Nápadité fantasy s prvky krimi a hororu
„Tuší někdo, proč venku pořád houkají sanitky?“ „Aby jim mohli ostatní uhnout z cesty,“ přispěchal s objasněním Vincenc. „Asi to bude kvůli těm dětem,“ řekla Klaudie. „Vypukla nějaká infekce.“ „Infekce?“ odvrátil se Felix od okna. „Ano,“ přidal se Walter. „Také jsem o tom slyšel.“ „Infekce,“ zopakoval Felix. „Alespoň jedna z věcí, o kterou si nemusíme dělat starost. Už jsem se bál, že to zase nějak souvisí s koncem magie. Mám poslední dobou pocit, že se nás nějak týkají všechny průsery tohohle světa.“ (str. 17)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
Kladivo na čaroděje je netradiční série, ve které exceluje tým Felixe Jonáše a naši čeští spisovatelé. Většinu z dílů má na svědomí spisovatel Jiří Pavlovský, ale někdy se vyprávění ujali také literární kolegové – Ondřej S. Nečas, Dušan Fabian, Jakub Mařík, Martin D. Antonín, Darek Šmíd a Jan Hlávka. Celkem vyšlo již čtrnáct knih ze světa, kde ožívají magie a příšery.
S ohledem na rozsah je jasné, že se jedná o čtení pro pobavení, volně navazující na předešlé fantasy příběhy s prvky krimi a hororu. Vypravování v er-formě vhodně zobrazuje několik úhlů pohledů, jimž vévodí právě ústřední postava Felix Jonáš. Autoři dávají důraz na řízný humor různých škál, lehce hrůzostrašnou atmosféru a detektivní linii s dramaty.
Felix Jonáš pro hlášku nejde nikdy daleko. Vlastně od něj slyšíte málo vážných slov, naopak takřka neustále perlí, ale i přesto, nebo právě proto, je nepostradatelný. A to i pro tým, který už dávno opustil. Protentokrát se ale musí vrátit, protože případy se začínají rojit a mezi lidmi se rozprostírá děs a smrt. Kdo zamezí ztrátě zraku a života?
V týmu nechybí Walter, který má vždy potřebné rady. Dále Vincenc, jenž nesnáší slovo „aura“ a snaží se využívat kouzlení, seč se dá. A nezlomná Klaudie, jediná žena mezi muži, natolik statečná, že se nebojí postavit temnotě v jakékoliv podobě.
Všechno to začíná nevinně – hrou na slepou bábu. Náročnější čtenář sice bude zvažovat autenticitu dětských postav, protože nepůsobí úplně věrohodně, ale přesto bude s nadšením sledovat, jak bezelstné hraní krade zrak a později se v atraktivní a nápadité verzi rozšiřuje i na dospělé hrdiny. Lidé začínají bláznit a vzájemně si ubližovat, nikdo netuší, co se děje. Teda až na partu vyšetřovatelů, kteří jsou záhadě na stopě. Námět má velmi lákavou formu – lidová slovesnost tentokrát přebírá otěže, jak informuje anotace. Je třeba přijít všemu na kloub a zbavit se děsivého přízraku z minulosti.
Zatímco první dvě třetiny probíhá aktivní pátrání, v poslední nastane učiněné pekelné drama. Napětí, adrenalin a touha po přežití, protože všem jde o život. Vedlejší vyšetřování nazvané Horda je upozaděné – a vlastně tak nějak samo vyústí, což ovšem působí, jako by nezbylo dost sil na rozvoj vedlejší linie. Fantasy složka se trochu ztrácí ve změti nebožtíků a pátrání. Samotné téma je hodně zajímavé a koncept šikovně vystavěný, ale pořád je lepší sžít se s myšlenkou, že se jedná o oddechovku a že se o nějaké komplikovanější čtení zkrátka nejedná – byť potenciál je viditelný.
Slepý hon je nenáročná oddechová knížka, která je samostatným příběhem před ukončením série, jak hlásá anotace. Lze si jej tedy – i v případě, že Kladivo na čaroděje nemáte načtené – vychutnat. Na druhou stranu větší zážitek samozřejmě budou mít ti, kteří jsou znalí.
Jiří Pavlovský se specializuje zejména na kratší počiny. Mimo psaní povídek a grafických románů se realizuje také v překládání a vydávání komiksů u nakladatelství Crew. Od roku 1997 získal již šest ocenění za literaturu – Cena Karla Čapka, Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu, Cena Muriel a Aeronautilus.
Subjektivní hodnocení: Mě nalákal fakt, že je kniha samostatná a spadá do série, která mě už delší dobu láká. Navíc od Jiřího Pavlovského jsem nedávno četla povídku Pan Au naděluje v antologii Krev, monstra a cukroví. Tam mi učaroval, v tomto případě jsem byla ale spíše rozpačitá. Dětské postavy mi přišly nevěrohodné, protože mám middle grade načtené a chvíli předtím jsem četla velmi povedené vyprávění z pohledu devítileté dívky. Psychologie se nedá porovnat. Je mi jasné, že se jedná o zcela jiný žánr, ale aspoň slovní úpravy by charaktery mnohem víc vytříbily. Celkově byl děj jednoduchý, na můj vkus možná až příliš humorný. Ne všechny hlášky mě bavily, některé mi přišly prostě jen nadbytečné. Další se mi naopak trefily do chuti. Příběh samotný byl dobře čtivý, místy dokázal překvapit. Myslím, že tohle asi nebude úplně čtení pro mě. Pan Au naděluje mi vyrazil dech, Slepý hon byl spíše jen příjemnou zastávkou.
Závěrečné hodnocení: 87 %
Začalo to docela nenápadně – hrou na slepou bábu, která nabrala dost temný nádech. Ale osleplé děti byly jen začátek. Brzy začne do našeho světa pronikat naštvaná minulost, po ulicích řádí podivní zabijáci a mrtvých přibývá. Tým Felixe Jonáše vyráží do akce proti hrozbě, která přesahuje nejen jejich síly, ale i chápaní.
Kdo by kdy řekl, že největším ohrožením našeho vesmíru jsou Erben a Němcová.
Samostatný příběh ze světa Kladiva na čaroděje!
Kladivo na čaroděje vás zavede do našeho světa, jak ho neznáte… a jak ho ani netoužíte poznat. Alespoň ne na vlastní kůži. Světa magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů – a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší…
Nakladatelství: Epocha
Série: Kladivo na čaroděje
Rok vydání: 2024
Žánr: fantasy
Počet stran: 136
Vazba: brožovaná s chlopněmi
Komentáře
Okomentovat