Urban fantasy z uliček mytické Prahy
„Dva spolu vstoupí do bran moci,jeden z ní vyjde s dvojí mocí,a když se ta moc znásobí,co bylo, síly obnoví.Za branou temnou zamkne stínySe silou Strážců mág dvojjediný.“ (str. 148)
Za recenzní e-knihu děkuji autorce Karolíně Kotové.
Chci zakoupit tento titul!
Nikdo by na první pohled neřekl, že Praha je plná monster – existují totiž lovci, kteří nás před nimi chrání. Alex je jeden z nich. Avšak jeho rutinu v podobě stěhování přes den a nočních honů naruší nečekaná návštěva a zjištění, že z laboratoří utekl nebezpečný upír... Lovit příšery umí i Lucie. Ta se ale musí potýkat nejen s vyvstalými problémy, ale i se svými novými schopnostmi…
Debutové Stíny nad Prahou jsou rozdělené do dvou dílů – Šelma a Osmá pečeť – vyprávěných z pohledů dvou hlavních hrdinů (ich-forma, minulý čas). Jednotlivé kapitoly prolínají Mezihry, které odlišuje nejen ilustrace z obálky na pozadí, ale také způsob vypravování: na rozdíl od ústředních linek jsou psané v er-formě přítomného času a sledují zákulisní události nebo rozhovory vedlejších postav.
První část, jejímž protagonistou je Alex Norbert, věkem nespecifikovaný stěhovák/lovec, oplývá ve fantastice populárními, leč klišovitými nápady, jako jsou vědecké experimenty a následný hon na utečeného upíra. V druhém oddílu Alexe jakožto vypravěče střídá Lucie. Spolu s její perspektivou se mění též zápletka, tentokrát zabývající se magií, poutem mezi dvojčaty či blížící se katastrofou.
Jak název napovídá, příběh je zasazený do Prahy, jejíž tajuplnost autorka zvýšila o všeliké mytické netvory. Ulicemi se prohání krvesajové, bazilišci, ohniví mužíčci, hadí pán a jiné nestvůry, před nimiž město i jeho obyvatelstvo ochraňují již zmínění lovci. Tato témata, ačkoliv nejsou bůhvíjak originální, zůstávají čtenářsky oblíbená – o to více, pokud se jich spisovatel ujme s dávkou osobité nápaditosti. Žel bohu, v tomto případě zpracování postrádá jakoukoliv inovativnost. Děj se v mnoha případech jeví předvídatelně a opakující se motivy, jichž není zrovna málo – od upírů přes nezdařené pokusy až po brány a knihy temnoty –, rychle ztrácejí na atraktivitě.
Čtenář je v podstatě již od samého začátku zahlcený postavami a informacemi, bohužel bez dostatečného kontextu či detailnějšího propracování – vše a každý působí plytce. Jako příklad uvedu samotný experiment, který je sice často zmiňovaný, ale není vysvětlený či blíže specifikovaný, a jeho patrona, Johna Smitha. Motiv pana Smitha zkoumat a mytická stvoření je zjevný (nebudu prozrazovat), nicméně nedotažený do zdárného konce, podobně jako jeho působení v dění. Ač se zpočátku může jevit jako jeden z vcelku důležitých aktérů a iniciátorů, Smithův počáteční vliv vyšumí pomalu a jistě jako bublinky ve vyvětralé minerálce.
Děj jako takový je sice protkaný slibnou akcí a populárními žánrovými prvky, chybí mu však dynamika, výraznější atmosféra a hloubka. Během čtení navíc můžete nabýt pocitu, že se toho děje moc a zároveň nic – scény, které by měly být poutavé a vzrušující, jsou popsány příliš rychle a téměř bez jakéhokoliv napětí, kdežto se podrobně dozvíme, co si chce vzít hrdina na sebe, jaké má auto a jak ho má zaparkované. Výsledným dojmům vedle nevyváženosti v popisech, nepomáhá ani povrchnost v předání podstatných aspektů, které by více přiblížily nejen charaktery, ale i prostředí, pozadí událostí a jiné důležitosti. Většina vyvstalých otázek zůstane nezodpovězena, a pokud ano, tak spíše okrajově.
Bylo tak časně ráno, že byla skoro ještě noc, i když slunce si už svoji cestu mezi korunami stromů razilo, a já pevně věřil, že dole v Prokopáku ještě nikoho nepotkám.
To samé si očividně myslela i mladá běžkyně, která se rozhodla využít ranního chladu k posílení kardiovaskulárního systému a můj vstup na scénu tak chudince málem způsobil srdeční zástavu.
Ani jsem se jí nedivil. Nestane se každý den, že by se proti vám najednou vynořilo zjevení vzhledem snadno konkurující Jožinovi z bažin. (str. 8)
Ústřední dvojice Alex i Lucie oplývá darem bezbřehého sarkasmu, který bezesporu může někoho bavit, avšak místy působí křečovitě, nepřirozeně a na sílu. A ačkoliv se jedná o genderově, nejspíš i věkově (není uvedeno, kolik jim je přesně let) odlišné jedince, jejich způsob vyprávění, mluvení i přemýšlení je téměř totožný.
Alex je o něco sympatičtější, nicméně povahově plochý a v podstatě ničím nevyniká . Kdežto Lucka je výrazná až příliš – obzvlášť v ohledu její neutuchající nerudnosti. Je celkem dost protivná, neurvalá, občas sprostá, a tím nejspíš i nesnadno oblíbitelná. Jenže snad žádná z osob, která se v knize mihne, není dostatečně rozvinutá. Jejich motivace a povahové rysy jsou jen povrchní – čtenář se o nich dozví pouze základní informace a nemá tak možnost lépe je poznat nebo se s nimi ztotožnit. Letmé sympatie můžete pocítit k obrovi Lojzíčkovi nebo Derekovi, kterému oba protagonisté říkají „prcku,“ neustále se na něho obořují a tykají mu, zatímco on si ponechává jakýsi gentlemanský šmrnc.
I navzdory výše zmíněným negativům se Stíny nad Prahou čtou poměrně dobře. Největším kladem je vcelku napínavý úvod, který dokáže nalákat a vtáhnout, dále plynulost čtení či nekomplikovaný vyprávěcí styl. Známá pražská zákoutí v kontrastu s nadpřirozenem potěší nejen místní, ale i milovníky legend či tajů našeho hlavního města.
Jazyk je jednoduchý a přímočarý, obohacený o vcelku trefné metafory, což činí text autentickým. Dialogy oplývají hovorovými výrazy, mnohdy až vulgarismy. Tu a tam se objeví drobný překlep v podobě chybějící interpunkce či písmene, ovšem nejedná se o nic, co by ztížilo kontinuálnost čtení.
„Lojzíčkovi se líbíte,“ konstatoval cestou. „Nemáte radost?“
„Děsnou,“ zamručel jsem. „Koho napadlo říkat tomu kolosu rhodskýmu Lojzíček?“
„Jeho. Líbí se mu, jak to zní. Vy byste se s ním hádal?“ (str. 15)
Kámen úrazu tkví v „humoru“. Některé slovní obraty jsou sice (nejspíš) vtipné a někoho jistě pobaví, na tak krátkém prostoru je jich ale přehršel – v mnoha případech se snaha za každou cenu rozesmát zkrátka minula účinkem. Nadbytek frází jako „udělám z tebe dva malý do školky“, „ahoj babi, tak jsme došli,“ či „chtěla bych tě praštit rozjetým buldozerem,“ nebo snad „nechovej se jako matka kvočna,“ je na dvě stovky stran jednoduše příliš – místo, aby vyloudily úsměv, se mohou začít značně zajídat.
I přes tyto nedostatky mají Stíny nad Prahou své světlé momenty. Mohly by zaujmout nenáročné milovníky urban fantasy zasazeného do známého prostředí nebo čtenáře, kteří nehledají přílišnou hloubku či mají v oblibě podobný druh sarkastického vtipkování jako autorka. Ovšem v případě, že hledáte propracovanou a skutečně napínavou žánrovou tvorbu, sáhněte raději po jiném díle.
Celkově je z titulu poznat, že se jedná o prvotinu. Nicméně věřím, že Karolína Kotová má do budoucna jistě co nabídnout.
Karolína Kotová (*1976) se narodila na severu Čech, nyní žije v Praze a pracuje v IT sféře. Na literární scéně občas používá pseudonym Jana Žirafice Fialová a kromě debutového románu Stíny nad Prahou, jehož obálka je taktéž z její tvorby, jí vyšlo několik povídek v různých sbírkách a antologiích (např Výpravy do brány fantazie, … a pak přišlo ráno, Polohy lásky aj.). Více informací ke světu z recenzované knihy můžete najít na facebookovém profilu Osmá brána.
Subjektivní názor: Ačkoliv se mi příběh četl snadno a lehce, nedokázala jsem se naladit na jeho vlnu. Všechno – a všichni – mi připadalo jalové, nepromyšlené, k hlavní hrdince jsem si vztah nenašla. Spíše než román to na mě působilo jako slepenec různých epizod, které něco načaly, ale už nedokončily. Bohužel jsem se nezhlédla ani v pro mě přehnaném humoru. Potenciál tam ale je – doufám, že s každým dalším dílem se bude Kotová jedině zlepšovat a ještě nám ukáže, co v ní dřímá.
Závěrečné hodnocení: 54 %
Málokdo tuší, že Praha je plná monster z mýtů a pověstí. Naštěstí jsou tu lovci, kteří nás před nimi neúnavně chrání. Teď se ale probouzí něco, co může být příliš velkým soustem i pro ně. Do našeho světa natahuje svá chapadla moc, která ho snadno může zničit. Ale i když to snad vypadá beznadějně, jedno je jisté: pražští lovci se nevzdávají.
Nakladatelství: Martin Koláček - E-knihy jedou
Rok vydání: 2024
Žánr: urban fantasy
Počet stran: 206
Formát: PDF, epub, mobi
Komentáře
Okomentovat