Když Češi letí na Rhodos
Mám tu smůlu, že myslím a plánuju moc dopředu. Někdo by možná oponoval, že to je naopak štěstí a obrovská výhoda pro život, ale každá mince má dvě strany a každý líc svůj rub. Tak je to naštěstí i u nás budoucnomilů… (str. 9)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Euromedia.
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Euromedia.
Znáte to, celý rok šetříte na vytouženou dovolenou, a jakmile na ni konečně dojde, nedokážete si ji pořádně užít, protože se po celou dobu stresujete, aby se něco nepokazilo. Vypravěčka románu zažívá obdobné pocity. Na doslova rozohněný Rhodos se vydává se svým manželem a dvěma dcerami. Přidává se k nim švagrová a její tři holčičky. A když se někam vydáváte s puberťáky s odlišnými představami na rekreaci, trable na sebe nenechají dlouho čekat.
„Nechci zmrzlinu, nechci pít, nejsem dehydratovaná a hlava mě bolí jen z tohohle debilního výletu, na který jsem vůbec nechtěla, ale musela! Tak už mě nech být“ odsekne příkře Hanka a znovu vztekle položí hlavu na ruce zkřížené na stole. Komunikace s dítětem je někdy jak procházka po minovém poli – bouchne? nebouchne?“ (str. 103)
Příběh se odehrává v ich-formě. Hlavní hrdinka se v krátkých, příslušně pojmenovaných kapitolách humorným způsobem svěřuje se zážitky, trapasy a zádrhely z cesty i pobytu na ostrově Rhodos.
Text je psán obecnou češtinou a často se v něm vyskytují různá fakta seznamující s historií či geografií destinace. Vědomosti jsou jedním z osobnostních rysů protagonistky, avšak přestože je lze považovat za příhodný zdroj informací, dialogům ubírají na autentičnosti a odvádí pozornost od aktuálního dění.
Jedno z ústředních témat představují samozřejmě děti, zejména nepohody s nimi. Charakteristika teenagerů, kteří si přijeli lehnout k bazénu, a ne objevovat krásy cizí krajiny, byla velmi povedená. Jak autorka naznačovala, inspiraci brala z vlastních zkušeností, myslím, že v líčených situacích najde pochopení každý.
Ostatní postavy jsou vyobrazeny jako typičtí čeští turisté, jímž do stereotypu chybí jen vysoké ponožky v sandálech. Osobně mě někdy bavili, jindy humorem tlačili až moc na pilu. Záleží pak na čtenáři, kde vidí hranu mezi zábavou a trapností.
Co se podoby vyprávění týče, největší problém tvoří popisnost. V rámci odstavce se totiž dozvíte úplně vše. Od toho, proč nesmíte v Řecku házet toaletní papír do záchodu, po kolikrát uklízečka vynáší koš apod. Sloh následně připomíná středoškolskou práci v podobě fejetonu, což obvykle v tomto žánru nehledáte. Třešničku na dortu následně tvoří korektura, při které unikla nejedna čárka či písmeno.
To si však vezmu na triku spíš než riziko, že odpad zůstane nevyprázdněn. Místní zvyk házet použitý toaletní papír do odpadkového koše místo do latríny ve mně vzbuzuje naprostý odpor, který umocňuje nemilá skutečnost, že v tomto tříhvězdičkovém zařízení chodí uklízečky jen obden. (str. 139)
Srdečné pozdravy z Řecka lze považovat za oddechové čtení, jež je potřeba brát s lehkou nadsázkou. Neurazí, ale ani nenadchne. Zaujme hlavně ty, kteří se potřebují odreagovat a nemají čas na vysokou literaturu.
Alena Damijo vystudovala FF UP český jazyk a literaturu. V roce 2002 odjela do Anglie dělat au pair, ale roční pobyt se protáhl o více než dvacet let. Nyní působí ve vedení londýnské základní školy a své dlouholeté zkušenosti a kulturní dojmy vydala v rámci fejetonových sbírek, jako je Anglické listí aneb coolturní šok či Angličan v Česku aneb Czech me out. Recenzovaný titul je jejím prvním románem.
Subjektivní názor: Autorku mám načtenou a na publikaci jsem se těšila. Bohužel mě zklamal styl psaní, nikterak se nelišící od předchozích knih jiného literárního druhu. Musím ovšem uznat, že mi čtení pomohlo se odreagovat a alespoň v tomto ohledu svůj cíl splnilo.
Závěrečné hodnocení: 66 %
Humorný román sleduje příběhy dvou českých rodin, vydávajících se na prázdninovou rekreaci do žhavého ráje romantického ostrova Rhodos, který se zrovna vzpamatovává z největších požárů v historii Řecka. K tomuto už tak velkému dramatu připočtěte pubertální děti, které se víc než o starobylé antické památky zajímají o moderní sociální sítě, a o tragikomické situace a další napínavé chvilky rozhodně nebude nouze. A protože jsou postavy a příběhy inspirované životem, najde se v nich snad každý, kdo buď cestuje a má děti, anebo to štěstí (případně smůlu!), že si pamatuje vlastní pubertu.
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2024
Žánr: humorný román
Počet stran: 208
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat