Recenze: PRÁH – MEZI PŮLNOCÍ A ĎÁBLEM (Petr Urban)

Řízné fantasy plné akce

Kohout změn a revoluce kokrhal a my všichni byli jeho voláním zasaženi. (str. 76) 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.

Chci zakoupit tento titul!

Práh je místem plným tajemství, temnější a surovější atmosféry. Žijí v něm lidé svázaní náboženstvím, a přesto v hříchu… Petr Urban není na poli české fantastiky žádným nováčkem, není tedy divu, že se chopil atraktivního tématu a rozhodl se pro zajímavé, leč trochu neukotvené zpracování.

Dějových linií je totiž vícero. Některé působí jako slepé uličky, které vás přivedou k happyendu plnému mrtvol. Jiné jsou matoucí či působí jako z deníku zamilovaného mladíka. Zdánlivě spolu nesouvisí, a právě to může odvádět vaši pozornost od čtení, protože zatímco si zvykáte na zajímavé hrdiny, už jsou ve hře noví – a obměn je opravdu mnoho. Sotva si někoho oblíbíte, už je na řadě další. 

Přesto mezi nimi dvě linky vynikají. Tou první vás provází detektiv Filip Horák, řečený Fil, který má své vlastní problémy. Není typickým zastáncem pořádku, sympaťák je to však na slovo vzatý a s ničím se nemaže, i když ne vždycky se mu daří. 

Druhá je jemnější, v ich-formě a zavádí více do nitra společnosti. Máte čest procházet příběhem se synáčkem legendy! Štěpán Kastner žije ve stínu slavného Kastnera staršího, zachránce, který pomohl masám, vynalezl totiž lék pro malefiky, čímž se stal obávanou i milovanou hvězdou. Štěpán to nemá jednoduché, protože každý ho samozřejmě hned porovnává s otcem a on ničím závratným neoplývá. Ba naopak se plácá v osobním životě i v zaměstnání, které není podle jeho gusta. Není divu, jedná se o chladné, neosobní pracoviště, které ho později zasáhne na citlivém místě. Štěpán je schopný nadělat si průšvihy sám, navíc se pořád honí za milostnými přeludy, díky čemuž počin vyznívá i lehce romanticky. Autor se vyžívá ve více žánrech, takže od špetky lovestory přechází k thrilleru, krimi i  fundamentalistickému románu pro náboženské fanatiky, avšak to taktéž v menší míře, přestože okupace ze strany svatých je všudypřítomná. 

Co mnozí ocení, je bezpochyby psaný projev. Poutavé a netradiční metafory, chytlavá přirovnání a velice čtivý styl je autorovou největší zbraní, se kterou umí bravurně zacházet. Knížka se čte jedna radost, přesto kvůli přelétávání z jedné linky na druhou, třetí, čtvrtou a další působí nejen tajemně, ale také bohužel zmateně. Šikovné jsou rovněž různé atypické texty, jako například novinové články.

Dění se ubírá dynamickým tempem, někdy hrubšího zrna, jindy o poznání civilizovaněji. Petr Urban se rozhodl pro zajímavá témata, která se ke konceptu rozhodně hodí – náboženství, korupce, násilí, vraždy, únosy, záchranné akce atd. Některé scény jsou velice akční až thrillerové, ty můžete očekávat zejména v závěru, jiné působí lehce zmatečným dojmem, protože ještě netušíte, co všechno se jich dotýká. Příhodné je, že spisovatel se nebojí eliminovat své hrdiny a ukázat jim (nám), že jsou smrtelní. I když naštěstí se to netýká všech…

Náš svět v podobě Petra Urbana prošel velkými změnami. Zejména proto, že je ovládán megakorpo evangelii a ti ho udržují v chodu, řídí a samozřejmě (ne)dokážou potlačit revoltu. Lidé se bojí malefiků, kteří se snaží být nenápadní a nebýt sami sebou. Mají totiž nadpřirozené schopnosti a poznat se dají podle odlišných ušních boltců. Jak je možné, že se tohle stalo? Během čtení narazíte na informace, které vám vše osvětlí. Pojaté je to poměrně reálně a zajímavým způsobem, takže proč ne. Líbivý je i téma malefik versus běžný člověk, které zobrazuje nejen nevraživost a obavy, ale také ostatní lidské vlastnosti, jimiž oplýváme při setkání s něčím neznámým, co nás děsí a přitahuje zároveň. Právě nesoulad mezi druhy se Urbanovi podařilo ztvárnit opravdu působivě. S ohledem na milostná dramata, jež prožívá Štěpán, může někomu příběh přijít zlehka zromantizovaný – takový osobitý milostný doják plný nebožtíků, neurvalosti a bezmoci – ale opravdu tomu tak není. Jen se tu a tam objeví jemná příchuť lásky, ze které se určitě neosypete.

Pokud se dostanete přes všechny vedlejší linie, které jsou převážně obsahem prostřední části knihy, čeká vás opravdu dramatický a napínavý závěr. Do té doby by se čtenář mohl ztrácet, ale od poloviny si už bude jistější – a čím více čte, tím více se vše ozřejmuje. Petr Urban má vskutku specifický styl, ať už se v kladném smyslu týká jeho projevu, nebo v ne tolik atraktivní prezentaci koncepce. Ne každý jí bude unesen, přestože se v rybníčku české fantastiky jedná o kvalitní čtení. Ke všemu se nejspíš nejedná o samostatnou knihu – závěr jasně láká na pokračování. Doufejme, že bude brzy, protože spisovatel má vše pěkně propracované, navazuje to na sebe a určitě by byla škoda něco opomenout, až budete číst druhý díl. 

S ohledem na útrapy, které čtenáře i hrdiny čekají, bych čtení doporučila těm, kteří se nebojí trochu se zamotat a ztratit. Ti se budou jistě trpělivě potýkat s marastem mezi linkami, které mohou končit smrtí a jsou plné adrenalinu nebo emocí. Jestli máte v oblibě akční fantasy a chcete ukázku surového světa, který je sice ovládaný církví, ale přesto jsou (ne)lidé pořád lidští až na dřeň, pak si myslím, že Urban si vás získá. 

Osobně jsem si neskutečně užívala začátek. Spisovatel si mě hned získal svým vytříbeným stylem, bavila jsem se, kochala se jeho projevem a snadno si oblíbila hrdiny. Zejména Fil, protože Štěpán byl na mě až moc romantický a ukňouraný. Pobavila mě pointa. Čeho všeho se vlastně týkaly ty nebezpečné mise a za čím všichni šli, přitom se říká, že pro jedno kvítí… Prostředek byl pro mě matoucí. Spousta odboček. U první party jsem ještě nevěděla, co mě čeká, takže jsem si je oblíbila – a pak už jsem věděla, že si je nesmím pouštět k tělu. Urban se s tím totiž nemazlil, což je sice skvělé, ale také útrpné, když vám likvidují už několikátého oblíbence. V závěru to bylo opravdu silné a už jsem si říkala, že to snad ne! Naštěstí přece jen trocha toho potřebného klišé přišlo a konalo se překvapení. Osobně mě spíše bavily osudy zachránců než zachraňovaných. Za mě se Urbanovi kniha povedla, rozhodně má co nabídnout. Obsahuje kvalitní prvky, které jsou poněkud zvláštně spojené a možná je třeba si na koncept zvykat, ale proč ne. Takových děl nikdy není dost. Rozhodně si od Urbana ještě něco velmi ráda přečtu.

Závěrečné hodnocení: 77 %

Anotace:

„Může pravda zmizet?“ Odpověď na tuhle otázku je schovaná líp než tělo luxusní šlapky, než nedopalek doutníku na večírku nekuřáků. A stojí o ni vůbec někdo? V ulicích Práhu, města, které přežilo válku, pravda zajímá málokoho. Prostí lidé tu žijí v bázni a pokoře, aby na sebe neupozornili všemocná evangelia, která rozhodují o životě a smrti. A v temných uličkách přežívají ti, kterým v žilách koluje probuzená moc. Jsou opovrhovaní a zatracovaní. Kvůli nim město nespí. Kvůli nim se umírá.

Štěpán Kastner na tohle všechno zvysoka kašle. Za zadkem má vlivného otce a před sebou dráhu nicnedělání a obrážení prážských výčepů. Pak ale stačí docela nevinné rozhodnutí – a on zjistí, že za pozlátkem barů číhá ďábel. A ten si servítky nebere.

Tak co, odvážíte se překročit práh?

Nakladatelství: Epocha

Rok vydání: 2024

Žánr: fantasy

Počet stran: 416

Vazba: brožovaná s chlopněmi