Nastala poslední doba pro plnění svých snů?
Byl to poslední bezstarostný večer mládí. Poslední západ slunce a opékání špekáčků nad ohněm v době, kdy z bezpečí dětství vstupovali do dospělosti, nic netušíce o tom, co je čeká. Byli pohromadě. Téměř bezstarostní, bez dětí a problémových vztahů, bez myšlenek na bankovní konta a akcie, na kryptoměny nebo dluhy. Bez jasné budoucnosti. Začínali a svět i možnosti se zdály nekonečné. Když se toho večera rozešli, jejich cesty se rozdělily a kontakt vyprchal. Ze zítra se stalo někdy a z těch pár setkání, jež od té doby zvládli uspořádat, všichni odcházeli s tíží na hrudi, až nakonec každou myšlenku na kontakt doprovázely výčitky svědomí a odložení hovoru na jindy. (str. 230)
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Ivu Skopalovi.
Chci zakoupit tento titul!
Na obloze se dějí divné věci: souhvězdí Persea pohasíná a vyvstává otázka, co to vlastně znamená. Blíží se postupný konec světa nebo změny, jež zasáhnou do existence prostých lidí? Trest či upozornění, že bychom se měli k přírodě, potažmo celé planetě, chovat s větší ohleduplností? Co když právě teď nastává čas, kdy se vyplatí žít naplno, protože nevíme, jestli daný okamžik náhodou neprožíváme naposledy? Psychologický ponor do morálních rozhodnutí, které neovlivňují jen nás, ale i naši rodinu.
Sedm protagonistů se nám jako střípky sklíček poskládají do mozaiky spojující střet mezi sny a realitou. Odlišné společenské vrstvy, způsob života, zaměstnání i osobnostního naturelu pojí touha být šťastnými. Různorodé startovní pozice nejsou ze své podstaty spravedlivé. Místo narození i působení, finanční situace, národnostní a rasová problematika či rodinné zázemí... to vše může připravit koktejl příkoří a těžkých zkoušek.
Afričan Kafil je odhodlán zabezpečit rodinu všemi možnými prostředky. Přestože je pro příbuzné vzorem a hrdinou, sám u sebe morálním kreditem klesá. Filip s Helenou a dětmi plánují vysněnou dovolenou na Zanzibar. Odpočinout a dobít si baterky. V současnosti jsou pár, ale my máme možnost sledovat Helenin osud ještě před jejich seznámením. Pracuje jako uklízečka, a kvůli romskému původu je rovnou předpokládáno, že je i zlodějka a lhářka. V ústraní se snaží nepřekážet a dělat přidělené úkoly pořádně.
Oproti tomu Klára je v záři reflektorů. Známá influencerka přináší ožehavá témata, snažící se upozornit na stále rostoucí problémy s klimatem a devastující se přírodou. Jenže i ona začíná pochybovat, že její úsilí má dlouhodobější hodnotu. Stejné je to i u Štěpána, regionálního novináře, jenž touží přijít s nějakou zásadní kauzou. Možná je jedna na dosah, neuteče mu ale mezi prsty? To Simona je přímou účastnicí zásadních změn – v Bruselu zpracovává návrhy pro europoslance a zrovna řeší ohrožené zvířecí druhy. Partnerská dráha sice nenaplňuje její představy, ale chápe, že nemůže mít všechno. Trocha koksu a nevázaného sexu vše spraví. Alespoň krátkodobě. Sedmiúhelník uzavírá Pavel. Tlouštík s potlačovanou orientací, zavírající se doma ve své kobce postupně tlí vůči společenskému životu. Raději utíká do virtuálního prostředí, což sice má v zadání, nicméně dělá to častěji, než je záhodno.
Zapnul počítač a četl zprávy, které mu dnes unikly. Projížděl texty konkurenčních médií, díval se na různé facebookové skupiny, zajímalo ho všechno. Strávil u počítače skoro hodinu a jako by se brodil mlhou. Jedna banální informace za druhou, jedna zbytečná reportáž za další. Mohl by natočit kteroukoliv z nich a šéf by byl nejspíš šťastný. Ale Štěpán cítil, že když nic nenatočí, svět o nic nepřijde. (str. 86)
Kniha je koncipována do třech větších částí, rozdělených do menších kapitol podle ústředního protagonisty. Vševědoucí vypravěč pomalými krůčky dává jasnější kontury jednotlivým protagonistům, díky čemuž poznáme jejich myšlenkové pochody, motivaci, ale i obavy. Vybočující je prostředek předestírající sny o slonech. Trochu imaginativní až bajkové zobrazení zvířat v lidských pozicích. Text je pro rozlišení vyveden odlišným fontem. Atmosférický prvek nemající zásadní vliv na zbylý vývoj příběhu, takže je možné ho přeskočit, byť by to byla škoda.
Autor střídá polohy náznakové s jasně vyřčenými, souvětí se jako voda přelévají do vln čistého popisu a dialogů. Významně používá navazování vět slovem se stejným kořenovým základem, což danou informaci zdůrazňuje a působí zpěvně až básnicky. Ve své podstatě jsme neplánovanými svědky drobného úseku osobního prostoru vybraných jedinců a jejich rozhodování před zásadními i všedními událostmi. Dílo je bez gramatických, pravopisných a stylistických chyb.
Prožil několik bezesných nocí, několik dní se na zvířata v přírodě díval jinak. Díval se jinak i na Charlese, svého dlouholetého a nejlepšího přítele, který před ním jednu ze svých stránek celý život tajil. A když najednou Kafil spatřil pravdu a viděl před sebou někoho, koho vlastně nezná, byl postaven před volbu, která měla rozhodnout o tom, zda zná sám sebe. Jestli všechny ty vznosné tituly, všechno to přirovnání se ke vznešeným zvířatům nejsou jen maska, za níž je prázdno. Maska, kterou si sám pro sebe nasadil a pak ji pevně udržoval na místě, přikrášloval ji, obnovoval, hájil. (str. 147)
Prostředí pošmourné Ostravy je střídáno se slunnou Afrikou. Časově se ocitáme v krátké post-covidové době. Tempo příjemně plyne, bez výraznějších dějových zvratů, když však přijdou, zůstanete s otevřenou pusou, protože je opravdu nebudete očekávat.
Dominantou knihy je charakteristika postav s důrazem na psychologii a emoční rozpoložení. Úpadek, vyhoření, ztráta smyslu vlastní existence i požitek ze zaměstnání, předsudky, nenaplněnost tělesná i duševní. Polemika nad tím, co je správné a co je výhodné, kdy se má rozeznít morální alarm a kdy naopak myslet víc na bezpečí blízkých. Na první pohled jednoduché otázky, co v kontextu bytí mohou hrát zásadní roli. Rozhodnou se hrdinové podle svědomí nebo podle zůstatku na bankovním účtu?
Místo toho odmala slýchávala jen, že je tlustá a neschopná holka, že nikdy nebude nikomu dost dobrá. Že nikdy ničeho nedosáhne. Otec byl celé její dětství pryč, celou dobu byla doma sama s ní. Vídala ho jen v neděli, a i tehdy musel pracovat, vyřizovat telefony. Sliboval jí, že si jednou vezme volno a pojedou spolu k moři, celé dny budou stavět hrady z písku, koupat se, pozorovat rybky a pít míchané nápoje z kokosových ořechů. Zemřel náhle, když jí bylo čtrnáct, a ona zůstala uvězněná s matkou v jejich drahém a krásném, ale tak prázdném domě. Najednou si připadala zrazená. Podvedená a opuštěná. Proto utekla z Ostravy. Odešla do jiného města, pryč od vzpomínek. Potřebovala uniknout a studium v jiném městě, daleko od ní, to bylo jediné, po čem v tu chvíli toužila. Samotný útěk ale nepomohl vymazat z hlavy ty roky mateřské péče. A tak našla útěchu v alkoholu a mužském objetí. Hledala náruč, která ji utěší a v níž bude mít pocit, že je chtěná a milovaná. Že ji někdo vnímá. Že je v bezpečí. (str. 154)
Pokud patříte do skupiny čtenářů, kteří chtějí jednoznačné vyznění, v některých případech můžete být roztrpčeni. Stejně jako celou strukturu tvoří náznaky a postupné odhalování, i konečný verdikt konkrétních postav lze chápat abstraktněji, než je někomu milé. S tím souvisí i způsob skládání vět pracující s výše uvedeným použitím podobně znějících významů v krátkém sledu. Přestože se mi zdály povahové a osobnostní rysy dost signifikantní, relativně velké množství jmen může mást a vést k tomu, že chvíli potrvá, než si přiřadíte konkrétní tvář.
Souhvězdí slona předkládá úvahu a zamyšlení nad individualitou svědomí za předpokladu, že stojím před rozhodnutím, zda vystoupit z řady, či zůstat ve stínu. Melancholické, procítěné, ukazující, že nikdy nelze vše stoprocentně naplánovat a některé věci se zkrátka dějí, ať chcete, nebo ne. Jestliže vyhledáváte psychologicky orientované publikace neklouzající po povrchu, věřím, že vás tento počin zaujme.
Ivo Skopal vystudoval bezpečnostní studia na Masarykově univerzitě. Debutoval v roce 2021 s dílem Vykořenění. Díky výměnnému studijnímu pobytu si zamiloval Norsko a Skandinávii.
Líbilo se mi, jak byl lehkou rukou zdařile vykreslen onen okamžik ztráty iluzí související s nástupem dospělosti. Je jedno, jestli je vám osmnáct nebo třicet osm, protože v každé etapě pochybujete. Jste dost dobří? Budou vás mít ostatní rádi, pokud poznají, jací skutečně jste? Co když jste na světě úplně sami, bez lásky a podpory? Rozhodně se nejedná o plytkou a povrchní knihu, nicméně si nemyslím, že bych se k ní opakovaně vracela. Povedlo se jí vzbudit správné otázky, jen chybělo trochu větší propojenosti k silnějšímu zakončení. Doporučuji.
Závěrečné hodnocení: 86 %
Souhvězdí Persea pohasíná a nikdo neví proč. Životy lidí přesto pokračují v nezměněném rytmu. Obyčejní lidé pracují, milují se, snaží se zajistit sobě a svým blízkým co nejlepší život, cestují a objevují svět. Filip se svou ženou Helenou a dětmi vyráží z Ostravy na Zanzibar, a užívají si tak zaslouženou dovolenou, pohled na nespoutanou africkou přírodu a divoká zvířata. Influencerka Klára již za svou kariéru viděla téměř celý svět a přinesla svědectví o kráse přírody a jejím zániku. Novinář Štěpán si myslí, že v ospalé atmosféře lokálního zpravodajství nikdy nenarazí na velkou investigativní kauzu. Afričan Kafil sní svůj sen o zajištěném životě pro ženu a děti, jež si zaslouží neprožít ho v chudobě.
Spolu s ostatními hrdiny příběhu se snaží dosáhnout svého snu o štěstí. Jak daleko jsou však ochotni pro splnění svých přání zajít? A je to, o co usilují, skutečné naplnění?
Původní český román o hvězdné obloze, morálních dilematech, blankytné modři mořské hladiny a africké savaně s majestátními slony.
Nakladatelství: Togga
Rok vydání: 2024
Žánr: společenský román
Počet stran: 374
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat