Rozmanitá antologie oslavující Franze Kafku
Uplynulo sto let od úmrtí pražského spisovatele Franze Kafky (3. července 1883 až 3. června 1924). I po této době je jeho dílo stále populární, a to nejen u nás, ale v podstatě po celém světě. (str. 7)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Uplynulo sto let od úmrtí pražského spisovatele Franze Kafky (3. července 1883 až 3. června 1924). I po této době je jeho dílo stále populární, a to nejen u nás, ale v podstatě po celém světě. (str. 7)
Antologie Proměny Kafkovy Prahy byla u nakladatelství Epocha vydána k 100. výročí úmrtí významného spisovatele Franze Kafky. Dokonce ji finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Za vznikem neobyčejné publikace stojí Jaroslav Kříž a Václav Kotrman. Sami sice příspěvky do knihy nepřidali, ale stali se jejími jednateli a editory – připravili vskutku úžasnou přehlídku Kafkových proměn.
 |
| Zdroj: FB nakladatelství |
Doktor Favarrol – Markéta Pilátová
Velmi atmosférický počin, který vybízí spíše k zamyšlení. Děj není dynamický či založený na činnosti, ale naopak na myšlenkách a kontrastech. Protagonista v ich-formě vypráví svůj životní příběh se zajímavou a nostalgickou pointou. Vše se odehrává v Argentině, přesto jeho mysl je silně spojená s matičkou Prahou.
Okna do bezejmenného parku – Miloš Urban
Urban se rozhodl pro ztvárnění mezilidských vztahů s množstvím emocí. Ač je dění dramatické a mohlo by být i účelově srdceryvné, stylem vyprávění v ich-formě se autor záměrnosti snadno vyhnul. Představil několik krátkých, na sebe navazujících úseků, které dopřejí celistvý náhled na skutečný život.
Zámek – Karolína Zoe Meiznerová
Aktuálnější téma dotýkající se psychických nemocí zaujme všechny čtenáře, kteří se zajímají o psychologii. Meiznerová ví, o čem hovoří – zřejmě si dělala rešerše ohledně duševního onemocnění. Atmosféra je o to poutavější, neboť se příhodně odehrává na zámku. Kapitola díky odlišnému způsobu vypravování od předešlých povídek působí živějším dojmem, třebaže prvky jsou temnější – pro některé možná přesahující až do rámce hororu.
Max, Marta a zámek v Berlíne – Jaroslav Rudiš
Tato mikropovídka s netradičním pojetím je třístránková – pro někoho nedostatečně dlouhé, pro jiného akorát. Přestože význam má, nejspíš by jí neuškodilo více prostoru. Rudiš se běžně věnuje filmovým scénářům, divadelním a rozhlasovým hrám, tudíž opravdu ví jak zasáhnout i krátkým textem. Sám Rudiš je členem hudebního projektu Kafka Band.
Žádost – Veronika Fiedlerová
Dystopie z budoucnosti vypráví prostřednictvím ich-formy o starší ženě jménem Julie. Veronika Fiedlerová se rozhodla pro nápaditý, méně používaný námět se silnou myšlenkou. Téma bude známější především milovníkům antiutopických románů – a i když tvůrkyně neměla příliš prostoru, dokázala vytvořit zajímavý příspěvek a vetkat do něj překvapení i emoce. Věřím, že fanoušci kakotopie si na své přijdou.
Ohrada – Ondřej Neff
Kafka a sci-fi? No, proč ne. Ondřej Neff není žádným nováčkem, tudíž zpracování povídky na toto téma se mu očekávaně velmi povedlo. Neffův svět je komplexní, propracovaný a z počátku trochu zmatečný. Než čtenář přijde na to, co se odehrává a jakým směrem ho děj nese, pár odstavců uteče. Jelikož však Neff sepsal kvalitní dílo s pevnými základy, není se čeho bát – možná je jedno z nejdelších, ale rozhodně udělá dojem. Sci-fi spojené s myšlenkou fiktivní společnosti o cestování v nápaditém znění vás provází cestovatel K, kterého si snadno oblíbíte.
Skutečná tvář – Ilona Podivínská
Opět temnější a poměrně zneklidňující čtení založené na psychologii a hororových prvcích. Silný, dobře zpracovaný námět nás přivádí k osmnáctileté dívce. Zvláštní, hodně atmosférické dění plné emocí není vhodné pro citlivější čtenáře, ale udělá dojem na náročnější milovníky literatury, byť možná děsivější než čekáte... Studium, psychiatrie a prvky náboženství jsou vhodným osvěžením, možností polemizace a mnozí tak ocení spisovatelčin rozhled.
Pod fasádou – Michaela Merglová
Merglová je známá ikona české scény, je proto příznivé, že se rozhodla publikovat v antologii. Sama informuje, že její příběh odkazuje na Kafkova nejznámější díla i život a skládá mu poklonu. Jedná se o první počin v er-formě, kdy nám životní etapu představuje Josef Kafsa, žijící v Praze. Povídka je čtivá, poutavá a pointa překvapivá, přesto očekávaná. Reálné a přitom důmyslné. Merglová nezklamala.
Proces – Marek Epstein
Epstein se rozhodl pro méně tradiční, nápadité zpracování, kdy se nejedná o klasické dění, ale naopak nám představuje spíše studii na téma Život v našem městě, společenská sounáležitost a vztahy mezi obyvateli. Projekt je doplněn o výpovědi, doplňující informace, zdroje, dopisy, články, prohlášení. Ukázka toho, jak lidé díky možnostem veřejných reakcí reagují na incident, u kterého vlastně ani nebyli přítomní. Opravdu působivý počin s kafkovskou myšlenkou.
Nech brouka žít – Mirka Rezlerová
Záhadná graffiti s heslem Nech brouka žít se objevují po celé Praze – ústřední postava Anna pátrá nejen po jejich smyslu, ale také po účelu vlastní existence. Text o sebepoznání, hledání a reálném náhledu na bytí. Živé vypravování v er-formě je dynamické, snadno vás upoutá a vtáhne do Aninna prožívání. Řeší se aktuální témata, emoce bují. Co se týče pointy, je svým způsobem dojemná, i když trochu nečekaná s ohledem na koncept. Ne každý může se závěrem souznít.
Den, kdy se vrátila paní vránová – Pavel Fritz
Navštivte Prahu roku 2055, kdy se Fritz rozhodl pro ryze moderní sci-fi pojetí. Chmurný námět ve spojitosti se smrtí potěší spíše příznivce hororových povídek. Úředník zažívá fantaskní a mrazivý děj, v němž nebude nouze o obavy. Závěrečné vyústění je povedené a znepokojivé zároveň. Mě zarazilo, že ačkoliv je paní Vránová v příběhu psána s velkým V, v obsahu je s malým. Úmysl nebo přehlédnutí?
Poslední přání – Kristýna Sněgoňová
Kristýna Sněgoňová je veličinou Epochy a rozhodla se sepsat příspěvek na téma Život po smrti. Jedná se o příběh k zamyšlení, jenž zobrazuje cestu po skonu, polemizaci nad skutečnostmi, které lidé za živa udělali – jak moc dokáže svědomí tížit? Důmyslný konec potvrdí, co si čtenář myslel, a navíc příjemně mrazí.
Kafka ve stínu liberecké radnice od Jaroslava Rudiše není klasickým příspěvkem , ale spíše dovětkem. Spisovatel informuje o tom, co se o Kafkovi doslechl od blízké tety, která se s ním setkala. Dodává zajímavosti, o nichž zřejmě ví jen znalci této osobnosti. Připomíná autorovu tvorbu a také instruuje o tom, že skupina tvůrců se snažila zůstat ve svých dílech Franzu Kafkovi co nejvíce věrná.
 |
| Zdroj: FB nakladatelství |
Výše zmiňovaní, kteří přispěli do sborníku, se svými povedenými povídkami snažili oslavit tvorbu nezapomenutelného Franze Kafky. Řekla bych, že se jim opravdu povedlo přiblížit se atmosféře, námětům, kafkovským originálním prvkům i zpracováním. Hodně subvencí vybízí k zamyšlení a jsou plné emocí. Pro milovníky tohoto česko-německého literárního velikána naprostá hostina.
Každá část má v úvodu na pravé straně medailonek autora, na levé straně krátkou anotaci. Poté následuje hlavní text, který je porůznu dlouhý, řeší se odlišná témata, využívá se různorodý styl psaní. Každý spisovatel vytvořil originální námět inspirovaný Franzem Kafkou a obohatil ho svým stylem.
Antologie je čtením, které si získá nenáročné i náročnější čtenáře – zejména fanoušky Kafky, kteří by se mu opět chtěli přiblížit a už jim nestačí číst jeho tvorbu stále dokola. Jedinečný sborník obsahuje rozmanitá díla – některá vám mohou připadat slabší, jiná silnější. Hodně záleží na chuti vás samotných. Mohu však jen doporučit, užijte si čtení.
Já sama jsem některé kapitoly prožila s velkým zaujetím, jiné se mnou tolik neudělaly. Zkrátka záleželo na námětu i pojetí, přesto mohu říct, že kvalita textu mě příjemně překvapila a nebylo tvůrce, jenž by si nedal záležet. Mezi mé nezapomenutelné se řadí povídky Proces, Pod fasádou, Skutečná tvář a Ohrada.
Závěrečné hodnocení: 96 %
Kniha je vydána u příležitosti 100. výročí úmrtí pražského rodáka a jednoho z nejvýraznějších literátů 20. století Franze Kafky (3. července 1883 – 3. června 1924). Spisovatel a pražský rodák Franz Kafka se řadí mezi nejvlivnější literáty minulého století. Přestože uplynulo sto let od jeho úmrtí, zájem o jeho díla neopadá. Kafkovy romány a povídky mají světu stále co říci, a proto vychází u příležitosti kulatého výročí tato publikace, jako hold slavnému literátovi. Antologie povídek Proměny Kafkovy Prahy přináší dvanáct kapitol současných českých autorů napříč žánry. Jedná se o příběhy tematicky navázané na Prahu, v nichž se čtenář ocitne jak v minulosti, tak v přítomnosti, ale nahlédne také do scifistických světů budoucích. Bude to vždy zřejmé? Možná ani ne. Vždyť to ke Franzi Kafkovi také patří. Třeba jej přímo v nějaké povídce potkáme. Nebo se setkáme jenom s panem K.?
Nakladatelství: Epocha
Ilustrace: Jiří Lode
Rok vydání: 2024
Žánr: antologie povídek
Počet stran: 320
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat