Magie, melancholie a nekonečné hledání
Válečné barvy zanechaly na jeho tvářích hluboké nesmazatelné rýhy. I když se je tolikrát snažil smýt, pořád na rozvlněné vodní hladině viděl ty dvě černé brázdy, které spíš než namalované na obličeji měl vyryté v duši. Jeho sny, přání a touhy se zvolna snášely na příkré stráně a stejně jako sněhové vločky tály v zapomnění. (str. 12)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Kateřině Inachis.
Chci zakoupit tento titul!
Temná magie je nebezpečná. Své o tom ví i Tarris – ačkoliv si nic nepamatuje. Bojovník, jehož ze spárů smrti a poklidného prostředí Mezisvětů probouzí mocichtivý alchymista. Zas a znova. Neustále dokola, bez šance uniknout. Beze vzpomínek na předešlá probuzení, nucen plnit příkazy a zároveň zoufale hledat ztracenou lásku... Temnotu ochutná také elfí kouzelník Lyandel, který procitá do děsivé samoty. Jako by snad celý svět upadl do hlubokého spánku… nebo snad on sám bloudí nekonečnou noční můrou?
Máte-li chuť na četbu plnou krvavých řežeb, tohle pro vás nebude. Jestli ale toužíte po ponoření se do bolavě-tklivého vyprávění o mlhavé naději a touze překonat osud, pak jste na správné adrese.
Zdroj: archiv recenzentky
Kateřina Inachis předkládá dílo, které dýchá zádumčivostí a magií. Nejdelší noc je rozdělena do dvou knih, z nichž každá nabízí pojmenované kapitoly proložené elfími příslovími, úryvky dopisů a texty ze stvořeného světa. Zatímco země sama nemá jméno, její podobu odhaluje mapa na straně 118. Ta je součástí série akvarelových ilustrací z tvorby samotné autorky, jež svou barevností umocňují melancholicko-snový tón.
Děj se odehrává v er-formě a sleduje několik postav. Zatímco úvodní část se zaměřuje především na věčného služebníka Tarrise, jehož ovládá mistr Vladomir a následně učenec Nikolaj, zhruba v polovině se pozornost obrátí k elfímu kouzelníkovi Lyandelovi. Opakující se prvky v počátku a následná změna perspektivy vytvářejí zajímavou a netradiční strukturu, což dodává na originalitě.
Nejen z tohoto důvodu je Nejdelší noc titulem, jenž se lehce odlišuje od běžné (nejen české) fantasy produkce – není tolik zaměřený na akci jako spíše na emoce, lyričnost a filosofičnost. Šeptá ozvěnou Tolkienovy tvorby (např. v podobně znějících jménech či v hlubokém spojení elfů s přírodou, která se stává nejen pozadím dění, ale i živoucím aktérem), přesto je naprosto jiný. Není potřeba velkých válek, protože ten největší boj probíhá uvnitř hrdinů. Je to příběh tichých otázek – o smyslu života, o lásce, ztrátě a hledání sama sebe.
Vypravování není úplně jednoduché a vyžaduje určitou míru soustředění. Některé části mohou být dokonce až matoucí, ke konci se však začne vše splétat dohromady a dávat smysl. Ač se tempo zdá být pomalejší, má svou dynamiku, která čtenáře udrží u stránek. Zatoužíte dozvědět se, zda Tarris najde ztracenou lásku a jestli se zbaví kletby, která ho vězní mezi životem a smrtí, či povedou-li Lyandelovy kroky k probuzení světa... nebo jen k uvědomění, že spánek může být nebezpečnější než realita.
Město bylo podivně tiché. Každý den na rohu ulice míjel starého flétnistu, teď však bylo jeho místo prázdné. Nedoléhal k němu smích dětí ani zvonivý hlas pekařky, která prodávala ty nejlepší borůvkové koláče v Lakansyelu. Vyběhl schodiště, zabočil a na okamžik se zastavil a nevěřícně hleděl na opuštěné náměstí. Všude kolem bylo ticho. (str. 89)
Charakterů není příliš a každý důležitý si projde určitými změnami, přesto občas není snadné se v nich vyznat – především kvůli často měněným přízviskům. Například Nikolaj je zpočátku uveden jako učedník, posléze je oslovován jako alchymista (ačkoliv tak byl zprvu titulován Vladimir), nakonec se z něho stane poutník. A i když tyto přezdívky zdatně odráží jeho vývoj, nečekaná zmínka hned zkraje kapitoly přece jen může v někom vyvolat zmatení, jestlipak se neobjevuje někdo další.
Hrdinové představují známé archetypy (Nikolaj – ten, který se dal na scestí, Lyandel – silný rek, jenž o to sice nestál, ale musí se s nastalými problémy vypořádat, Tarris – mučedník ve spárech zla…), nelze však upřít, že jsou dobře propracovaní. Důraz je kladen nejen na činy, ale i na pocity, nacházení naděje i vnitřní síly; u záporných zas na původ a následné uzrávání zla nebo touhy po moci. Rozhodně se nejedná o povrchní jedince – jsou komplexní, potýkající se nejen s nepřáteli, ale i s vlastními démony. Jsou jakýmsi zrcadlem lidskosti v celé její složitosti.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Autorka pracuje s poetickým jazykem, který ladí s vybraným žánrem a pomáhá dotvářet hutnou a umně vybudovanou atmosféru. Místy přechází do lyrických obrazů a metafor, zatímco dialogy zůstávají lidsky prosté, občas ozvláštněné vulgarismy. Až na opakované používání hyperkorektního výrazu „přeci“ a několik drobných překlepů, jež ovšem neovlivňují zážitek z četby, je román oproštěný od výraznějších chyb.
Kateřina Inachis nabízí netradiční zážitek, který je povznášející a znepokojující zároveň. I když některé pasáže mohou být náročnější na pochopení a pozvolnost nemusí vyhovovat každému, celkový dojem z knížky je silný a nezapomenutelný. Nejdelší noc si jistě zaslouží pozornost milovníků fantasy s poetickým duchem.
Už konečně vidíš? slyšel v mysli něžný hlas drobné květinky.Co bych měl vidět? (str. 138)
Kateřina Inachis (*1988, Hradec Králové) vystudovala biofyziku a chemickou fyziku (MFF UK). Literární dráze se věnuje od roku 2000, přičemž jejím hlavním polem působnosti jsou pohádky a fantasy povídky. Do tvorby vnáší bohaté zkušenosti ze svých rozmanitých zájmů, mezi něž patří cestování, hudba, malba, transpersonální psychologie, medicína, věda a další. Vydává též pod pseudonymem Kateřina Lindnerová Mudroňová, pod kterým jí v roce 2019 vyšly Pohádky z druhého břehu.
Subjektivní názor: Musím přiznat, že i když jsem se v některých momentech trochu ztrácela a posteskla si nad spíše náznaky než plným vykreslením světa (vložené úryvky byly sice hezkým zpestřením, ale příliš toho neodhalily), čtení jsem si užila. Melancholická atmosféra byla doslova hmatatelná, místy dost tíživá – autorka ji vystavěla opravdu dovedně. Pokud vás láká myšlenka nekonečného cyklu, vřelost k přírodě, hledání ztracené lásky či snad budování hlubokého přátelství, určitě dejte knize šanci. A kdo ví, třeba na jejích stránkách objevíte i něco z vás samotných...
Závěrečné hodnocení: 79 %
Když zmizí večerní paprsky, zhasne poslední maják a celý svět se zahalí tmou, nezbývá než se vydat na cestu tou nejdelší a nejtemnější nocí. Najde Tarris, mocný bojovník vázaný prastarým rituálem, svou tolikrát ztracenou lásku a sám sebe? Dokáže elfí kouzelník Lyandel nezabloudit ve zmrzlém světě a vlastní duši? Nalezne svou sestru a vše, co mu kdy bylo na světě drahé? Připojte se k hrdinům na jejich pouti, kde magie ožívá pomocí hudby, stromy šeptají elfím kouzelníkům svá tajemství a ze stínů problikávají střípky rozbité naděje.
Nakladatelství: BRK
Rok vydání: 2024
Žánr: fantasy
Počet stran: 234
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat