Síla okamžiku tady a teď
Po jídle se muzikanti přesunuli na trávu, až do večera se povalovali, drnkali, troubili, bubnovali, kde se dalo a jak je napadlo. Večer pak odcházeli na hřiště. Zvláštní bylo, že jsem poslední dny žila v přeplněném domě, přesto jsem se cítila strašně sama. Pravda, dokončila jsem všechnu práci, co jsem několik měsíců hrnula před sebou, mohla jsem být spokojená, ale všechno bylo spíš naopak. Děsilo mě, jak se od sebe s Prokopem vzdalujeme. (str. 45)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatros Media.
Chci zakoupit tento titul!
Zuzaně táhne skoro na padesát a i když je s životem spokojená, něco jí přece jen chybí – sex a něžnosti. S manželem Prokopem je dělí větší věkový rozdíl a kromě letmých dotyků jsou oba zavřeni ve vlastních světech: on v hudebním, ona v literárním. Spojují je rozhovory na úrovni, vzájemné porozumění i smysl pro humor. Jenže jedna událost ukáže, že to nestačí, což vede Prokopa k úvaze, že pro manželku musí najít milence. Společně vyberou vhodného kandidáta a pokud sympatie dovolí, nebude jí bránit v rozvinutí milostného dobrodružství. On se bude jen dívat…
Pětatřicet pojmenovaných kapitol nás zavede na statek plný kultury. V začátku se seznámíme se Zuzaninou denní rutinou. Kromě psaní scénáře k seriálu i vlastního románu pořádá taktéž kurzy tvůrčího psaní, na nichž pozná mnoho zajímavých person. Jednou z nich je excentrická Miluška, které sice bude pětašedesát, ale duševním nastavením i stylem oblékání do své věkové skupiny nezapadá. Její spontánní a bláznivé nápady zajistí spoustu zábavných situací…
Co bolesti, naděje a nesplněných očekávání se za každým jménem skrývá? Až mě zamrazilo. Všichni v sobě máme tajemství nebo tíhu, kterou si neseme a nedokážeme odložit, i když by nám nesmírně pomohlo zbavit se balvanu na duši tak prostým způsobem, jako jsou slova. Komu bych psala já? Nevím. (str. 153)
Styl vyprávění je veden z pohledu protagonistky, takže všechny momenty prožíváme zabarvené jejími emocemi. A že jich bude! Autodiegetický vypravěč umožňuje nahlédnout za literární oponu; pochopit proces tvoření, nestíhání termínů i jaké je to žít dlouhodobý vztah s muzikantem. Slohová výstavba nechává dostatek prostoru vštípit si jednotlivé aktéry, protože ať již vlivem hudebního festivalu, či Zuzaniných kurzů, dům stále žije čilým ruchem.
Ač se může z anotace zdát, že hlavní zápletka spočívá v hledání milence, případně v popisech peprných scén, není tomu tak. Hlavním motivem je bezdětná žena, jíž chybí vřelá náruč a která se zmítá mezi touhou být věrnou manželkou, a přitom naplnit své tělesné touhy. Do opozice dostane řadu naprosto odlišných postav dávajících jí podněty, aby pochopila, že věk je jen číslo a v jakékoliv etapě se dá žít naplno.
Prostředí je dominantně orientované na statek a události odehrávající se na něm. Sice občas překročíme hranice vesnice, ale jsou to spíše okrajové momenty. Dobré jídlo, alkohol, hudba i přátelství nenechají nikoho na pochybách, že ve vypjatých chvílích je lepší být obklopen spřízněnými lidmi. Dokáže se Zuzana odvázat a občas shodit upjatou masku?
Konečně jsem osaměla. Dnešní večer nabral obrat, jaký bych nevymyslela ani ve svém románu. Sklidila jsem hrnky, osprchovala se a vklouzla do postele. Vtom zapípala zpráva. Prokop. Během pauzy jsem ti volal, ale zřejmě jsi neslyšela zvonění. Chci ti popřát sladké sny. Ráno se ozvu. Kdybys tak, Prokope, věděl, co jsem dneska zažila! Zítra ti budu všechno vyprávět. Zavřela jsem oči a začala si připadat jako sexuální štvanec. (str. 125)
Tempo příjemně plyne a navzdory okolnostem, na něž nebudete připraveni a určitě vás překvapí, optimismus a pohoda se budou linout dál. Kontinuálně přepínáme na všechny výzvy, jež protagonistu čekají, a pozorujeme, jak se k nim postaví.
Zdařile zpracované charaktery sice nevzbudí sympatie ke každé osobě, ale představí lidskost ve všech odstínech – a právě pro uvěřitelnost vás bude bavit o nich číst. Některé chování sice nemusíte schvalovat, ale do určité míry ho budete chápat. Ztřeštěná Miluška, nespokojený Hrubeš, nápomocný, byť ne úplně inteligentní Patrik, zádumčivý a laskavý Prokop či lesbická dvojice Mirka s Míšou uvedou do pohybu řadu drobnějších linek, jež příběh odlehčí a ukáží jej zase z jiné perspektivy.
Neodvažovala jsem se přisvědčit. Doteď jsem naivně předpokládala, že skoro v sedmdesáti nikdo neprotestuje, když ho okolí považuje za seniora. V úžasu jsem definitivně pochopila, že Miluška svůj věk rozhodně nepovažuje za překážku v tom, aby prohýřila noc s lidmi o půlstoletí mladšími. „Tedy… připusťme, že jsi v tom klubu byla nejstarší.“ „To rozhodně ano,“ dmula se pýchou i po telefonu. „Cítila jsem se skvěle. Komu by vadil můj rok narození?“ „Třeba Martince,“ zkusila jsem opatrně nadhodit. Marně jsem pátrala v paměti, co říkala Miluška. Kolik jí bude? Šestnáct? Copak taková holka půjde do klubu s babičkou? „Ta se na můj vkus chovala moc vzorně, pila jenom džus, tak jsem jí do něj propašovala pro uvolnění aspoň jednoho panáka. Nechci, aby byla pořád tak sešněrovaná jako její matka.“ (str. 65)
Autorka velmi zdařile zvládla řemeslnou stránku díla a vyjma zatoulaných překlepů je text bez gramatických, pravopisných a stylistických chyb. Někdo může vnímat, že všemožných karambolů a ztřeštěností je nadmíru, takže dochází trochu k motání v kruhu, nicméně rozhodně nelze tvrdit, že by byly předvídatelné.
Společenský román zabývající se dlouholetým soužitím, z něhož vyprchala vášeň, dává naději, že kompromis a spokojenost lze nalézt v každém věku, i když to stojí úsilí. Jednoduché čtení příjemně plyne, a přestože by dle kategorie "pro ženy" čtenář mohl očekávat bezduchost a plytkost, není tomu tak. Pokud hledáte něco na příjemný relax, Skandální plán je pravou volbou. Humor, smutek, přátelství, spolupráce i trocha erotiky, to vše ve správném dávkování potěší nejednoho fanouška odpočinkové literatury.
Jana Krobová, publikující pod pseudonymem Johana Kral, si od detektivek (Tvář, Asistent, Banka) odskočila k románům pro ženy. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, pracuje jako středoškolská učitelka českého jazyka.
Osobně jsem čekala premisu točící se kolem nahánění milenců s úchylným manželem v pozadí, nicméně jsem byla příjemně překvapená, že to nenastalo. Přemýšlivé postavy s duší a různorodými trápeními nesklouzávají ke smutnému, trapnému či tendenčnímu jednání a ač Milušky bylo všude plno, čtení jsem si užila. Prostý, ale rozhodně ne hloupý počin. Nečekejte vysokou literaturu, ale někdy je dobré myšlenkově vypnout. Doporučuji.
Závěrečné hodnocení: 80 %
Prokop je hudební skladatel, Zuzana spisovatelka a scenáristka. On pořádá festivaly, ona kurzy tvůrčího psaní. Ve svém venkovském domě žijí jeden pro druhého. Na první pohled ideální pár. Dlouholetá harmonie má ale prasklinky, ze kterých se derou pochybnosti. Stárnoucí Prokop cítí, že své milované ženě už nedokáže nabídnout dřívější vášeň. Jeho plán je tedy jasný... a skandální. Zuzana potřebuje milence! Ustojí jejich vztah tak absurdní návrh? A co když nakonec není tak absurdní, jak se zdá? V bizarní a citově náročné životní situaci pozná Zuzana inspirativní přítelkyni a s ní i novou energii a osvobozující nadhled.
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2024
Žánr: román pro ženy
Počet stran: 336
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat