylo tak, jak mělo. Žije s pocitem, že o všechno přišel, ve všem selhal. Na stará kolena se zatrpklý vydá do svého rodiště, které mezitím pohltila nádrž Nové Mlýny. Vrací se, aby splatil jeden osudový dluh, postavil se tváří v tvář minulosti a snad si s ní i srovnal účty. Jedno z nejsilnějších vyprávění, co se týče reflektivního pohledu na složitost našich dějin a to, jaké šrámy to v mnoha lidech zanechalo. Hrdina je nesympatický jedovatý stařec, a přesto budí soucit a lítost. Antalogii dokonale uzavírá.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Zmíněná literární jména nabízí příslib, který je v díle uspokojivě proměněn do originálních a pestře po sobě jdoucích částí, z nichž ani jedna se námětově nedubluje. Kromě náhledu do dramat i všedních dní dob minulých si tak můžete užít i rukopis velikánů aktuální české literární scény.
Na obálce najdete obrázek Jaromíra 99 (držitel ocenění Evropské filmové akademie – filmový komiks Alois Nebel – a ceny Muriel – komiks Bomber), jehož kresby najdete také u jednotlivých kapitol. Vizuál je v béžovo-modrém stylu a hezky dokresluje atmosféru zahalených historek, které často bývají spíše dojmové a mlhavé, jejich obrysy se ztrácí, jakoby zaprášené časem. Přes ilustraci na titulní straně jsou navíc vlisované tvary mapek sudetských oblastí, což vypadá dobře a je to i příjemné na dotyk.
Sudety: Ztracený ráj doporučuji všem, koho baví poutavé lidské osudy, historie a rádi se obeznámí i s jejími méně známými stránkami. Možná že pak vaše oblíbená místa, třeba pro dovolenou nebo rodiště babičky, dostanou ve vašich očích zcela jinou podobu.
Subjektivní názor: Sbírka je díky kolektivu přispěvatelů pestrá a poskytuje širokou škálu pohledů, práci s jazykem a emocemi. Neubráníte se tomu, že některé oddíly vás doslova vtáhnou a jiné budou trochu méně poutavé. Titul jako takový ale považuji za špičku tuzemské literární tvorby a pokládám ho za velmi vydařený počin – ať již po tematické, textové, či vizuální stránce.
Závěrečné hodnocení: 90 %
Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. O válce a následném vyrovnání účtů toho bylo napsáno už mnoho. Co se však odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářů Mladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím… Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí.
Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastu „Přepište dějiny“.
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2025
Žánr: historické povídky
Počet stran: 328
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat