Divoká jízda plná nekorektního humoru a akce
Měli pravdu. Po silnici skutečně kráčela smrt. Neforemná imitace člověka slepená z čerstvého rudého masa. Zuby vyceněné do parodie smíchu, čůrky krve stékající po těle. Za sebou nechávala krvavé šlápoty. Žádné vlasy, žádné uši, žádný nos… jen na obličeji kovové brejličky zamáčknuté do rudé hmoty.„Nazdar Vincenci,“ řekl Felix. (str. 55)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
Felix Jonáš a jeho parta vyvrhelů dostanou nový úkol: najít Karla Slavíčka, získat od něj potřebné informace a ideálně při tom zůstat naživu. Problém? Slavíček je mrtvý, jeho hrob není na mapě a město, kde je pochován, nevítá návštěvníky zrovna s otevřenou náručí. Následuje hotový festival chaosu: zombie, magie, hektolitry krve a tolik drsných hlášek, že by jimi Tarantino zvládl naplnit celovečerní film.
Město mrtvých je druhým dílem české urban fantasy série Kladivo na čaroděje, kterou vytvořil Jiří Pavlovský. Kniha nabízí mix napětí, morbidních scén a černého humoru. Oproti jedničce je však tohle pokračování ještě zběsilejší – a věřte mi, to je co říct. Má necelých 150 stran, což je tak akorát, abyste si stihli vychutnat všechny sarkastické „hlody“, aniž by vám vybuchl mozek.
Ani tentokrát si příběh nehraje na komplikovaný thriller. Jede si na vlně brakové četby, nicméně s jednoduchou zápletkou, gradujícím napětím a absurdními momenty pracuje tak skvěle, že se od čtení nedá odtrhnout. Nečekejte však žádné složitosti – jen čistou, nefalšovanou akční jízdu.
Pražská zákoutí známá z předešlé části tu nahrazuje městečko vystřižené jako z hororu. Chonětín je izolovaný, tajemný, prostoupený hutnou atmosférou – a s hřbitovem, který se velmi rychle promění v bojiště pro nejdivočejší bitku s (ne)mrtvými od dob The Walking Dead. A když k tomu přidáte svéráznou skupinu „hrdinů“, dostanete pořádnou dávku bizarní zábavy.
Na nějaký psychologický vývoj nejspíš rovnou zapomeňte, což ještě neznamená, že ústřední čtyřka nedokáže překvapit. Felix Jonáš stále oplývá talentem přežít ve světě, kde by ho každý raději viděl mrtvého, a Klaudie tu je hlavně proto, aby ostatní nevyzněli jako banda bláznů, ovšem takový Walter by měl dostat metál za kreativní používání zombíků k vyřešení problémů a Vincentovy schopnosti jsou čím dál tím hustější.
Ze stropu se utrhl kus mramoru a dopadl na zem. Asi to udělalo ránu, ale Felix Jonáš neslyšel ani ťuk. Ukázal na Waltera. Ten ukázal na strop, odkud spadl těžký kámen. Felix ukázal na mrtvého. Země se opět zachvěla.
Walter se podíval vztekle na Felixe a pak na mrtvého.
Mrtvý se posadil.
Klaudie sebou trhla.
Felix ukázal na mrtvého. Klaudie udělala zhnusený obličej. (str. 69)
Už v jedničce jsme se mohli přesvědčit, že Pavlovský ví, co dělá – píše svižně, s lehkostí a obrovskou dávkou cynismu. Nechybí rychlé, řezavé dialogy, sarkasmus teče proudem a popisy jsou (někdy až příliš) barvité – autor rozhodně nešetří přímostí ani výtvarnými efekty v textu. Vyprávění je morbidní, ale čtivé, úderné a bez zbytečné omáčky.
Je pravda, že pro někoho může být tenhle styl až přepálený a fórky se občas jeví jako opakování z prvního dílu, stále však dokážou pobavit. Jestliže nemáte rádi krev a nechutnosti, asi to nebude váš šálek čaje. Pokud ale milujete béčkové horory, kde se hlavní hrdinové chovají jako cvoci se sklony k sebedestrukci, tuhle sérii si zamilujete.
Město mrtvých zdárně pokračuje ve vysoko nasazené laťce předchozí Magie pro každého a svou akčností ji možná převyšuje. Skvělá knížka pro všechny, kdo chtějí vypnout mozek a bavit se od první do poslední stránky.
Jiří Pavlovský (1968, Praha) je renomovaný spisovatel, komiksový a filmový publicista, překladatel a vydavatel. Na počátku 90. let byl členem spolku Rigor Mortis (spolu se Štěpánem Kopřivou, Jiřím Kulhánkem aj.). Je autorem řady oceňovaných povídek, například Noční návštěva a Dobro vítězí (Cena Karla Čapka) nebo Eskorta (Cena Akademie SFFH). Přispěl i do antologie Krev, monstra a cukroví (2023) povídkou Pan Au naděluje. Nejvíce ho však proslavila právě urban fantasy série Kladivo na čaroděje, kterou nejen vytvořil, ale sám napsal několik jejích dílů a dodnes dohlíží na její vývoj.
Subjektivní hodnocení: Co mě bavilo? Rozhodně atmosféra – temná, syrová, ale přitom prošpikovaná sarkasmem a vtipnými hláškami, které mi sedly. Postavy se neřeší, prostě jsou, a jejich vzájemná dynamika je skvělá. Zvlášť mě potěšil Vincent, který dostal víc prostoru a ukázal, že není jen mlátička. A nekromant Walter? Ten to se svou spartakiádou mrtvol dotáhl na další level. Oproti prvnímu dílu už vtípky nepůsobily tak svěže, takže jsem neměla ten stejný "wau efekt". Přesto se jedná o čtení, ke kterému se jednou ráda vrátím – nebo lépe, rovnou sáhnu po dalším pokračování.
Závěrečné hodnocení: 85 %
Praha, rok 2012.
Konec světa nemohl začít na příhodnějším místě.
Pokud bojujete s někým, kdo je mocnější a silnější než vy, máte jediný způsob, jak ho přesvědčit, aby vás nezabíjel. Pomocí starého dobrého vydírání. Jenže jediný trumf, který může Felix Jonáš sehnat, jediná věc, která mu může zachránit život, leží pohřbená v zemi. Na útulném malém hřbitově ve městě, které se až příliš drží stranou veškerého ruchu. Ve městě, které nemá moc rádo nezvané návštěvy. Zvláště ne ty, které se toulají kolem hřbitova.
Série Kladivo na čaroděje vás zavede do našeho světa, jak ho neznáte… a jak ho ani netoužíte poznat. Alespoň ne na vlastní kůži. Světa magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů – a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší…
Nakladatelství: Epocha
Série: Kladivo na čaroděje (2.)
Autor obálky: Lubomír Kupčík
Rok vydání: 2012
Žánr: akční, urban fantasy
Počet stran: 144
Vazba: měkká s chlopněmi
Komentáře
Okomentovat