Drama, emoce a láska
„Beny, pojď, už musíme jít,“ pobídla žena kluka. Chlapec se nehnul ani o píď, jako by její výzvu nejdřív neslyšel, a dál chránil deštníkem toho maličkého černobílého tvora. Potom na svou mámu upřel smutný, prosebný výraz. „Neboj, schová se pak někam, kde je sucho. Nemusíš se bát,“ utěšovala ho. (str. 12)
Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.
„Beny, pojď, už musíme jít,“ pobídla žena kluka.
Chlapec se nehnul ani o píď, jako by její výzvu nejdřív neslyšel, a dál chránil deštníkem toho maličkého černobílého tvora. Potom na svou mámu upřel smutný, prosebný výraz.
„Neboj, schová se pak někam, kde je sucho. Nemusíš se bát,“ utěšovala ho. (str. 12)
Český spisovatel Aleš Novotný se na scéně poprvé objevil v roce 2019 s debutem Pamatuj na smrt. Od té doby se jeho emotivní díla stala populárními mezi fanoušky dojemných romancí a dramat s thrillerovými prvky. Specializuje se na literaturu pro dospívající, kam spadá i recenzovaná novinka.
Od první chvíle je zvláštní už díky svému vypravování. Nejedná se o celistvý příběh, ale naopak o několik úryvků z různých let, od listopadu 1994 do téhož měsíce 2014. Spisovatel vás na 254 stranách provede dvaceti roky, kdy se dočtete o nejpodstatnějších milnících hrdinů. Bohužel však kvůli tomu čtení působí poněkud nataženě a necelistvě, jelikož autor témata nakousne a u další kapitoly se zas věnuje jiným. Navíc tím utrpěl i koncept, který se jeví méně propracovaně. První kapitoly ke všemu představují zážitky z různého věku, tedy od školkového přes dětství až po dospívání, jenže styl psaní je stále stejný.
Novotný nepřizpůsobil vypravování stáří, proto první část nepůsobí autenticky. Popisy jsou sice květnaté a atmosférické, ale žel bohu ne vždy vhodné, s ohledem na zmíněný věk nebo probíhající drama. Někdy se může čtenář zastavit i nad metaforami, které v rámci žánru působí trochu zvláštně, někdy možná až nevhodně.
Miky žije na vesnici se svou rodinou a životem ho provází vzpomínka na malého chlapce, který se choulil pod deštníkem a sledoval kotě, zatímco se ho matka snažila přimět, aby šel s ní. Proč je zrovna tato událost důležitá? To se dozvíte až na závěr... Miky během dospívání zjistí, že je gay. Pochopí to zejména díky jedné noci ve stanu s nejlepším přítelem, kdy se téměř stane něco nečekaného. A když jeho kamarád odjede, nemá možnost to s nikým probrat a potýká se s coming outem sám.
Benny musí odjet s rodiči do Plzně, kde zažívá životní zkoušky, a když se vrací, opět se setkává s Mikulášem. Poměrně rychle se tito dva spřátelí, a co víc, dají se dohromady, protože je to k sobě velmi táhne. V důsledku na zrychlený děj, kdy se Novotný snažil představit v časové smyčce to nejpodstatnější, však vyprchalo jiskření. Těch nejsladších chvil, než se dva dají dohromady, je bohužel poměrně málo a napětí skoro nestihne zapůsobit. Najednou jsou spolu a prožívají zvláštní, poměrně dramatický, dá se říct až toxický vztah, v němž není nouze ani o vzrušující scény. Nejedná se přímo o erotický román, ale na své si milovníci romancí jistě přijdou.
Aleš Novotný je známý emotivními náměty, ani nyní vás o ně neochudil. Ovšem jsou víceméně pouze zmíněná a pak se pokračuje k dalším. Kvůli tomu působí vcelku povrchně a vlastně nemají ani možnost zasáhnout, jako to bývá v jeho jiných publikacích.
Na většinu vedlejších postav nemáte prostor si ani zvyknout, jelikož dění se točí především kolem ústředního páru, a když se přece jen objeví a stane se jim nějaká katastrofa, emoce jsou sotva znatelné. Škoda tolika dobrých témat – méně by v tomto případě bylo více. Mezi zmíněné motivy patří převážně homofobie, která sahá nejvíce do hloubky, vztahové a rodinné problémy, alkoholismus, mezilidské vztahy, šikana, smrt, autismus, osamělost, život seniorů atd.
V závěru vás sice čeká překvapení, ale jelikož je celý příběh poměrně povrchní, závěrečná působivost nemá takovou sílu, jakou by mohla mít, kdyby byl koncept propracovanější. Takhle můžete mít pocit, že jste sice měli možnost přečíst si romantickou jednohubku, nicméně hodně, hodně prostou.
Od první chvíle je velmi nenáročná oddechovka, která se čte sama a není třeba u ní příliš přemýšlet. Potěší, zabaví, představí dva zajímavé hrdiny, ale zřejmě vás nezasáhne tolik jako jiné tituly, jimiž si nás Aleš Novotný získal.
Já jsem se na knížku hodně těšila. Autorovu tvorbu mám ráda, obvykle mě dokáže dojmout a zasáhnout, ale tady to takové nebylo. Mrzelo mě, že se zde sice setkává spousta atraktivních motivů, ale než stihly vyklíčit a rozrůst se, tak Novotný zmiňoval zas něco jiného a vlastně se z nich staly opravdu jen povrchní zmínky, které neměly šanci se mě nijak dotknout. Konec je výtečný, ale jelikož celkové uchopení je vskutku dost jednoduché, neměl takovou sílu. Mám dojem, že mi tvůrce předložil kostru příběhu, který měl v úmyslu teprve promyšleně sepsat a udělat z něj hodnotný román. Nový styl psaní mi nevadil, ale jako by s ním Novotný neuměl pracovat. Zkrátka nic pro náročnější publikum.
Závěrečné hodnocení: 62 %
I když jsou Miky a Beny povahově naprosto odlišní, už od dětství je spojuje výjimečné přátelství. Svěřují si navzájem svá největší tajemství a vědí, že u toho druhého vždycky najdou porozumění. Spřízněnost jejich duší nabere nový význam v pubertě. Stačí jedna osudová noc ve stanu, aby si uvědomili, že je mezi nimi něco víc než jen pouhé přátelství. Než se ale kluci stihnou s novými pocity nějak popasovat, Benyho rodina se odstěhuje.
Po několika letech se oba mladíci znovu setkají. Dokážou ale navázat tam, kde přestali? Nebo se propast mezi nimi rozevřela natolik, že neexistuje most, který by ji dokázal překlenout.
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2025
Žánr: romance
Počet stran: 256
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat