Každý má právo na bolest
Na počátku této knihy stálo období, kdy se zhroutila moje pečlivě budovaná identita „holky, co všechno zvládne.“ (str. 11)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Ze studie, kterou ve spolupráci s Českou školní inspekcí provedl v roce 2024 Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), vyplynulo, že se psychické zdraví mladých lidí zhoršuje, mentální problémy narůstají a kapacity psychiatrických zařízení se ztenčují. Vzhledem k aktuální situaci ve světě lze předpokládat, že potřeba otevřeně hovořit o těchto tématech bude sílit, a právě proto vznikla tato kniha. Aby lidé s podobnými obtížemi měli místo, kde najít pochopení či nasměrování k tomu, jak o svých potížích nahlas mluvit.
Jako by mě opustila všechna síla přináší devět rozhovorů se známými osobnostmi, do jejichž psychiky zasáhly různé diagnózy. A kdo jiný by je měl vyzpovídat než Linda Bartošová – žena, která si prošla složitým pracovním vyhořením. Respondenti byli vybráni napříč generacemi a na základě subjektivních preferencí Bartošové. Nejmladší a nejstarší zúčastněné od sebe dělí něco málo přes třicet let. Dialogy jsou podnětné a nepředstírané. Při čtení tedy narazíte na osoby se zranitelností, jež vám možná bude v mnoha ohledech známá.
Každému z nás může být někdy špatně, každému z nás se může přihodit něco, co zcela změní dosavadní prožívání situací a vjemů. Anebo se nic takového přihodit nemusí. (str. 15)
Hana Řičicová, první dotazovaná, je novinářka, publicistka a akademička. Popisuje začátky panické poruchy a zkušenost s denním stacionářem, kam docházela na skupinové terapie. Za největší přínos považuji část věnovanou medikaci, kde Řičicová vyzdvihává pozitiva, zejména v počátcích léčby.
Druhá v pořadí, herečka Klára Trojanová, aktuálně vstoupila do nové životní etapy s vědomím cesty, jež ji sem dovedla. Vždycky byla rodičem vydávajícím velkou energii a snahu, aby vše – nejen okolo domácnosti – zvládla, až se to odrazilo na psychické stránce. Ve vyprávění se kromě stavů těžkých depresí dotýká i tematiky rozvodu a rodičovství, což by mohlo oslovit značnou skupinu čtenářů.
Svět je ale tak vyhrocenej, že je potřeba si udělat odstup. Ne že bych věci neprožívala, ale není možný trpět pořád. To nejde. (str. 71)
S Josefem Trojanem, hercem a synem Kláry Trojanové, se společně rozpovídali o hlubokých depresích, jež ho dohnaly až k hospitalizaci na psychiatrickém oddělení. Do krize se propadl poměrně nečekaně a otevřeně popisuje příznaky, které na sobě začal pozorovat – uzavřenost, ztrátu chuti k jídlu i neschopnost zvládat běžné denní situace. Že se jako první svěřil matce Kláře, dodává jejímu pohledu v knize hloubku.
Lukáš Pokorný, bývalý český fotbalový obránce a reprezentant, zpětně reflektuje rozhodnutí ze dne na den skončit s vrcholovou sportovní kariérou. Jakožto jeden z mála sportovců bez příkras promluvil o syndromu vyhoření a do diskuze vnáší otázku poruchy příjmu potravy u mužů.
Podle mě s něčím bojuje v profi fotbale každej, někdo víc, někdo míň. Ale každý něco má. (str. 129)
Denisu Barešovou můžete znát z televizních obrazovek nebo divadla. Ani ona se v mladém věku nevyhnula chronickému pracovnímu vyčerpání, které zachránil odchod z angažmá. Zdůrazňuje, jak důležité je umět zpomalit a nepřetěžovat se. Otevřeně mluví i o vlastní poruše příjmu potravy – tématu, v němž se mohou poznat mnozí, jejichž profese nebo zájmy jsou úzce spjaté s tělem, váhou či vzhledem.
Novinář, publicista a podcaster Filip Titlbach si prošel kyberšikanou a poukazuje na její drtivé dopady. Otevírá problematiku úzkosti a strachu vedoucímu k vyhýbavému chování. V dnešní post-covidové době se jedná o realitu spousty lidí a doufejme, že se toto silné interview dostane k těm, kteří jej nejvíce potřebují.
Jsem teď člověk, který jezdí tramvají a metrem, to bylo dřív nemyslitelné. Letadlem jsem ještě neletěl. Ale jsem teď taky člověk, které v létě nasedl do auta a dojel do Itálie. Neumíš si představit, jak formativní a hluboký zážitek byl vystoupit z auta a vidět zase moře. (str. 201)
Influencerka Sophie Šarlak má za sebou osm let psychiatrické a terapeutické péče. Její osobní příběh ukazuje, jak těžce lze rozpoznat psychické trápení u mladistvých – i když je přítomné, často zůstává skryté. Ve
Prozaista Marek Torčík přivedl řeč na introverzi a zapojení introvertů do společenského dění. V minulém roce mu vyšel debutový román Rozložíš paměť a od té doby absolvoval desítky veřejných vystoupení. Jeho praktické tipy, jak zvládat pozornost a pracovat s nervozitou, jsou užitečné a praktické. Sdílí také vlastní zkušenost jako LGBT člověk s duševními obtížemi – a těm, kteří procházejí podobnou situací, nabízí i konkrétní odkazy na „queer-friendly“ odborníky.
Amelie Siba, poslední z dotazovaných, je pražská písničkářka a umělkyně. Vzhledem k minulosti s experimentováním s návykovými látkami, sexem a alkoholem si vytyčila hranice a upozorňuje na podstatu uvědomění si niterních potřeb, jež jsou základem k psychoterapii.
Někdy člověk zjistí, že když odmítne rezignovat a podvolit se utlačujícím společenským normám, bude proti těmto normám a za možnost žít svůj životní styl bojovat trvale (str. 294)
Rozhovory jsou vedeny v obecné češtině, takže nečekejte formálně strukturovaný jazyk – nejde totiž o populárně naučnou literaturu. Pro některé čtenáře ovšem může být tato neformální forma vyprávění méně přehledná či hůře čitelná.
Linda Bartošová na respondenty nijak netlačí a nechává jim dostatečný prostor odpovědět. Občas ovšem staví do popředí vlastní znalosti a poznatky, což možná na druhou stranu představuje snahu „prolomit bariéru“ mezi ní a zpovídanými.
Osobně si myslím, že bylo výbornou volbou zvolit jedince, kteří jsou autorce blízcí, neboť se jednalo o niterné konverzace s potřebou oboustranné důvěry.
Co lze považovat za velmi přínosné, jsou růžově označené stránky věnované pohledu terapeutky Hany Vaníčkové. Jakožto psycholožka a krizová interventka nasbírala za léta hodně praxe. Na provedené dialogy pohlíží z pohledu odborníka a sděluje doporučení, kde v obdobných případech hledat podporu.
Za obálkou publikace stojí Nikola Janíčková. I když se na první pohled nezdá, skrývá v sobě poměrně značný význam. Jde totiž o kamínek, jenž nám pomyslně leží na hrudi v momentech, kdy prožíváme těžké chvíle. Já jej považuji za zajímavý motiv umožňující vlastní způsob vyložení.
Přestože Jako by mě opustila všechna síla nepřináší lehké čtení, všechny konverzace jsou obohacující. Z některých na vás padne tíha výpovědí, jiné vám dodají motivaci. Lze ji rozhodně doporučit všem, kteří by rádi porozuměli sami sobě nebo lidem v okolí. Na stránkách knihy není ostych, ale odvaha – a především upřímná snaha měnit postoje společnosti. A právě v tom spočívá její skutečná hodnota.
Linda Bartošová je česká novinářka, reportérka a redaktorka. V letech 2013 až 2022 pracovala v České televizi, kde byla reportérkou zahraniční redakce a moderovala i Interview ČT24. Vydala knížku rozhovorů s ženami v českých médiích Novinářky (2022). Pro ČRo Radio Wave vytvořila dokumentární podcastové série Krása a Slast. Nyní je na volné noze, moderuje besedy, festivaly a akce.
Publikace ve mně vyvolala řadu emocí. Sama jsem si před deseti lety prošla nelehkým životním obdobím a mrzí mě, že něco podobného nevyšlo už tehdy, protože věřím, že by mi to moc pomohlo. Je to vskutku titul, jenž vám poskytne pochopení a ubezpečí vás v tom, že nejste sami.
Závěrečné hodnocení: 95 %
Bolest duše není tabu. Kniha rozhovorů o psychických potížích. Duševní problémy trápí čím dál více lidí a stává se z nich celospolečenský fenomén. Novinářka Linda Bartošová vyzpovídala devět osobností, do jejichž psychiky zasáhly různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Otevřené rozhovory s hercem Josefem Trojanem, influencerkou Sophií Šarlak, novinářkou Hanou Řičicovou, spisovatelem Markem Torčíkem a dalšími známými tvářemi dokazují jedno: nemoc si nevybírá, vždy je ale kam se obrátit o pomoc.
Nakladatelství: CPress
Rok vydání: 2025
Žánr: non-fiction
Počet stran: 304
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat