Ztráta poloviny duše
Horko nepolevovalo, ani když se nad kemp u Soumarského mostu snes soumrak. Slunce zapadlo, ale nebe ještě stále oranžově hořelo. Černé obrysy lesa vypadaly, jako by hrály na jeho pozadí stínové divadlo. (str. 223)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Třetí pokračování volné trilogie přivádí hlavní hrdinku Šárku do nelehké situace. Manžel Ivan zemřel a ona se musí vyrovnat nejen s jeho nenadálým odchodem, ale i náhlou rolí matky samoživitelky. Amálka se na svět dívá nezkaženou dětskou dušičkou a se smrtí milovaného tatínka se vyrovnává po svém. Šárka se rozhodne pro radikální řež, opustí vír velkoměsta a odstěhuje se na šumavskou samotu. Klidný kraj blízko Tichého potoka skrývá mnohá tajemství a tamní obyvatelé jsou na první pohled stejní jako jejich domovina, nevlídní a uzavření. Povede se Šárce najít znovu kousek štěstí?
Mezi druhým a třetím dílem je sedmiletá proluka. Šárka vstoupila do klubu čtyřicátnic, je úspěšnou spisovatelkou. Po boku staršího muže se naučila žít o dost klidněji, než je ve čtyřiceti běžné. S Ivanem je dělily dvě generace. Cítí se neukotvená, osamělá a neuvěřitelně smutná. Lze číst i bez znalosti předchozích knih, ovšem ubralo by to na čtenářském zážitku. Kladem je psychologický vývoj protagonistky – z mladé ztřeštěné holčiny se stala ženou. Zklidnila se, ale pořád zůstala mladistvě zvídavá. Ovšem v Ovečkách a vlcích ji na čas opouští kousavý humor i pověstný sarkasmus.
Někomu by mohla vadit první třetina nesoucí se převážně na temnější vlně, ale vzhledem k událostem si o to děj říká. Komediální prvky jsou nahrazeny melodramatickými. Převažuje hovorová čeština s občasným výskytem vulgarismů v dialozích, dodávajících na autenticitě. Nepřijdeme ani o efektní metafory, které vévodí stylu autorky spolu s propracovanou stylistikou. Užitá er-forma střídá optiku Šárky a jejího kamaráda Honzy Chrousta.
Oblíbená postava Honzy Chrousta dostává více prostoru než dříve. Svérázný středoškolský učitel, jenž pro ostřejší výrazivo nechodí daleko, si neláme hlavu s názorem ostatních a prochází zajímavým vývojem. Smrt blízkého přítele ho uvrhne do vzduchoprázdna. Chroustovy filozofické úvahy o smyslu bytí jsou nosným pilířem vyprávění a nutí k zamyšlení o vlastních nastavených prioritách. Herzogová se dotýká kombinace krize středního věku s existenční.
V Ovečkách a vlcích není o nové a zajímavé charaktery nouze. Prostořeká spisovatelka erotických románů Betty leckomu poloze na nervy nemorální zálibou v sexu s ženáči. Působí poněkud lacině a tvoří protipól k romantické Šárce. Ivanova a Šárčina dcera Amálka zdědila po rodičích básnické střevo a přemýšlivou povahu, což způsobuje mamince vtipné karamboly. Tajemná Romka Josefa se raději naučila být neviditelnou a Farář Kamínek si oblíbil botanická přirovnání i platonické lásky. Muži jsou vykresleni jako Šumava, nehostinní a tvrdí. Zádumčivý Vlčák ukrývá za tvrdou slupkou bolest. Kovboj Roman zase při hájení zájmů dokáže jít přes mrtvoly.
Všichni se celej život někam vracíme. Vracíme se domů, ať už to znamená cokoliv. Pro každýho do může bejt něco jinýho. Můj táta se celej život vracel k chlastu namísto toho, aby se vrátil k nám. I díky němu jsem vlastně pochopil, kam se mám vrátit já. Tenhle vlak domů měl sakra velký zpoždění. (str. 281)
Neotřelou edukativní příležitostí jsou nejen střípky ze Slovanské mytologie, ale i historické konotace. Například zmínka o Údolí smrti, kde stojí památník Bohumila Hasila, bratra Krále Šumavy. Věnovat čas kvalitním rešerším se vyplatilo.
Herzogová se pokusila s citlivostí sobě vlastní zpracovat tísnivé téma smrti, truchlení a hledání sebe sama po prožitém traumatu. Rovněž se jí podařilo zakomponovat stále více skloňovanou duševní hygienu. Každý z nás se někdy může ocitnout v období, kdy potřebuje odbornou pomoc. Přestože máme co dočinění s oddychovou beletrií, ukrývá neskutečný přesah. Po dočtení budete usilovně mačkat v koutcích slzy dojetí. V rámci žánru se jedná o špičku na tuzemské scéně.
Doporučuji všem, již mají rádi současnou literaturu k relaxaci, ovšem takovou, která vámi zarezonuje – i za pár let si s nostalgií vzpomenete na Šárčinu cestu. Skrytým poselstvím je naděje, jež umírá poslední.
Plzeňská rodačka Tereza Herzogová debutovala v roce 2018 sbírkou povídek Hospoda u Konce světa, získala za ni čestné uznání v soutěži o Cenu Bohumila Polana. Následoval soubor Indiánské léto (2020) a romány Schovávaná (2022) a Tichá pošta (2024).
Tentokrát se příběh zaobíral smutnějšími tématy, ovšem i žal a ztráta blízké osoby patří k životu. Po dočtení mi na rtech zůstal úsměv a završení Šárčiných trampot kvituji s nadšením.
Závěrečné hodnocení: 90 %
Na dně smutku čeká šance na lásku
Když člověku zemře polovina duše, zbývají mu dvě možnosti – buď se zastavit, nebo jít dál. Šárka se rozhodne pro druhou variantu a spolu se sedmiletou dcerou a psem se přestěhuje z města na šumavskou samotu u česko-německých hranic. Doufá, že nový začátek v romantické divočině jí pomůže vyrovnat se s odchodem manžela. Brzy však zjišťuje, že tahle krajina vlků není pro bojácné ovečky a že stará chalupa, nevraživí starousedlíci a tajemné šumavské hvozdy budou pro osamělou ženskou přece jen tvrdý oříšek...
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2025
Žánr: společenský román
Počet stran: 328
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat