Recenze: NARCIS A PIVOŇKA (Katarína Brányiková)

Jak snadno se člověk ztratí v iluzích lásky

Člověk nikdy nezapomene na okamžiky, kdy ho dětská zvědavost omylem zavedla do světa dospělých plného úmyslů, tužeb, ultimát, dilemat, vypočítavosti, lží, chtíče, výčitek a mnoha jiných žraloků, se kterými se musel časem naučit plavat v jedné vodě. Těmto buď náhodným, nebo vyžádaným střetům dětského a dospělého světa se říká milníky. A milníky mají velkou moc. (str. 7) 


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit tento titul!


Agáta je obyčejná dívka potýkající se s podobnými problémy jako vrstevnice – hledá sama sebe, lásku a své místo ve světě. Prostřednictvím retrospektivních kapitol nahlížíme do jejího dospívání, prchlivých lásek a vztahů. Zásadní zlom přichází, když narazí na charismatického, výrazně staršího muže jménem Ricardo. Okouzlující vystupování a pozornost, kterou věnuje, Agátu zcela pohltí. Zamiluje se do něj natolik, že přehlíží skrytou manipulaci. Vyprávění postupně odkrývá pravou podstatu Ricarda – narcistického a toxického muže, jehož vliv hrdinku uvrhne do vztahu, z něhož se jen těžko dostává...

Povídkový román Narcis a pivoňka jistě naláká již půvabnou obálkou, kterou má na starosti umělkyně Zuzana Bürger. Je rozdělený do krátkých nepojmenovaných kapitol ozdobených pivoňkou, jež odhalují střípky ze života ústřední hrdinky Agáty, především toho milostného. Od prvních polibků ve školce přes randění na základce až po „velkou lásku“ s Ricardem – mužem, jenž by měl být ideálem, ale projeví se spíše jako noční můra.

Jednotlivé epizody otevírají vzkazy, které mohou působit coby zaláskovaná psaníčka, ovšem nesou v sobě o něco temnější podtón: odkrývají další vrstvu Ricardovy kontroly a naznačují kontrast mezi počáteční romantikou a jeho skutečným, až znechucujícím vlivem.

Agátko, Agátečko moje. Já vím, že to bude těžké, ale pokud jde něco lehce, tak to nestojí za to. Ale víš co? Tohle bude stát za to. Já jsem pro Tebe ten pravý. Ty to zatím jenom tušíš, ale já to vím. Vím to za nás za oba. (str. 56)

Zatímco Agátiny dřívější vztahy působí zábavně, oddechově a lehce nostalgicky pro nejednu čtenářku, která se ve vztahových peripetiích dospívající dívky určitě zhlédne, s příchodem Ricarda se atmosféra mění. To, co začíná jako pohádka, se rychle promění v příběh o manipulaci, citovém vydírání a bolestné ztrátě sebevědomí. Titul v sobě míchá humor s dramatem a zvládá oboje s nečekanou lehkostí, i když občas nechybí pocit frustrace z některých Agátiných voleb či úvah.

Jistě je patrné, že jedním z ústředních témat je toxický vztah s narcistou. Brányiková dovedně zobrazuje, jak si člověk může nechat líbit i neuvěřitelně zraňující chování, když je zaslepený láskou; hry na city, zneužívání důvěry, emoční vysávání ukrývající se za romantickými gesty. Dílo mimo jiné naznačuje, že může být těžké přiznat si, když něco není v pořádku, jsme-li uvězněni ve vlastních iluzích. To vše je umně zabalené do nenáročného, čtivého stylu, ovšem ponechávající si určitou hloubku a závažnost.

Agáta je citlivá, nesebevědomá hrdinka, s níž čtenář dokáže soucítit, avšak zároveň si „ťukat na čelo“ nad zaslepeností vůči Ricardovi. Zatímco známé vidí, že ne vše je tak růžové, jak si nalhává, Agáta o tom nechce ani slyšet. I díky tomuto však působí autenticky a mnozí v ní mohou vidět kousek sebe. Zato Argentinec Ricardo je šikovným ztvárněním narcistické osobnosti – na první pohled okouzlující, pod povrchem egoistický pletichář. Vedlejší postavy, především v podobě Agátiných předchozích partnerů či kamarádek, sice nejsou výrazně charakterizované, jejich přítomnost však dotváří Agátin svět.

Kladem knížky je rozhodně čtivost a nadhled, jenž odlehčuje těžká témata, rovněž však nesnižuje důležitost. Spisovatelka citlivě pracuje s náměty, jako jsou emocionální manipulace, narcismus a proces sebepoznání, přičemž se vyhýbá zbytečné moralizaci. Na druhou stranu konec působí poněkud neúplně – čekáte na epilog, jenž ovšem nepřijde.

Zastavil se jí svět. Neslyšela nic, jen tlukot svého splašeného srdce v zalehlých uších. Radost, kterou doteď cítila, se rozplynula, jako kdyby ani nebyla. Agáta si na žádnou radost ani nevzpomínala, měla pocit, že takhle hrozně si připadá odjakživa. (str. 138)

Katarína Brányiková si osvojila svižný a poutavý způsob psaní, dokáže přepínat mezi humorem a vážností s přehledem, což dodává textu skvělou rovnováhu. Zvolený jazyk je přirozený, jednoduchý a přístupný snad všem generacím. Dílo je psané s lehkostí a dynamikou, která vtáhne a nepustí. Výraznější chyby jsem nezaznamenala.

Narcis a pivoňka je jedinečným vypravováním o bolavé lásce a ničivé manipulaci, ale také o možné odvaze postavit se čelem svým chybám a (snad) se znovu zvednout. I když závěr nechává prostor pro fantazii, stále se jedná o četbu, jež chytne a nepustí. Doporučuji každému, kdo si chce připomenout, jak snadné je nevidět pravdu, když jsme zamilovaní – a jak důležité je najít v sobě sílu sundat růžové brýle.

Katarína Brányiková se textům věnuje snad odjakživa, ať už se jedná o volnočasové aktivity jako psaní nebo blogování, či práci (marketing, copywriting, překládání). Vedle recenzovaného titulu jí v roce 2022, taktéž přes portál Pointa.cz, vyšla prvotina Vysoká.

Subjektivní názor: Román se mi četl snadno a se zájmem jsem se začítala do dalších stránek. Spolu s Agátou jsem zavzpomínala na své první polibky i lásky. Jakmile nostalgická atmosféra ustoupila a nahradila ji tíživost toxického vztahu, příběh se pro mě stal intenzivnější, místy až nekomfortní. Přestala jsem rozumět Agátinu chování, přesto hrdinku pořád nějakým způsobem chápala. Ricarda jsem měla sto chutí poslat do horoucích pekel, byť jen imaginárně. Autorce se skutečně podařilo stvořit narcistu, který se mi až nechutně zaryl nehty pod kůži. Proto mě osobně zklamal konec, jenž mi připadal až zbytečně useknutý a nedostatečně uspokojující.

Závěrečné hodnocení: 80 %


Kdybychom měli rozdělit milostný život každého z nás na kapitoly, pravděpodobně by hodně z nich neslo stejný název: první pusa, první láska, první sex, první zklamání a tak dále… Ovšem každý z nás si tyto události prožil jinak, jedinečně, s vlastními emocemi, výmyky a kotrmelci. Tyto humorné epizody se věnují Agátě, obyčejné holce, jejíž milostný život, byť se skládá z dobře známých kapitol, je také jedinečný. Ani veškeré romantické peripetie, rady a příručky totiž nejsou schopné připravit ženu na první střet s narcistou. Díky jeho láskyplným gestům a nekonečným slibům se lehce zmanipulovatelná Agáta pomalu, ale jistě uvelebuje ve spárech sériového lamače srdcí.


Nakladatelství: Pointa
Obálka: Zuzana Bürger
Rok vydání: 2024
Žánr: povídkový román
Počet stran: 192
Vazba: brožovaná

Komentáře