Když je život boj
Dušan vztekle típne hovor a odhodí mobil na postel. Pořád je to stejné. Má dost důvodů obávat se, že se to nikdy nezmění. Zbytek života prožije tady – mezi stěnami rehabilitačního ústavu. Pokud se nestane zázrak. (str. 47)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Šest pokojů, šest příběhů a šest lidí, jejichž životní osudy je zavedly tam, kam by možná nečekali. Zatímco někteří obývají své dětské pokojíčky dobrovolně, jiní nedostali na výběr.
Každý má vlastní trápení. Táňa se rozhodla nadobro říci ne domácímu teroru, kterému spolu s dětmi denně čelila. Její partner Luis je věčně nespokojený, nezaměstnaný a vše řeší alkoholem, pilulkami a zastrašováním rodiny. Adéla je bez práce a nehrne se do ní. Dušan se snaží vyrovnat s nehodou, jež jej nechala navždy odkázaného na pomoc druhých. S Martou matka manipuluje a ona se jí nezvládá vzepřít. A nakonec máme Josefa stranícího se světa. Jaký k tomu má důvod? A co ti ostatní? Dostanou konečně od všech pokoj?
„Potřebuju se sebrat. Víte, měl jsem hodně stresu, zkrachovalo mi podnikání, žena mě v ničem nepodpořila, pořád mi nadávala, pořád po mně něco chtěla, vyčítala mi, když jsem si dal skleničku,“ radši zmlkne, když ve tváři policistů vidí, že obhajovat alkohol není zrovna dobrý nápad. (str. 99)
Protagonisty sledujeme v průběhu pěti měsíců. Přestože ne se všichni znají, osudy mají propletenější, než by možná čekali. Nabrali dojmu, že za své problémy nemohou a hledání řešení odkládají na neurčito.
Děj tvoří krátké kapitoly vyprávěné v er-formě, věnující se jednomu či více hrdinům. Může tedy trvat, než se v nich zorientujete. Párkrát se možná vrátíte na začátek, ale nemusíte mít obavy, díky povedenému vykreslení charakterů si v nich uděláte brzy pořádek. Útrapy jsou popsané velmi realisticky, bez příkras. Tuto skutečnost lze mnohdy vnímat negativně a říkat si, proč se určitá osoba chová nečinně, ale právě v tom vězí autorčina zkušenost z psychologické praxe. Lidé potýkající se s podobnými úděly jsou svými strastmi natolik pohlcení, že je pro ně hledání cesty ven mnohdy nepředstavitelné a pohybují se ve stejném vzorci chování, v jakém vyrůstali.
Objevuje se tematika alkoholismu, domácího násilí, dluhů, podvodů i sexuálních úchylek. I když by si Štarková hravě vystačila s jedním z nich, je příhodné, že do dění zakomponovala všechny. Máme tak možnost sledovat, jak zasahují do života ostatních a kde vznikají. Zázemí, ze kterého postavy pochází, včetně rodinných vztahů, hraje v tomto ohledu taktéž důležitou roli.
„Chápeš to?“ zeptá se máma.
„Nevíme, co se u nich stalo,“ začne Josef opatrně.
„No tak proč nám to Táňa neřekne?“ vyjede na něj máma podrážděný.
„Možná to neměla lehký.“ napadne Josefa. (str. 163)
Čtení rozhodně nepředstavuje oddychovou literaturu. Ačkoliv zmiňované motivy jsou zobrazeny citlivě, prostřednictvím obecné češtiny, vulgarismů a vyobrazených činů se vám svou autentičností snadno dostane pod kůži. Třebaže knížka nepřináší nic nového, poskytne vám pohled na to, jak mohou emoce ovlivnit naše rozhodnutí. Vytknout lze jedině uspěchaný a otevřený konec zasluhující si více prostoru. Doporučila bych ji tedy především milovníkům dobře vrstvených psychologických románů, kteří si rádi zapřemýšlí.
Petra Štarková je publicistka, psycholožka a spisovatelka. Doposud byla známá zejména tvorbou pro děti, konkrétně sérií Má to háček nebo Laskavým čtením. Nejčastěji vypráví o dětech s psychickými problémy a nejrůznějšími diagnózami. Dej mi pokoj je autorčiným prvním titulem pro dospělé čtenáře, kde využila svých dlouholetých zkušeností z praxe.
Subjektivní hodnocení: Kniha mě zaujala svižností a širokou problematikou. Nebylo těžké si představit, že se podobné příběhy odehrávají třeba ve vedlejším domě nebo na druhé straně města. Příště bych možná jen ocenila o něco delší kapitoly, aby dění tak rychle nepřeskakovalo, ale jinak jsem zvědavá na to, s čím přijde autorka příště.
Závěrečné hodnocení: 93 %
Pro Táňu a její dvě malé děti je bývalý dětský pokoj azylem, pro jejího partnera Luise úkrytem před spravedlností, pro Josefa dobrovolným vězením. Dušan je po nehodě odkázaný na vozík a pomoc rodičů, Marta doma čeká na životní šanci a Adéla ji už několikrát promarnila. Všichni už dospěli, ale nedokážou se osamostatnit. Spojuje je touha po spokojeném životě, ale každý z nich o něm má jinou představu. Dočkají se uznání, pochopení i lásky a budou mít konečně od všeho špatného pokoj?
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2024
Žánr: společensko-psychologický román
Počet stran: 256
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat