Když tragédie otráví myšlení
Pomalu vstal a jako duch se k němu blížil. Rozklepaný mladý poručík, pilot helikoptéry, která musela nouzově přistát na území obsazeném obránci města, poprvé od chvíle svého zajetí pocítil malou úlevu. Z hlasitého hovoru věznitelů poznal, že ho nehodlají zabít. Pokusí se ho prodat jeho rodině za slušné peníze. Slyšel už o takových případech a dost z nich dopadlo dobře. Konec konců, kdyby ho chtěli zabít, udělají to hned u vrtulníku… Úlevu však v jediném okamžiku vystřídal čirý děs. (str. 65)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota.
Chci zakoupit tento titul!
David Prokop je operativec na expozituře Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Láskou zklamaný, do alkoholu ponořený se snaží proplouvat prací i životem. Nadřízený mu bytí znesnadňuje, zřejmě na něj i donáší kolega… Informace, že by do České republiky měl zavítat celosvětově hledaný terorista, mu znovu rozproudí krev. Podaří se mu zazářit a získat důležité materiály, nebo bude kvůli své horlivosti navždy odepsaným policistou?
Knihou prostupuje čtyřicet osm kapitol, v nichž se pohled rozostří do několika směrů. Kromě Prokopa a jeho běžné agendy poznáme blíže i Murada Muschadova. Jeho otec Salman okusil na vlastní kůži genocidu z rukou Sovětského svazu a rozhodl se, že pro potomka chce lepší osud. Z vesnického chlapce Středního východu se stal studentem inženýrského oboru na těžbu ropy. Vysokoškolská léta strávil pilným učením, na alkohol a ženy nikdy nebyl. Přestože rodina vyznávala islám, byli umírnění a rozhodně se nejednalo o radikály. Když potkal svou vysněnou budoucí ženu Julii, myslel si, že zažívá ten nejkrásnější čas. Netušil, že naslouchat některým lidem se mu nevyplatí…
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Vypravěčem je nezainteresovaný pozorovatel, jenž věcně popisuje okolí, pocity protagonistů se zaobírá velmi letmo. Více než na dialogy je titul orientován na seznámení se s prostředím a atmosférou daného místa. Načichnete exotickou kulturu a zjistíte, že leckdy stačí malé odbočení, abyste se zřítili do záhuby. Základní stylistika pracuje se systémem „popiš-neprožívej“, což má za následek nedostatečné ponoření do příběhu. Text neobsahuje výrazné chyby, spíš zbytečné užívání slov se stejným základem záhy za sebou, např. Žaludek ho bolel a hlava mu třeštila bolestí.
Atraktivita Blízkého/Středního východu vám umožní nahlédnout do hlav prostého lidu, který by si rád v klidu hospodařil, ale vždy se najde někdo, kdo rozdmýchá, často zbytečný, svár. Vajnachové, příslušníci kavkazských národů, byli násilně deportováni a vražděni. Pravoslavný Sovětský svaz islám netoleroval, proto mnozí svou víru skrývali. Murad naslouchá a otevírá se čím dám častěji hlasatelům tzv. salafismu. Náboženská odnož islámu tvrdě lpící na tradicích, často hraničících s fundamentalismem. V rodině nenalézá pochopení, a protože sám písmo podrobně nezná, věří výkladům jiných…
Imám ho vyslechl a usmál se. Bratře, tvá situace má řešení. A z hlavy citoval verše z Koránu: Nechť si věřící neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby. A Bůh vás varuje před sebou samým a u Boha je cíl konečný. Murad chvíli nechápal a na jeho obličeji to zřejmě bylo znát. Imám si povzdechl. To je z toho, že nezná pořádně Korán. Ale na druhou stranu – takový stoupenec učení je nejlepší, lze mu nabulíkovat cokoliv. Teď mu ale řekne pravdu. Znovu se pousmál. (str. 58)
Tempo není nikterak dramatické, dané věci očekáváte s dostatečným předstihem, což může snižovat vaši chuť číst. Co je psané, to je dané, nicméně svíravý pocit napětí a dramatičnosti budete hledat marně.
Charaktery jsou vykresleny zajímavě, byť stroze. Asi nejpodrobnější analýzu můžeme sledovat u Muradova, vzdělaného člověka, pomalu zmocňovaného Islámským státem. Fatální proměna nesoucí důsledky i pro druhé. Okrajově poznáme Isu s rodinou, který za důvěru v Muradova krutě zaplatil, ale s osudem se odmítl smířit. Dále Badera Ahmana, obchodníka se zemědělskou technikou, Kurda Ermana provozujícího méně i více (ne)legální podnikání v České republice a krásnou Ivu, jež se propojí s Davidem Prokopem. Co za minulost se skrývá v hloubce krásných očí? Bohužel, část z nich má zbytečnou, až tendenční úlohu k posouvání děje.
Venku pofukoval studený vítr. Z černého nebe se začínal snášet jemný podzimní déšť. David, oblečený jen v tričku, se otřásl zimou. Přesto venku zůstal. Zaklonil hlavu a nastavil dešti obličej. Cítil, jak mu po tváři stékají chladné kapky vody. Ta chvíle v sobě měla něco snad až očišťujícího. To špatné se smývá a odtéká pryč. Nové a hezké přichází. Bod zlomu. Naráz pocítil prudkou touhu seznámit se s tou krásnou blondýnkou. (str. 25)
Boris Broďák před úvodní text zakomponoval jednu černobílou ilustraci. Postava muže zřejmě představuje Davida Prokopa před služebním autem.
Pokud hledáte napínavý špionážní thriller a akci, budete marně vybírat po špetkách. Přestože autor nabízí zajímavé lokality, způsob vypravování je nepropracovaný, zbytečně zkratkovitý a povrchní. Ačkoliv opakuje informace již řečené, dominuje prostý popis, nikoliv prožívání, což vás úplně nenaladí na stejnou notu. Nedivila bych se, pokud se vám hrdinové z policejního sboru budou plést, poněvadž typologický popisek je vágní. Mohl to být díky tématu skvělý román, nicméně uvadl na stylistické neobratnosti a roztříštěnosti vypravěčského postupu.
Eduard Krainer dvacet pět let působil jako konzultant bezpečnostních složek. Uvedené dílo by mělo být počátkem plánované trilogie. V současnosti je k dispozici i druhý díl Operativec: Břídilové z Kábulu. Zajímavostí je, že se inspiruje událostmi, jež se skutečně staly.
Líbilo se mi mísení rodové historie a přítomnosti, avšak komplexně byl příběh slabý. Nic mě nenutilo pokračovat v četbě, žádná překvapivá odhalení a zvraty. Silně nenaplněný potenciál. S doporučením jsem rozpačitá, nicméně ponoření no minulosti, náboženství i odlišné mentality bylo tuze zajímavé.
Závěrečné hodnocení: 60 %
Špionážní thriller odehrávající se na Středním východě a v České republice.
Kriminalista z brněnské policejní expozitury David Prokop nemá moc důvodů věřit místním kurdským obchodníkům, kteří často jednají ve svém zájmu. Vypadá to však, že by si díky nim mohl došlápnout na nebezpečného čečenského fundamentalistu, který míří z válkou zmítaného Kavkazu do Čech.
Kvůli své práci se David Prokop potkává s mafiány i se svými zdroji, a tak se brzy nevyhne konfliktu s vyšetřovateli Inspekce ministra vnitra, kteří se ho proto snaží zdiskreditovat. S lákavým případem v sobě probouzí pozapomenutou životní energii, která mu pomáhá bojovat se starými démony z minulosti. Prokop se brzy stává jen malým článkem v nepřehledné hře, v níž vyhrát chce každý, ale hrát čestně jen málokdo.
Autor Eduard Krainer zúročil při psaní téměř 25 let zkušeností pracovníka operativy u Policie ČR a u Vojenského zpravodajství. Při psaní se nechává inspirovat bohatými zkušenostmi ze zahraničních misí, které ho zanesly do nejrůznějších koutů světa, často do oblastí postižených válkami, kde se nedá nikomu věřit.
Nakladatelství: Jota
Série: Operativec (1.díl)
Ilustrace: Boris Broďák
Rok vydání: 2024
Žánr: špionážní thriller
Počet stran: 272
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat